9.kapitola

2. října 2017 v 15:08 | Hope |  Could it be love?
konečně je tady kapitola, kterou jsem měla z poloviny napsanou už dva roky...nebudeme se však pozastavovat nad tím, že už jsou to víc než tři roky, co se tady objevila 8.kapitola, protože už tak se za to dost stydím...kdy tady bude další kapitola netuším, ale doufejme, že dřív než za tři roky...


Tiffany ztěžka dosedla na pohovku a hlasitě zaklela. Právě se vrátila ze svého výletu do koupelny a cestou zpátky se stavila ještě v kuchyni pro sáček mražené zeleniny. Jistě, mohla by použít accio, jenže si myslela, že když už je na nohách, tak to zvládne. Omyl! Vyvrtnutým kotníkem jí pulzovala bolest a jen svému odhodlání vděčila za to, že teď neronila krokodýlí slzy. A možná i faktu, že byla sama na sebe neskutečně naštvaná. Neměla trvat na tom, že nebudou mít domácího skřítka. A taky měla Siriusovi dovolit, aby jí tu nohu vyléčil, protože - proč si to nepřiznat - jí léčivá kouzla nikdy moc nešla.

Opatrně položila nohu na pohovku, pokrčila ji v koleni a přiložila na kotník sáček se zeleninou. Úleva, ač nepatrná, se dostavila prakticky okamžitě. Zavřela oči a zhluboka se nadechla. V tu chvíli upřímně doufala, že se Sirius vrátí co nejdřív.

Jejímu manželovi však trvalo téměř tři hodiny než se vrátil a její nálada klesala s každou uplynulou půl hodinou. Takže ve chvíli, kdy se objevil ve dveřích do obývacího pokoje, Tiffanyina nálada byla na bodu mrazu a nic, co Sirius udělal, nedokázalo její náladu zlepšit.

"Už mi dovolíš, abych ti tu nohu vyléčil?" zajímal se Sirius s pobaveným úsměvem, který však nezasáhl jeho oči - ty byly vážné a zračily se v nich obavy.

Vystrčila bojovně bradu. Možná kdyby přišel o hodinu dřív, tak by mu to dovolila, ovšem nyní měla lepší plán. "V žádném případě! Teď se o mě budeš hezky starat za to, že ti to trvalo tak dlouho."

Jeho obočí vylétlo vzhůru. "Není to moje vina."

Pokrčila rameny. "Na tom nesejde."

Veškerá pobavenost ze Siriusova obličeje zmizela a zůstaly pouze obavy. "Co potřebuješ?"

Tiffany se zašklebila. "Ledový obklad."

Sirius zmizel v kuchyni a Tiffany věnovala rychlý pohled kotníku. Tiše zaklela. Věděla, že by to neměla pokoušet a nechat Siriuse, aby jí pomohl, jenže na to byla příliš tvrdohlavá.

Netrvalo dlouho a její manžel byl zpět i s pytlíkem ledu zabaleným v utěrce. Kdyby se nesnažila ze všech sil zadržet slzy bolesti, možná by se i smála tomu, jak obyčejně právě vypadají.

Sirius se sklonil a přiložil jí obklad na kotník. Věděla, že se snaží být opatrný, ale ani všechna opatrnost nezabránila nové vlně bolesti, která jí projela nohou. "Sakra, nemůžeš dávat pozor?" obořila se na něj a dlaní vztekle setřela slzy, jež se jí nepodařilo zadržet.

"Promiň," zamumlal a jeho výraz ji ujistil, že svou omluvu myslí vážně.

Věděla, že nyní je řada na ní. Nebylo fér si na něm vylívat zlost, když se jí pouze snažil pomoct, ale nedokázala to.

***

"A dost!" vyhrkl Sirius o několik hodin později.

Tiffany se na něj překvapeně podívala. Poslední hodinu strávili v tichosti sledováním nějakého filmu, jemuž však nevěnovala příliš pozornosti, neboť se ze všech sil snažila ignorovat dřevnějící nohu a najít pohodlnou polohu k sezení.

Pozorovala, jak se Sirius zvedl z křesla a vytáhl hůlku.

"Ne," zaprotestovala chabě.

Pohlédl jí zpříma do očí. "Ale ano! Nemůžu se dívat, jak trpíš. A naprosto zbytečně!"

Tiffany se neodvážila cokoliv říct. Její manžel vypadal rozhodnutě a v takových chvílích se nevyplatilo mu odporovat.

Sirius se samolibě usmál a namířil hůlku na její kotník. Za několik okamžiků bylo po bolesti.

"Děkuji," zamumlala.

"To nestojí za řeč," ujistil ji, načež se k ní sklonil a bez jakéhokoliv varování ji políbil.

Tiffany překvapeně zamrkala, když se narovnal. Chvíli na sebe beze slova hleděli. Pak se ale vzpamatovala, chytila ho za košili a přitáhla si ho zpět k sobě. Svůdně se na něj usmála a tentokrát to byla ona, kdo inicioval polibek. Chtěla ho a on chtěl ji, tak proč to odkládat? Museli se chopit každé příležitosti, kterou měli, protože nikdy netušili, kdy je zase někdo vyruší.

***

Následující ráno nebylo tak divné, jak se Tiffany bála. Poté, co se probudila, aby se setkala s šedýma očima svého nahého manžela, se společně vysprchovali. Jakmile oba ukojili svou touhu a oblékli se - Sirius měl své věci stále v knihovně, takže se museli rozdělit, ne však bez pořádného polibku -, Tiffany našla Siriuse v kuchyni, kde připravoval snídani.

Tiffany nedokázala uvěřit, jak se její život během jediné noci změnil. Bylo to zvláštní. Nedělala si iluze, že se všechny jejich problémy vyřešili jen proto, že spolu spali, ale rozhodně to jejich vztah významně změnilo.

Příjemnou atmosféru po snídani zničil přílet sovy Sirusových rodičů. Tiffany to měla čekat, ale tajně doufala, že k tomu nedojde.

Povzdechla si, když Sirius otevřel dopis a okamžitě se zamračil. Po chvílí jí kus pergamenu podal.

"Má to vůbec cenu číst?" zamumlala s pohledem upřeným na svého manžela.

Ten pokrčil rameny. "Pokud neplánuješ skončit před obědem u Munga, tak ne."

Znovu si povzdechla, než se pustila do čtení. Bylo to přesně jak čekala, Siriusova matka jim připomínala dnešní oběd na Grammauldově náměstí. Když dočetla, odsunula dopis od sebe. Nejradši by ho však hodila do krbu a předstírala, že se k nim nikdy nedostal, jenže to nebylo řešení.

Zvedla se a pomalu překonala vzdálenost mezi sebou a Siriusem. Zlehka se dotkla jeho paže. "To zvládneme," ujistila ho a modlila se, aby zněla přesvědčivě, protože se tak rozhodně necítila.

Sirius se pousmál a sklonil se k ní, aby ji mohl políbit. "Když tam budeš se mnou, tak určitě," zamumlal.

***

O pár hodin později stáli před domem Siriusových rodičů. Sirius nevypadal vůbec nadšeně.

"Mohla bych znovu uklouznout na ledu," navrhla Tiffany, aby odlehčila atmosféru. Sama však věděla, že by to udělalo, pokud by to znamenalo, že nebudou muset k jeho rodičům.

Střelil po ní pohledem. "Ať tě to ani nenapadne!"

"Jenže takhle nemáme žádnou výmluvu," namítla.

Její manžel si povzdechl. "To zvládneme," zopakoval to, co mu řekla ona sama. "Budeme tam spolu a všechno bude v pohodě." Věnoval jí úsměv těsně před tím, než se k ní sklonil a zlehka ji políbil.

"Bude to v pohodě," opakovala po něm šeptem a věřila tomu. Věřila, že společně zvládnou překonat všechno, co se jim postaví do cesty.

Sirius jí pevně stiskl ruku a vedl ji ke vchodovým dveřím, kde zaklepal pomocí klepadla. Netrvalo dlouho a dveře se před nimi s vrznutím otevřely, v nich stál Krátura, který se po chvíli s úšklebkem uklonil. Beze slova je dovedl do jídelny, kde už na ně čekali nejen Siriusovi rodiče, ale i rodiče Tiffany.

Vytřeštila oči a pohlédla na svého manžela. Ten jí věnoval rychlý úsměv, o němž si byla jistá, že ji měl uklidnit.

Jakmile si se všemi vyměnili chladné pozdravy a usadili se, skřítci začali servírovat oběd. Tiffany je sledovala se škrobeným úsměvem, navenek klidná, ale uvnitř ní všechno křičelo odporem. Obzvlášť když Walburga začala nadávat jednomu ze skřítků, protože jí dostatečně rychle nedolil víno. Tiffany se z toho zvedal žaludek. Byla upřímně ráda, že se Siriusem dali svému skřítkovi svobodu.

"Jak to zvládáš, Tiffany?" zajímala se Walburga, když skřítci naservírovali oběd a seřadili se u zdi jako vojáci čekající na povely.

Pohlédla na svou tchýni. "Dobře?" Nechtěla, aby to znělo jako otázka, ale nemohla si pomoct. Nebyla si úplně jistá, na co přesně se ptá.

Starší žena naklonila hlavu ke straně. "Opravdu? Nikdo by ti neměl za zlé, kdyby tomu tak nebylo." Pokrčila rameny. "Se Siriusovými zálety a nemanželským dítětem na cestě."

"Matko!" okřikl ji Sirius pohoršeně.

Tiffany zavrtěla hlavou. "To dítě není Siriuse," ujistila ji s větší rázností než původně zamýšlela.

Slyšela, jak její vlastní matka zalapala po dechu.

"Tiffany!" pronesl její otec varovným tónem.

Oběma věnovala pohled. "Co? Už nemůžu říct ani pravdu? Všichni se mi snažíte namluvit, že Sirius čeká dítě s Ruby, ale nikdo z vás o tom nic neví! Proč se nezačnete konečně starat o sebe a ne o to, kdo s kým, kde a kdy má sex?" Zvedla se ze židle, která zaskřípala o podlahu. "Je mi z vás zle!" S těmi slovy vyšla z jídelny, kde rychlými kroky došla k vchodovým dveřím. Opřela se o zeď a z očí se jí začaly valit potoky slz. Nevěděla proč brečí. Měla by mít přece radost, že jim konečně řekla svůj vlastní názor.

O několik okamžiků později zaslechla kroky a protože nechtěla, aby kdokoliv věděl, že nedokázala udržet emoce na uzdě, rychle je setřela hřbetem ruky. Pomalu se začala i připravovat na to, že její rodiče nepřejdou její výstup bez trestu. Také proto sebou trhla, když se ruka jejího manžela zlehka dotkla jejího ramene.

"Jsem to jenom já," ujišťoval ji rychle.

Podívala se na něj a nesnažila se skrýt, co všechno cítí. Stejně by to nemělo cenu, neboť Sirius by nedal pokoj, dokud by mu neřekla, co se děje.

Palcem jí přejel po tváři. "Přede mnou brečet klidně můžeš." Usmál se. "To, co jsi řekla bylo odvážné."

Zavrtěla hlavou. "Řekla jsem jenom pravdu." Ze rtů jí unikl vzlyk.

Sirius si ji přitáhl do náruče. "Jen se vybreč."

"Jenže já ani nevím, proč brečím," vyhrkla.

Sirius se uchechtnul. "To nevadí. Ale víš, že jsi se mě nemusela zastávat, že jo? Jsem na to zvyklý."

Tiffany se od něj odtáhla a zvedla k němu oči. "Nechápu, jak to můžeš snášet! Chovají se k tobě, jako kdybys ani nebyl jejich syn!" Zhluboka se nadechla. "Slib mi, že až jednoho dne budeme mít děti, tak takoví nebudeme? Že se žádné naše dítě nebude muset vypořádávat s tím co ty?"

Zlehka ji políbil. "Slibuju. My budeme všechny děti milovat úplně stejně."


Přes slzy dojetí se na něj usmála. Sirius možná nebude tak špatný, jak si původně myslela. Třeba nakonec mají šanci na vlastní šťastně až do smrti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 creepypasta-and-mysterious creepypasta-and-mysterious | Web | 7. října 2017 v 1:59 | Reagovat

Pěkné líbí secmi to

2 JANA JANA | 26. října 2017 v 19:54 | Reagovat

Já nevěřím svým očím :) Moje oblíbená povídky přibývá :) Díky, díky, díky !!!Kapitolka fakt potěšila. Raději jsem si ji přečetla hned dvakrát, abych se nabažila trochu do foroty :) Každopádně stejně doufám v brzký další díl :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama