7.kapitola

10. června 2017 v 20:36 | Hope |  Selfless
dneska jsem konečně dopsala kapitolu, kterou jsem měla rozepsanou už nějakou dobu...a ty "chudinky malý", jak je nazval Šílenej, se konečně zase posunuly o kus dál =o) psaní téhle kapitoly jsem si užila a proto ji sem dávám rovnou, i když mám napsané kapitoly ke dvěma jiným povídkám =o)


Chloe zůstala u Bretta celý týden, jelikož nebyl ve stavu, aby se dokázal o Elle postarat sám. Navíc, Chloe si čas strávený s ním užívala. Jeden den ji přijela dokonce navštívit Maysie, která sebou přivezla i Jamese a babičku a jak se Chloe později dozvěděla, byl to Brettův nápad.

Polibek se za celou tu dobu neopakoval, čehož se Chloe děsila, neboť to ráno po něm, se na ni Brett významně usmíval. Ignorovala to, aby si mohla namlouvat, že se jí to jenom zdá. Brett na to ovšem přivedl řeč večer, když byli sami a Elle spokojeně spala. Chloe se při tom rozhovoru červenala, nemohla si pomoct. Styděla se, že to nechala zajít tak daleko. Připadalo jí, jako kdyby ho zneužila, což byla samozřejmě hloupost, neboť ona za ten polibek nemohla.

Stále se sama sebe ptala, jestli by pro něj neměla přestat pracovat. Jednoho dne se pak se svými obavami svěřila Brettovi, který to okamžitě smetl ze stolu s tím, že je to nesmysl. Chloe si tím nebyla tak úplně jistá. Jak pro něj mohla dál pracovat, když malá část jí samotné chtěla, aby ji znovu políbil?

***

"Už spí?" zajímala se Chloe sedící na pohovce v obýváku.

Brett se usmál a posadil vedle ní. "Usnula prakticky hned. Co jsi to s ní provedla?" chtěl vědět stále s úsměvem na tváři a upřeným pohledem.

"Co-cože?" zakoktala se. Jeho pohled ji vyváděl z míry.

Krátce se zasmál. "Od té doby, co jsi tady, tak usíná rychle a spí celou noc." Potřásl hlavou. "Do té doby se budila alespoň každé tři hodiny a nebylo to proto, že by měla hlad."

Chloe zavrtěla hlavou. "Není to moje zásluha. Prostě už je starší a chce spát celou noc."

"To si nemyslím," prohlásil. Naklonil se k ní a zastrčil jí pramen vlasů za ucho. "Přinesla jsi do našeho života lásku a to je přesně to, co Elle potřebuje."

Poposedla si. Řeči o lásce ji znervózňovaly snad ještě víc než jeho upřený pohled. "Nebo je to jenom tím, že nejsem chlap." Zarazila se. "Nemyslím to nějak špatně, ale každé dítě potřebuje matku anebo alespoň někoho, kdo mu ji nahradí." Trhla rameny. "Otec zkrátka nemůže dělat všechno."

"Elle měla chůvy před tebou," připomněl.

"Jak dlouho vydržely? Dva týdny? Měla čas si k nim vytvořit vztah?" ptala se na to, na co se nejspíš měla zeptat už při pohovoru.

Brett se ošil a jeho výraz mluvil sám za sebe. "Žádná z nich se o Elle nedokázala postarat." Vystrčil vzpurně bradu.

"Jak si tím můžeš být jistý, když jsi jim skoro ani nedal šanci?" zajímala se. Věděla, že nároky Bretta jsou přiměřené, ale také si myslela, že zkušební doba by měla být delší než týden. Nehledě na to, že věčně nebyl doma a tak nemohl poznat, zda chůva je či není schopná se postarat o jeho dceru.

"Na tom už nezáleží, protože já jsem rád, že tady žádná z nich nevydržela," ujistil ji.

"Proč? Dokážeš si představit, jaké to musí být pro Elle? Neustále si zvykat na někoho jiného? Nemůžeš se divit, že se v noci pořád budila." Roztřeseně se nadechla. Měla pocit, že přestřelila, Brett ji neplatil za kritizování. "Promiň, nemyslela jsem to tak. Vlastně mi do toho vůbec nic není. Svou dceru můžeš vychovávat, jak chceš."

Pokýval hlavou. "Nemusíš se omlouvat. Tvoji kritiku beru na vědomí. Ale stejně to nezmění nic na tom, že jsem rád, že žádná nevydržela, protože díky tomu teď máme tebe." Přejel jí špičkami prstů po tváři. "Zůstaň tady přes noc," zašeptal.

Věnovala mu rychlý úsměv. "To nejde."

"Proč ne?"

"Není to správné," prohlásila, ale v jejím hlase nebyla ani špetka přesvědčení.

Uchechtnul se. "Nebylo by to poprvé," připomněl jí.

"Jenže je to poprvé, co vím, že chceš spát se mnou a já s rodiči dětí, o které se starám, nespím," ujistila ho. "Ať už si říkají, co chtějí." Vystrčila bojovně bradu.

Krátce ji políbil. "Já jsem přece těm kecům nikdy nevěřil."

Zatahala si za pramen vlasů, který jí Brett před chvilkou zastrčil za ucho, ale ten se opět uvolnil. "Vážně?" ujišťovala se, protože se tomu těžko věřilo.

"Samozřejmě! Ani na chvilku mě nenapadlo, že bys s Angersem něco měla. Znám ho, je to starý prasák."

Jeho prohlášení v ní vyvolalo úsměv. Neměl ani tušení, jak moc pro ni znamenalo, že jí věřil.

"Zůstaneš tady přes noc?" zeptal se znovu šeptem.

Zhluboka se nadechla a přikývla. "Zůstanu," ujistila ho tiše a sama sebe se ptala, jestli je to správné rozhodnutí. Už dávno zjistila, že k Brettovi cítí něco víc než přátelství, ale nechtěla jejich vztah komplikovat sexem. Teď se však zdálo, že to zkomplikují ať chce nebo ne.

***

Chloe musela uznat, že bylo hezké probouzet se v něčí náručí. Chloe patřila k těm ženám, které se rády přitiskly ke svému milenci, což žádný z jejích dvou přítelů nechápal a tak se vždy odsunula na svou stranu postele, pokud rovnou neodešla domů. Brett byl navíc pozorný milenec a toho si dosud taky příliš neužila.

Brett se vedle ní pohnul a otevřel oči. Jakmile ji spatřil, usmál se a zlehka políbil na rty. "Dobré ráno," zamumlal ospale.

"To rozhodně je," zašeptala.

Pozorně si ji prohlédl. "Nelituješ toho, co se stalo?"

Zavrtěla hlavou. "Vůbec," ujistila ho. Nedodala, že výčitky se nejspíš dostaví později, ale nechtěla to kazit. Chtěla si tyhle společné chvíle vychutnat.

Z chůvičky na Brettově nočním stolku se ozval pláč.

Chloe se usmála a vstala. "Půjdu za ní." Rychle si na sebe natáhla džíny a triko. Než se však vydala do vedlejšího pokoje, naklonila se k němu a políbila ho. "Tohle je vážně hezké," zamumlala, když se od něj odtáhla.

Brett se zasmál a z jeho smíchu bylo jasné, že je šťastný.

Když vešla do Ellina pokoje, holčička okamžitě přestala plakat a roztáhla pusu v širokém úsměvu. "Dobré ráno, zlatíčko." Vzala si ji do náruče, přitiskla k sobě a vdechla její vůni. "Vyspala ses dobře?" zajímala se a dala jí pusu. Pak ji přenesla k přebalovacímu pultu, kde si s ní ještě chvilku hrála, než ji přebalila a převlékla do šatiček, kterým v týdnu neodolala a koupila jí je. "Krásná po tatínkovi," zamumlala s úsměvem.

"Chlapi nejsou krásní," ozvalo se ode dveří.

S rukou na holčičce se otočila. "Ty jsi," prohlásila a vychutnávala si pohled na jeho polonahé tělo, neboť na sobě měl pouze tepláky.

Potřásl s úsměvem hlavou. "Kdepak. Ty jsi tady ta krásná a samozřejmě Elle."

"Nemusíš mi pochlebovat. Do postele už jsi mě dostal," připomněla mu s mrknutím.

Došel k ní a dal jí jednu paži kolem pasu. "Neříkám to proto, abych tě dostal znovu do postele, i když se tomu rozhodně nebudu bránit. Říkám to proto, že je to pravda. Nikdy jsem neviděl nikoho krásnějšího."

Odvrátila se od něj, aby zvedla Elle. Podala mu ji. "Přeháníš. Jsem jenom obyčejná holka, žádná modelka." Musela mu říct, že je obyčejná, protože se bála, že kdyby to neudělala, tak bude jednoho dne zklamaný. Nikdy se nemohla vyrovnat jemu a jeho standartům. Věděla moc dobře, že jeho bývalá manželka byla modelka. Dokonce i teď, po dítěti, předváděla spodní prádlo, to ona by nemohla. Navíc měla vystudovanou vysokou školu a o tom si Chloe mohla nechat pouze zdát; byla ráda, že dostudovala střední.

Brett si posadil Elle na bok a ji si přitáhl k sobě. "Proč jsi na sebe tak tvrdá? Dokázala si toho spoustu! Staráš se o nemocnou babičku, platíš sestře školu a ještě k tomu se celé dny staráš o děti. To si zaslouží obdiv."

Pokrčila rameny. "Dělám, co musím.Nikdy to ale nebude dost. Babička se nikdy neuzdraví a Maysie má před sebou ještě dlouhou cestu. Je moje povinnost jim to ulehčit." Podle Chloe nezáleželo na tom, co chtěla ona. Ne, záleželo pouze na její rodině a ona se s tím dávno smířila, ovšem občas ji napadlo, jaké by to bylo, kdyby k nim svět nebyl tak krutý, kdyby je neopustil otec, kdyby jim nezemřela maminka. Jenže tyhle úvahy ji stejně nikdy nikam neposunuly, akorát díky nim upadla do depresí a tak se jimi snažila zabývat co nejméně.

Brett si povzdechl. "A co bys chtěla ty?"

Smutně se usmála. "Na tom nezáleží."

"Ale mně na tom záleží! Měla by sis jít za svými sny a já ti v tom chci pomoct."


Zlehka se dotkla jeho tváře. "Děláš toho dost," ujistila ho a myslela to vážně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maysie Maysie | 18. července 2017 v 16:59 | Reagovat

Já bych mu ty sny klidně vybásnila <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama