Květen 2017

7.kapitola

18. května 2017 v 22:19 | Hope |  Zažehnutá jiskra
Chloe a Marc opět na scéně...a tentokrát spolu s malým uličníkem ;o)

9 let

8. května 2017 v 21:59 | Hope |  ostatní
Přiznám se, že jsem tohle oznámeníčko málem ani nenapsala. To víte, není čas. Ale nakonec jsem si řekla, že alespoň z té čiré nostalgie. =o)

Za poslední rok se tady toho moc nedělo a já už si ani nejsem jistá, jestli má blog ještě nějaké čtenáře, ale to nevadí, protože blog tady je už 9 let a já rozhodně nemám v plánu ho rušit a můžu slíbit, že tady i dál každý měsíc bude alespoň jedna kapitola a taky to, že všechny rozepsané povídky dopíšu, i kdyby mě to mělo zabít a nikdo je nikdy nečetl. ;o)

Ke každé z povídek totiž mám vztah. Každou povídku píšu z nějakého důvodu (ač některé můžou být dětinské a nepříliš pádné). A hlavně dávám do každé povídky, každého nápadu, kus sebe, ať už se to lidem (a mně) líbí nebo ne.

Takže tohle je můj slib čtenářům.

A teď k přání blogu. =o)

Můj drahý blogu,
vydrželi jsme to spolu dlouho. Překonali jsme dobu, kdy jsem tě zrušila (tak trochu) a pak přestěhovala, protože jsem bez tebe nedokázala fungovat. Byl jsi tady pro mě, abych si mohla vylít srdíčko, když se mi život bortil jako hromádka z karet. Nikdy jsi neprotestoval, když jsem se přišla pouze vypsat ze svého trápení anebo se prostě jenom vypovídat z každodenních radostí a starostí. Nezradil jsi mě ani když se tady pomalu vedla komentářová válka a já jsem Ti za to neskutečně vděčná, protože jinak bych tady nejspíš nebyla. (Samozřejmě, jsem vděčná i Vám, čtenářům, ale pochopte, dnes jde hlavně o blog. ;o) ) Už devět let snášíš moje pokusy o psaní a že to někdy jsou vážně jen pokusy (třeba když přijde na povídku Začalo to snem...).
Takže Ti děkuji, přeji Ti vše nejlepší k narozeninám a spoustu dalších společných let. =o)