19.kapitola

20. dubna 2017 v 23:30 | Hope |  When the heart calls
předposlední kapitola


"Kam jedeme?" zajímala se Emmaline unaveně.

Před půl hodinou Connor přišel domů a řekl jí, ať se obleče, že pro ni má překvapení. Emmaline na to ale vůbec neměla náladu. Za poslední týden spolu prohodili sotva dvě věty denně, pokud se nejednalo o práci. Znovu se mu omluvila za to, že na něj nepočkala s vybalováním, což vzal na vědomí kývnutím hlavy.

Odtrhl pohled od silnice, aby se na ni podíval. "Říkal jsem ti, že pro tebe mám překvapení."

Povzdechla si. "Nemám ráda překvapení."

"Já vím," ujistil ji. "Ale tohle se ti bude líbit."

"O tom pochybuju," zamumlala a zahleděla se z okýnka na ubíhající krajinu, která jí připadala povědomá. Neměla náladu s ním někam jezdit, byla šíleně unavená a toužila jedině po tom, aby si mohla zalézt do postele.

Connor překryl její dlaň, kterou měla položenou na koleni, svou a stiskl ji. Věděla, že ji tím chce uklidnit a možná i zlepšit náladu. Za normálních okolností by to mělo požadovaný účinek, jenže dneska ne.

Connor sjel z dálnice a Emmaline se zostra nadechla. Věděla, kde jsou, jen netušila, co tam dělají. Nebyl důvod, aby tam byli. "Co tady děláme?" vyhrkla a srdce se jí rozbušilo.

Connor si povzdechl. "Tady na tebe čeká tvé překvapení," prohodil.

Zavrtěla hlavou a do očí se jí nahrnuly slzy. "Ne. Zavez mě domů. Já tady nechci být!"

Jenže to už Connor zastavil před domem, v němž prožila většinu svého dětství a v němž ode dne, kdy zemřeli její rodiče, nebyla. Nedokázala se přimět k tomu, aby sem jela, neboť tohle bylo místo, kde byla šťastná a pak o to zničehonic přišla. Věděla, že ten dům Peter prodal, protože mu to řekla, ale to bylo před několika lety a ona se nezajímala, co bylo dál. Dokonce si ani nevzala peníze z prodeje, všechny je věnovala charitě. Nepřipadalo jí správné si ty peníze nechat, rodiče by totiž její rozhodnutí jistě neschvalovali.

Connor si odepl pás a otočil se k ní. "Zlato, slibuju, že se ti to bude líbit."

Pohlédla na něj a znovu zavrtěla hlavou. "Nebude. Já nechápu, proč mi tohle děláš. Chceš mě trestat za to, co jsem udělala? Omluvila jsem se. Několikrát!" Roztřeseně se nadechla a mávla rukou k domu. "Navíc patří někomu úplně jinému. Peter ho prodal."

Její manžel se usmál a pokýval hlavou. "Prodal. Mně."

Emmaline vytřeštila oči a po zádech jí přeběhl mráz. Tohle nebylo dobré. "Cože?"

Connor pokrčil rameny. "Dobře, technicky vzato ho koupil taťka a já ho pak koupil od něj, ale to na tom nic nemění."

"Proč bys to dělal?"

"Nechtěl jsem, abys toho jednoho dne litovala."

Zamračila se. "A tak jsi prostě šel a koupil ho za mými zády?"

Tentokrát to byl Connor, kdo se zamračil. "Myslel jsem, že z toho budeš mít radost."

"V tom ses spletl," ujistila ho. "Ví Peter, že je teď tvůj?" zajímala se, i když si byla odpovědí jistá. "Proč mi to neřekl?" ptala se spíše sama sebe šeptem.

"Peter věděl, že ti ho chci dát k našemu prvnímu výročí." Povzdechl si. "Jenže k tomu jsme se nikdy nedostali," připoměl jí smutně.

Probodla ho pohledem. "Nesnaž se to hodit na mě!"

"To ani nemám v plánu." Naklonil se k ní a vzal její obličej do dlaní. "Emmy, neudělal jsem to proto, abych tě naštval, přísahám. Vím, jak moc pro tebe ten dům znamená." Mrkl na ni. "Navíc, vevnitř na tebe čeká ještě jedno překvapení."

Emmaline popotáhla a potřásla hlavou. "Nenávidím tě," prohodila, ale v jejím hlase nebylo žádné přesvědčení.

Connor se usmál a políbil ji. "Já tě taky miluju," ujistil ji, když se od ní odtáhl.

Nedokázala potlačit úsměv.

Connor vystoupil z auta, aby jí otevřel dveře, zatímco Emmaline si odepla pás.

"Děkuju," zamumlala, když k ní natáhl ruku, aby jí pomohl. Byla za jeho pomoc vděčná, protože bylo čím dál tím těžší vystupovat z jeho sportovního auta, které rozhodně nebylo určeno pro těhotné ženy.

Zabouchl za ní dveře a zamkl auto dálkovým ovladáním, načež se zastavil a chytil ji za levou ruku, kde si hrál s jejími prstýnky.

Zamračila se. "Co děláš?"

"Potřebuju, aby sis je na chvíli sundala," prohlásil se zamrkáním.

Nasucho polkla. "Proč?"

"Součást překvapení," oznámil a schoval oba prstýnky do kapsy sepraných džín, které měl na sobě.

Emmaline z toho byla celá nesvá. Když jí Connor prstýnky vrátil před měsícem, tak je nosit nechtěla. Vracely ji ve vzpomínkách k jejich manželství a to nebylo právě nejšťastnější. Nakonec však podlehla jeho naléhání a ode dne, kdy je znovu nasadila už je nesundala; až doteď. Netušila, co má Connor za lubem a pokud měla být upřímná, tak se jí to vůbec nelíbilo. Dokonce ji napadlo, jestli se s ní přece jen nechce rozvést. Bylo to iracionální, toho si byla vědoma, jenže nevěděla, co si myslet.

Connor ji vedl k těžkým dubovým dveřím, které se jako na povel otevřely a za nimi stál Peter.

Emmaline povytáhla obočí. "O tomhle si ještě promluvíme," zamumlala.

Její kmotr se zasmál. "Nic jiného ani nečekám," ujistil ji. "Pojďte, všichni už čekají."

Zamračila se. Všichni? Zajímalo ji, koho tím myslí. Byla v pokušení se zeptat, ale nakonec odolala.

Connor ji doslova vtáhl do domu.

Emmaline se zhluboka nadechla a okamžitě se jí vrátily vzpomínky na dětství. Připadalo jí, jako kdyby se posledních deset let nikdy nestalo. Nedělalo jí problém vybavit si vůni maminčina parfému nebo oblíbeného jídla tatínka, které maminka ráda a často vařila. Stále ve vzpomínkách viděla fotky rozvěšené po zdech anebo postavené všude, kde to bylo možné.

"Zlato?" Connorův nejistý hlas ji vrátil do reality. "Jsi v pořádku?"

Několikrát zamrkala. "Jo," ujistila ho.

Její manžel jí palcem přejel po tváři a setřel slzy, o nichž Emmaline neměla ponětí. "Možná nebyl nejlepší nápad tě sem vozit," přiznal šeptem.

Potřásla hlavou a přes slzy se na něj usmála. "Ne, já jsem asi i ráda, žes mě sem vzal."

Connor si ji pozorně prohlížel. "Určitě?"

"Určitě," ujistila ho.

Pohladil ji po tváři. "Řekla bys mi, kdyby něco nebylo v pořádku, že jo?" Počkal než mu to odkývala. "Dobře," prohodil a v jeho hlase byla jasně patrná úleva. "Tak pojď, aby se nás dneska ještě vůbec dočkali." Znovu ji chytil za ruku a vedl k obývacímu pokoji, odkud k nim doléhaly tlumené hlasy.

Emmaline vrhla na Connora rychlý pohled a stiskla pevněji jeho ruku. V jejím nitru se pralo očekávání s obavami. Connor jí věnoval úsměv a Emmaline najednou věděla, že se nemá čeho bát, protože je s ním a on by jí nikdy neublížil.

"Miluju tě," zamumlala těsně před tím, než vešli do obývacího pokoje.

V pokoji na ně čekal tucet lidí - Connorovi rodiče a babička, Zoe s Carterem, Peter s Janine a jejich synem Jeremym, který žil v Americe, Kelly s manželem a synem a Wendy. Emmaline vytřeštila oči při pohledu na všechny ty lidi. Chvíli na ně zírala, načež se otočila ke Connorovi. Čekala, že ho najde stát vedle sebe, ale on si místo toho klekl a natahoval k ní ruku, v níž držel otevřenou krabičku s prstýnkem. Ten prstýnek poznávala, patřil její mamince a Emmaline si spoustu let myslela, že se ztratil při nehodě. Nakonec se však ukázalo, že ho u sebe měl Peter, který čekal na to, až ho její budoucí manžel přijde požádat o její ruku, aby mu ho dal. Connor však měl při první žádosti o ruku prsten již koupený a Emmaline to nevadilo, jelikož jejich manželství nemělo být opravdové.

"Co to děláš?" zajímala se šeptem a do očí se jí nahrnuly nové slzy.

Pousmál se. "Snažím se tě požádat o ruku."

"Ale my už přece jsme manželé," připoměla mu.

"Já vím, ale poprvé jsem to podělal na celé čáře a tak to teď chci napravit. Miluju tě. Vždycky jsem tě miloval, jenom jsem si to neuvědomoval. Když jsi odešla tak jsi mi otevřela oči. A pak...když ses vrátila," potřásl hlavou, "věděl jsem, že tě nemůžu nechat znovu zmizet. Hodlal jsem udělat všechno proto, abys se mnou zůstala. Pravda, těhotenství nebylo tak úplně součástí plánu, ale nestěžuju si. Miluju tebe i děti a na tom se nikdy nic nezmění. A proto se tě ptám, Emmaline Edwardsová, vezmeš si mě? Zůstaneš se mnou v dobrém i zlém? Až do smrti?"


Emmaline se na něj přes slzy štěstí usmála a naklonila se k němu, aby ho políbila. "To víš, že si tě vezmu. Strašně moc tě miluju," ujistila ho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama