Pochybnosti

17. února 2016 v 0:16 | Hope |  Život není pohádka
začátek kapitoly (vlastně dvě verze začátku - long story ;o) ) jsem měla napsaný víc než rok a nedávno jsem to otevřela, rozhodla se, jak dát dohromady oba začátky, napsala kus a dneska/včera doppsala zbytek...netvrdím, že je tahle kapitola z těch nejlepších, ale určitě jsem napsala i horší ;o)


Sirius a Christine spolu po zbytek vánočních prázdnin nepromluvili a ani návrat do Bradavic na tom nic nezměnil. Siriuse se Tinino obvinění dotklo. Nedovedl si představit, čím ji přiměl, aby si o něm myslela, že by dokázal někoho chladnokrevně zavraždit. Natož aby z toho pak nechal obvinit ji.

Musel na to neustále myslet a myslel na to i nyní, kdy byl s ostatními Poberty ve společenské místnosti, zatímco Chris byla spolu s Mandy v knihovně - jejím úkrytu.

"Nemůžeš ji z toho vinit," prohodila Lily a položila mu ruku na rameno.

Vrhl na ni zamračený pohled.

Pokrčila rameny. "Miluješ ji a ona to ví."

Jeho výraz se změnil na nechápavý. "A proto si myslí, že jsem zabil Ivana? Nezbláznila ses?"

Usmála se. "Když někoho miluješ, tak jako ty Chris, tak uděláš cokoliv, aby byl ten člověk šťastný." Trhla rameny. "I kdyby to znamenalo někoho zabít."

Sirius si zrzku přemýšlivě prohlížel. Jeho rozumná část uznávala, že na tom, co Lily říkala, něco bylo. Ovšem jeho ješitná část to rezolutně popírala. "Jenže já bych něco takového nikdy neudělal! Rozhodně bych nechtěl, aby kvůli tomu šla do Azkabanu! Radši bych tam šel sám!" Povzdechl si a zamračil se na plápolající oheň.

"Tak si s ní promluv," navrhl James sedící po jeho levici.

Sirius po něm střelil nepřátelským pohledem. "Neměl bych se jí snad i omluvit?" zajímal se a dal si pořádně záležet na ironickém tónu svého hlasu.

"To po tobě nikdo nechce," vložil se do hovoru Remus. "Ale promluvit by sis s ní měl."

"A k čemu by to bylo? Stejně mě nebude poslouchat!" odsekl. "Je stejná jako zbytek té podělané rodiny!"

Lily zalapala po dechu. "Tohle nemyslíš vážně! Christine je úplně jiná! Copak ji vůbec neznáš?"

"A ty ji snad znáš?" obořil se na přítelkyni svého nejlepšího kamaráda. "Vážně, Lily, ukaž mi člověka, který ji pořádně zná? Třeba nakonec Ivana přece jenom zabila!"

Od vchodu do společenské místnosti se ozvalo zadunění. Sirius se otočil tím směrem a nasucho polkl, když zjistil, kdo tam stojí. "Chris, já-," začal.

Zarazila ho zavrtěním hlavy. "Pokud si to opravdu myslíš, tak prosím. Já ti to vymlouvat nebudu," ujistila ho s chladným výrazem v obličeji. Sehnula se, zvedla knihy, které jen před pár vteřinami upustila a s hlavou hrdě zdviženou odešla k dívčím ložnicím.

Mandy, která přišla spolu s Christine, k němu došla. "Jsi vážně pitomec!" Potřásla hlavou a vydala se za kamarádkou.

"Tys tomu dal, kamaráde," povzdechl si James. "Příště si svůj názor možná nech pro sebe," navrhl.

***

Christine seděla na posteli a zírala do prázdna. Nechápala, co Siriuse přimělo, si tohle o ní myslet. Jistě, příliš toho o ní nevěděl, ale nebylo to proto, že by před ním chtěla mít tajnosti, jen mu prostě nedokázala říct, co se v jejím životě dělo, než přišla do Bradavic. Neměla tušení, jak mu to říct a hlavně se bála jeho reakce.

"Chris? Jsi v pořádku?" zajímala se Mandy a posadila se vedle ní.

"Proč bych nebyla?" zajímala se, ale ani se na ni nepodívala. Věděla, že kdyby to udělala, tak nedokáže ovládnout své emoce.

"To, co řekl Sirius...on to tak nemyslel," snažila se ji přesvědčit Mandy.

Tine se nevesele zasmála. "Vážně? Zněl celkem přesvědčivě."

"Je jenom naštvaný," ujistila ji.

Zavrtěla hlavou. "To je fuk. Je to jeho názor a na ten má právo." Sklopila zrak ke svým rukám. "Stejně jako ho mám já. Všechno jsem to začala. Před pár týdny jsem o něm pochybovala stejně jako on teď o mně." Podívala se na kamarádku. "A má pravdu, víš? Nic o mně nevíte."

Mandy se zamračila. "Ale víme, že bys nikoho nezabila! Moudrý klobouk by tě neposlal do Nebelvíru, kdybys dokázala někoho zabít!"

"To nevíš. Třeba to jenom nepoznal," zamumlala. Pochybovala sama o sobě. Nebyla si jistá, jestli by Ivana nezabila, kdyby k tomu měla příležitost. Bála se, že by toho schopná byla. Tolik ho nenáviděla! Zničil jí celý život! Povedlo se mu zničit její důvěru v lidi.

"Chris! Takhle nemluv!" pokárala ji Lily, jež právě vešla do pokoje. "Nikdy bys nikoho nezabila, tečka!"

Christine neměla sílu jim odporovat a tak se vrátila zpět ke svému zírání do prázdna. Nepochopily by to, i kdyby se jim to pokoušela vysvětlit.

***

"Musíme jim nějak pomoct!" prohlásila Lily pozdě večer, kdy byla společenská místnost téměř prázdná.

"Jenže jak?" chtěl vědět James.

"Zamkneme je v učebně a nepustíme je, dokud si to nevyříkají," navrhla Mandy s pokrčením ramen.

James na ni hleděl s pozdviženým obočím. "Jo, protože oni by se odtamtud nedokázali dostat, co?"

Mandy se na něj zaškaredila. "Máš snad lepší nápad? Christine se k němu odmítá přiblížit na víc než deset metrů!"

"Tak to jsou na tom se Siriusem úplně stejně," podotkl Remus.

Místností se rozlehlo ticho. Každý ze skupinky se snažil najít řešení téhle zapeklité situace. Věděli, že nebude snadné docílit toho, aby vše bylo zase jako dřív, ale nikdo z nich se nehodlal vzdát.

"Ha!" vyhrkl znenadání James. Tři páry očí se zadívaly jeho směrem. "Sirius má zítra trest s Křiklanem." Obličej nebelvírského kapitána rozzářil vítězoslavný úsměv.

"Jak nám tohle pomůže?" zajímala se Lily.

"Určitě ho bude držet v učebně jako obvykle," prohodil s významně pozvednutým obočím.

Mandy se zamračila. "Před chvílí jsem navrhovala, že je zamkneme v učebně a tys to zavrhl!" Namířila na něj prst v obviňujícím gestu.

"Nezamkneme je tam," ujistil ji s protočením panenek. "Křik tam během trestu nikdy nebývá. A vy máte zítra lektvary." Zamrkal na Mandy, která se však stále tvářila nechápavě a tak pokračoval: "Kdybys tam zapomněla učebnici a večer pak Chris požádala, aby ti tam pro ni došla, protože ji potřebuješ, ale zrovna máš spoustu práce, tak tě určitě neodmítne."

Chvíli nad Jamesovým plánem přemýšlela, ovšem tvářila se při tom dost skepticky. "Já ti nevím," váhala.

"Mohlo by to fungovat," vložil se do toho Remus. "Přinejmenším spolu budou sami a nemyslím si, že Sirius si takovou příležitost nechá ujít." Pokrčil rameny. "Teď sice tvrdí, že se k ní nehodlá přiblížit, ale jakmile dostane příležitost, tak se jí alespoň omluví. Jeho totiž mrzí, co řekl."


Mandy si povzdechla a potřásla hlavou. "Za zkoušku to asi stojí." Sice si nebyla úplně jistá, jestli to bude fungovat, ale rozhodla se, že tomu dá šanci. Rozhodně to bylo lepší než nedělat nic.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Česká pošta Česká pošta | 3. března 2016 v 20:51 | Reagovat

Jé - jsem nadšená. Takovýhle kapitoly má od tebe nejradši - PLÁN, AKCE, NAPĚTÍ VYJDE/NEVYJDE :)

2 Maysie Maysie | 22. března 2016 v 9:36 | Reagovat

Já už bych chtěla vědět, kdo je vrah :D
A vědět, jak tihle dva dopadnou!

3 Šílenej Šílenej | Web | 27. března 2016 v 21:41 | Reagovat

jestli jim ten ženiální nápad vybouchne do xichtu, tak si mě nepřej! a ta bloncka to moc prožívá, měla by asi začit chlastat :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama