4.kapitola

26. srpna 2015 v 21:28 | Hope |  Selfless
včera jsem se vrátila do Anglie a tak byl nejvyšší čas, abych dopsala dlouho rozepsanou kapitolu =o) našlo se pár rušivých elementů, ale dopsání se povedlo, takže to nevadí ;o)


Druhý den ráno dorazila Chloe do Brettova domu dvacet minut před stanoveným časem, což její zaměstnavatel ocenil pozvednutým obočím a pozváním ke společné snídani, jež zdvořile odmítla. Spadl jí kámen ze srdce.

Když totiž vstávala - téměř hodinu po zvonění budíku - zdálo se spíš, že se bude opakovat situace z předchozího dne. Naštěstí byla ale doma volná koupelna, neboť Maysie nemusela do školy a tak si přispala, babička sledovala v obýváku jakousi telenovelu a ani neměla čas se své starší vnučky zeptat, jestli bude snídat, jelikož ta jí jen dala rychlou pusu na tvář, zamumlala, že zaspala a byla pryč. Ke stanici metra běžela a díky tomu stihla vlak, který jel jen čtvrt hodiny po tom, jímž původně plánovala jet.

Jakmile Chloe zkontrolovala Elle, která stále ještě spala, vydala se za Rose do kuchyně, aby se zeptala, jestli může s něčím pomoct. Ta ji však ujistila, že tam není co dělat a tak jí pouze nabídla čaj, jenž nedokázala odmítnout.

Elle se probudila právě ve chvíli, kdy Chloe vracela umytý hrneček do skříňky, na čemž i přes Roseiny protesty, že mají myčku a tak nemusí mýt hrnky či cokoliv jiného ručně, trvala. Bránila se tím, že je zvyklá po sobě uklízet.

Když došla do Ellina pokoje, naskytl se jí pohled na usmívajícího se Bretta držícího holčičku v náručí. Krátkou chvíli si vychutnávala ten pohled, který jí připomněl Bretta, jehož znávala - starostlivého, milujícího, ochotného udělat cokoliv, aby ochránil své blízké. Potřásla hlavou a vrátila se do reality, nemohla si dovolit takové myšlenky, bylo to nebezpečné. Tiše si odkašlala.

Brett se otočil. "Tady jste," pronesl tónem, jenž se Chloe nelíbil. Znělo to, jako kdyby jí vyčítal, že nebyla u Elle dřív než on.

Zamračila se. "Omlouvám se," zamumlala a došla k němu.

Naposledy se na svou dcerku usmál než jí holčičku podal. "Potřebuje přebalit."

"Hned to udělám," ujistila ho, načež přešla k přebalovacímu pultu.

"Večer něco mám. Potřebuju, abyste tady zůstala," pronesl po několika minutách, kdy ji beze slova pozoroval. "Rose vám připravila pokoj pro hosty."

Překvapeně k němu vzhlédla. "Pokoj pro hosty? Proč? Můžu jet posledním metrem."

Ušklíbl se. "Pochybuju, že se vrátím dřív než o půlnoci."

"Ale to přece nejde!" vyhrkla, zatímco přidržovala jednou rukou holčičku, jež vesele kopala nožičkami ve vzduchu.

Jeho obočí vylétlo vzhůru. "Četla jste smlouvu? Stojí v ní, že někdy budete muset zůstat přes noc."

Prudce se nadechla. "Taky se tam píše, že mi to máte dát vědět s předstihem!"

"Říkám vám to s předstihem," odvětil klidně.

Chloe měla pocit, že si celou tuhle situaci užívá. Nejspíš ji zkoušel. Přimhouřila oči. "Tomuhle říkáte předstih?"

Udělal krok jejím směrem, takže je od sebe dělilo pouze pár centimetrů. "Máte s tím problém? Pokud ano, tak si můžu najít jinou chůvu." Vyzývavě na ni hleděl.

Zaťala zuby. "Ne, nemám," procedila a musela se ovládat, aby se neušklíbla. Tohle dělal nepochybně naschvál.

"Skvěle. V tom případě se uvidíme ráno. Nashledanou, Chloe." Protáhl se kolem ní. "Pa, zlatíčko. Tatínek tě miluje." Sklonil se k holčičce a dal jí pusu.

Chloe zůstala s Elle v pokoji, dokud si nebyla jistá, že Brett je pryč, protože neměla sílu mu znovu čelit. Nehledě na to, že potřebovala čas na uklidnění, jelikož v talpvém rozpoložení, v jakém byla, by dokázala bez jediného ohlédnutí či výčitek svědomí odejít.

Jakmile vešla s Elle v náručí do kuchyně, Rose se na ni lítostivě usmála.

"Dělá to takhle vždycky? Že hlídání přes noc oznámí ten den ráno?" zajímalo Chloe.

Rose si povzdechla. "Většinou ne. Myslím ale, že včera zapomněl. Kdybych věděla, že vám to neřekl, tak bych mu to připomněla."

Dívka zavrtěla hlavou. "Není to vaše vina. Možná bych se ho měla každý večer před odchodem zeptat," zamumlala zamračeně.

"Nechcete si zajet domů pro věci na přespání? Můžu Elle pohlídat," navrhla hospodyně.

"Ne. Napíšu Maysie, aby mi přinesla věci, až půjdu s malou do parku," ujistila ji s mírným úsměvem.

***

Bylo půl druhé ráno, když Chloe slyšela Brettovo auto na příjezdové cestě. Nemohla usnout. Neustále přemýšlela nad tím, co jí odpoledne řekla její sestra, když se spolu sešly v kavárně nedaleko parku, kam vzala Elle na procházku. Maysie se nelíbilo, jak s ní Brett jedná a nemyslela si, že by si takové jednání měla nechat líbit ani za to, kolik jí platil.

May ho přirovnala k Higginsovým, první rodině, pro niž pracovala jako chůva. Naneštěstí si ji po pár týdnech začali plést se služkou.

Ze začátku působili jako dokonalá rodina, kde se bude starat pouze o dvě roztomilé holčičky. Samozřejmě, měla po nich uklízet, ale to jí nevadilo. Tedy alespoň do okamžiku než ji jejich maminka požádala o uklizení celého domu, zatímco holky budou spát a pak znovu a znovu. Nakonec Chloe uklízela, vařila pro celou rodinu, žehlila jim a každý druhý den zůstávala s holkama tak dlouho, že jí ujelo poslední metro a tak utratila většinu peněz, které měla navíc, za taxík domů, protože nemohla po Maysie chtít, aby pro ni jezdila.

Chloe si povzdechla a otočila se na bok. Její sestra sice Bretta přirovnala k Higginsovým, ale Chloe ho bránila. Nechápala úplně proč, ale nedalo jí to. May ho neznala tak jako Chloe. Ano, ráno byla naštvaná, když jí to zničehonic oznámil, ale pak měla čas nad tím přemýšlet a uznala, že vlastně neměl na výběr. Bohužel to takhle viděla pouze ona a její mladší sestra na ni hleděla jako na zjevení, když jí to vysvětlila, div si nepoklepala na čelo.

***

Její telefon ukazoval pět minut po páté, když se z Ellina pokoje ozval pláč. Chloe byla okamžitě na nohou a k dětskému pokoji běžela. Nehodlala nechávat holčičku plakat. Nehledě na to, že by mohla vzbudit Bretta a to nemohla připustit.

Před pokojem však vrazila - doslova - do polonahého otce holčičky. "O-omlouvám se," koktala a nebyla si jistá, z čeho je víc nesvá, jestli z toho, že Brett má na sobě pouze pyžamové kalhoty anebo z toho, že přišla pozdě, což by mohlo mít své důsledky.

"Za co?" Chloe věděla, že se usmívá, i když to neviděla zrovna jasně, neboť chodbu osvětlovalo pouze mírné světlo z jejich ložnic.

Chloe si nervózně zatahala za pramen vlasů. "Nechtěla jsem, aby vás Elle vzbudila," zamumlala. Srdce měla až v krku. Když pracovala pro Higginsovy a hlídala holčičky přes noc, musela k nim vstávat i v noci. Rodiče děvčátek to považovali za samozřejmost - jednou jedinkrát nevstala a na to, co následovalo potom, by nejradši zapomněla.

"Když jsem doma, tak nečekám, že se o ni budete starat. Pokud tedy zrovna nepracuju z domu, což se často nestává," ujistil ji.

Přikývla. "Promiňte." Věděla, že mu nebude připadat potřeba, aby se omlouvala, ale i přesto to udělala. Nemusel znát důvod, jenže Chloe to potřebovala udělat, protože se k němu nechovala fér. Předpokládala o něm jen to nejhorší, i když se zařekla, že to dělat nebude. Nedokázala si však pomoct.

"To nic. Jděte spát. Uvidíme se ráno."


"Dobrou noc," zamumlala než se otočila na patě a odešla do pokoje pro hosty. Zavřela za sebou dveře, opřela se o ně a zhluboka dýchala. Brett ji vyváděl z míry. A Chloe netušila, co si s tím počít.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Šílenej Šílenej | Web | 27. srpna 2015 v 21:56 | Reagovat

slint! mám jen jednu otázečku... PROČ KURVA NESPÍ NAHATEJ? nebo proč se oblíká a kazí mi tak prožitek? :D
a pár videi přece nejsou žádný rušivý elementy :D

2 Maysie Maysie | Web | 2. září 2015 v 20:45 | Reagovat

Ooo už nám to začíná :)
A May má pravdu neměla by si to nechat ta rychle líbit :P

3 Wladka Wladka | Web | 11. září 2015 v 20:30 | Reagovat

moree, rehlim sa z komentara Sialenej dost tak, ale ma pravdu. Preco nespi nahy? ha? musis to opravit do buducna :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama