epilog

21. dubna 2015 v 15:46 | Hope |  Který svět?
dneska jsem byla na dvě hodiny "vyhoštěna" z domu, tak jsem si sebou vzala noťas a při kafi jsem psala =o)
je to krátké, ale já jsem s tím spokojená =o) takhle to skončit mělo (až na jednu ěc, za kterou mě Gigi nejspíš prokleje, ale já ji varovala :D )...snad se bude líbit =o) názory i kritiku uvítám ;o)
povídka je věnována všem, kteří s ní vydrželi až do konce =o)


Rozhlédnu se po zahradě u domu rodičů a musím se usmát při pohledu na všechny své přátele a rodinu. Uplynul téměř rok ode dne, kdy mě Sirius požádal o ruku a za tu dobu se hodně věcí změnilo.

Gigi konečně souhlasila, že si vezme Remuse. Pravda, jeho žádost přijala až na třetí pokus a nejspíš jenom proto, aby se jejich první dítě nenarodilo jako nemanželské, ale na tom nesejde. Hlavní je, že jsou šťastní. Jsou manželé teprve pár měsíců, ale oběma to svědčí. Gigi jenom září a Remus mě konečně přestal brát jako svou malou sestřičku, které musí ve všem radit. Za to vděčím kamarádce a při každé příležitosti jí za to děkuju.

Lily s Jamesem taky plánují svatbu. Datum sice ještě nemají, ale nikdo z nás nepochybuje, že to bude brzy. Není to tak dávno, co koupili dům v Godrikově dole a už mají zařízený dětský pokoj, který hodlají, co nejdřív využít.

Necelé dva týdny po Siriusově žádosti o ruku jsem v Příčné ulici, kde jsem měla sraz s holkama, narazila na Sue. Tvrdila mi, že to byla náhoda, ale já si moc dobře pamatuju, co mi řekla, když jsem byla naposledy ve světě bez kouzel. Se Sue náhody neexistují. Možná někdy. Nedovedu si totiž představit, že by se plánovala zamilovat do Severuse. Jo, už to tak je. Sue a Severus spolu chodí. Mě osobně to těší, ale existují lidé - jako třeba můj manžel -, kteří si na tu představu museli dlouho zvykat.


Co se mě týče, já jsem se před několika hodinami stala paní Blackovou a nemohla bych být šťastnější. Vzpomněla jsem si i na ty nejmenší detaily svého života v kouzelnickém světě. Konečně mi nic nebrání v tom, abych žila svůj život naplno a bez starostí. Už jsem si stoprocentně jistá, že jsem tam, kam patřím, kam jsem vždycky patřila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gigi Gigi | Web | 23. dubna 2015 v 19:06 | Reagovat

Hahaha, už jsem se sice vyjádřila přes telefon, ale tak ještě aj tu :D
Odstavec o Removi a Gigi :D ahaha, no sama jsem si naběhla :D ale tak jsou spokojení, takže not bad after all :)
Poslední tři odstavce - husí kůže! Mě prostě tyhle flash forward epilogy dostávají :D i tím stylem, kdy se jen shrne, co se s kým dělo dál :) Super tečka za super povídkou!

2 Lucie Mészárosová Lucie Mészárosová | Web | 28. dubna 2015 v 13:34 | Reagovat

dobrá práce :)  Chtěla bych tě pozvat nahlédnout na můj začínající blog a požádat o zhodnocení do komentáře pod některý z mých článků :) Pěkný den, a s blogem jen tak dále.

3 Maysie Maysie | 4. května 2015 v 20:49 | Reagovat

To je hezký, že patří tam kam má :)
Krásnej konec!
Ale zajímalo by mě, jak si plánoval tu žádost o ruku :D To mi někdy osobně povyprávíš :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama