5.kapitola

29. března 2015 v 0:27 | Hope |  When the heart calls
já vím, trvalo mi to dýl a není to KS?, jenže múza stávkuje...a taky je tohle dárek k pondělním narozeninám pro Šílenýho, protože Blake a Holly nespolupracují...takže Šílenej, všechno nejlepší k narozeninám a hlavně je pořádně oslav ;o) =o*


Connor nepřítomně zíral z okna na noční Londýn. Musel myslet na Emmaline. Upřímně ho šokovalo, co zjistil. Ani ve snu by ho nenapadlo, že jeho manželka pracuje po nocích v baru a přes den v bistru. Nebo že snad žije v bytě se spolubydlící. Lámal si hlavu s tím, proč odešla z účetní firmy, pro níž pracovala od školy. Nechápal ani, jak to mohl její kmotr nechat zajít tak daleko nebo proč jí nepomohl. Byl si totiž stoprocentně jistý, že - ač mu Peter nesčetněkrát tvrdil pravý opak - věděl přesně, kde Emmy najít.

Connor se zamračil na město pod sebou. Vjel si rukou do vlasů, jako kdyby mu to gesto mohlo pomoct zbavit se pocitu, jež se ho zmocnil - strachu z toho, co všechno by ještě mohl zjistit.

Vrátil se ke svému psacímu stolu a otevřel vrchní zásuvku. Zpod stohu různých směrnic a návrhů smluv vytáhl zarámovanou fotografii, kterou tam schoval před více než rokem, když mu došlo, že Emmaline se k němu nevrátí. Posadil se, opřel se a s povzdechem se zadíval na rozesmátý bezstarostný obličej své ženy.

Ve vzpomínkách se vrátil ke dni, kdy byla fotografie pořízena. Byla neděle odpoledne a oba byli po dlouhé době doma. Connor tehdy navrhl, aby se šli projít do parku, protože Emmy vypadala nešťastně a znuděně a venku svítilo slunce a bylo teplo. Nadšeně souhlasila a on popadl foťák, protože by byla škoda promarnit příležitost. O necelou hodinu později se ujistil, že udělal dobře, neboť Emmaline se usmívala a užívala si den. Což bylo něco, co u ní neviděl často, alespoň od doby, kdy jí zemřeli rodiče.

Potřásl hlavou, tím se zabývat nechtěl. Znovu zaostřil na Emmy v rámečku. Nedívala se na něj, ale s mírným úsměvem nastavovala obličej slunci, oči zavřené a ruku se zásnubním a snubním prstenem ve vlasech.

Unikl mu další povzdech. Tentokrát za něj mohla vzpomínka na prsteny. Když od něj Emmy odešla, byly to jediné, co mu po ní zbylo. Nechala je ležet vedle umyvadla, jako kdyby si je pouze zapomněla nasadit. Jenže ve chvíli, kdy si jich Connor všiml, věděl, že to tak není. Několik týdnů se k tomu schylovalo, byl si toho vědom a přesto neudělal nic, aby jejímu odchodu předešel.

Ze vzpomínek ho vyrušilo zvonění mobilu. Prohrábl si vlasy a zhluboka se nadechl. Při pohledu na jméno na displeji se usmál. Volal mu Aaron, přesně ten člověk, s nímž potřeboval mluvit, aby mohl uvést do chodu svůj plán.

***

Od Emmalinina rozhovoru s Wendy uplynuly tři dny. Během prvních dvou se Connorem vůbec nezabývala, protože se neozval, což jí dalo naději, že ji třeba jen zkoušel. Ovšem třetí den dopoledne jí volala nejdřív Kelly - Connor chtěl, aby za ním v pátek přišla - a ani ne o dvě hodiny později mluvila se Zoe - ta pro změnu chtěla, aby přijela na zkoušku šatů. Teprve poté se jí její nejlepší kamarádka zeptala, jestli by jí šla za družičku. Emmy to ale nevadilo., chtěla být součástí Zoeina velkého dne a tak nadšeně souhlasila.

A tak zatímco se v myšlenkách stále zaobírala svým manželem a jeho sestrou, do hospody vešel vysoký muž se širokým sebejistým úsměvem na tváři a mířil přímo k ní.

Emmaline na nově příchozího zírala a nemohla uvěřit svým očím. Několikrát zamrkala, ale on tam stále byl. "Aarone," vydechla nevěřícně, když se posadil na poslední volnou barovou stoličku. "Co tady děláš?"

Pokrčil rameny a v očích mu jiskřilo. "Měl jsem cestu kolem."

Její obočí vylétlo vzhůru. "Cestu kolem? Nemáš Reading trochu z ruky?" zajímala se. Connorův nejlepší kamarád žil - stejně jako Connor - v Londýně spolu s manželkou a tříletým synem.

"Měl jsem tady nějaké jednání." Znovu pokrčil rameny a věnoval jí další ze svých úsměvů.

Potřásla hlavou. Tohle k ničemu nevedlo. Věděla, že Aaron stejně nepřizná, že ho poslal Connor. A právě proto se na něj usmála stejně jako by se usmála na jakéhokoliv jiného hosta. "Dáš si něco?" zeptala se medově sladkým hlasem.

Chvilku si ji prohlížel. "Jenom colu. Řídím," vysvětlil v odpověď na její nevyřčenou otázku.

O několik okamžiků později před něj Emmaline postavila sklenici a chtěla se znovu pustit do kladení otázek, aby zjistila, proč tam je, ale u baru se začala dělat fronta, takže její zvědavost musela počkat. Sice měla jistou představu o tom, proč se objevil právě u ní v práci, jenže si nebyla jistá a nechtěla neprávem obviňovat svého manžela.

Trvalo téměř čtvrt hodiny, než se Emmy mohla vrátit k rozhovoru s Aaronem, který trpělivě čekal a nezdálo se, že by mu to v nejmenším vadilo. Zhluboka se nadechla. "Co tady děláš?" zeptala se znovu.

Povytáhl obočí. "Už jsem ti říkal, že jsem měl cestu kolem."

Povzdechla si. "To jsem nemyslela. Co děláš tady? Jak víš, kde pracuju?"

Usmál se na ni a pokrčil rameny. "Třeba je to jenom náhoda."

Emmaline mu věnovala pohled, který jasně říkal, že tomu nevěří.

Tentokrát byl na řadě s povzdechem Aaron. "Co myslíš?" položil otázku, která byla spíš řečnická, protože Emmy věděla, jak se dozvěděl, kde pracuje.

Zamračila se. V prstech sevřela okraje rukávů a cítila, jak se jí do tváří žene krev. Začínal s ní lomcovat vztek.

"Věděl o tobě skoro všechno pár hodin po tom, co si odešla z kanceláře." Nevypadal dvakrát nadšeně, když jí to říkal. Aaron byl jedním z nejupřímnějších lidí, které znala a tak si byla jistá, že tohle je pravda.

Emmaline si vzpomněla na Connorův komentář, když dávala číslo Kelly. "On si na mě vážně najal detektiva?" ptala se nevěřícně. Její manžel pomalu ale jistě překračoval všechny meze.

Zatvářil se omluvně. "Vždyť ho znáš." Zarazil se, než pokračoval: "Vážně sis myslela, že tě nechá zase zmizet?"

Odfrkla si a obrátila oči vsloup. "Nikdy jsem nikam nemizela."

"Ne?" Jeho obočí vylétlo vzhůru. "Ještě ten večer, co jsi od něj odešla, se tě snažil najít, ale jako kdyby se po tobě slehla zem." Jeho hlas byl stále mírný, ale Emmaline poznala, že Aaronovi dochází trpělivost.

Potřásla hlavou. Nechtěla vzpomínat na den, kdy od Connora odešla, protože to bylo to nejtěžší, co kdy udělala, jenže neměla jinou možnost. Kdyby zůstala, trápila by se a takhle dala sobě samotné alespoň nějakou naději na nový začátek. "Asi nehledal dost," namítla a pohodila vzpurně hlavou.

"Emmy," začal omluvně.

Zavrtěla hlavou a probodla ho pohledem. "Možná bys měl jet," navrhla. "Je pozdě a na tebe čeká manželka se synem."

"Emmy," opakoval.


"Nech to být, Aarone!" varovala ho. "Pozdravuj Naomi a Keitha. Ráda jsem tě viděla," ujistila ho, ale její hlas zněl chladně a cize. Nečekala na jeho odpověď nebo cokoliv jiného a vydala se posbírat prázdné sklenice. Chtěla od něj být co možná nejdál. Věděla, že Aaron za nic nemůže a nesnažila se utéct od něj, ale od svého pocitu viny. To ona mohla za to, že ji Connor nenašel. To ona byla ta, která zpřetrhala veškeré vazby. To ona plánovala své příjezdy do domu svého kmotra na noc, aby ji vidělo, co nejmíň lidí, neboť rodiče Connora a Zoe bydleli nedaleko. To Emmaline porušila dohodu, kterou s Connorem měli - žádné city. Jenže z pubertální poblázněnosti se během měsíců stala láska a tak musela odejít.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Šílenej Šílenej | Web | 29. března 2015 v 11:04 | Reagovat

áááááááááááááááá to je jako všechno? co ten plán? jakej je? musim ho znát, prostě musiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiim!
vrn vrn, chudák Aaron se mi líbí, snad se bude vyskytovat častějc (úplně v pohodičce si ho dokážu představit jak šerifovi nějakou vlepí a ani si pořádně nevšimne...reflex :D)
slint slint, dáreček líbit, teď už zbejvá přidat jen další :D :D (hrábě se nevzdávaj no...)

2 Gigi Gigi | Web | 4. dubna 2015 v 18:10 | Reagovat

Okeej, here goes :D Aaron se zdá být sympaťák a bylo celkem poznatelné, že je mu celá ta situace docela nepříjemná, za to thumbs up :). Začátek byl taky dobře napsaný, zase nám odhalil něco více o Connorovi a aniž by to bylo zmíněno, tak je jasné, že je do Emmy blázen :D. Konec se mi taky líbil, šlo z toho vycítit, jak je Emmy na nic a celé ji to taky štve.
A teď pár drobností, které by se daly vylepšit:

Ovšem třetí den dopoledne jí volala nejdřív Kelly - Connor chtěl, aby za ním v pátek přišla - a ani ne o dvě hodiny později mluvila se Zoe - ta pro změnu chtěla, aby přijela na zkoušku šatů. - dlouhá a kostrbatá věta a telling. Možná to napsat jako scénu?

- stejně jako Connor - je to tam třeba?

Emmaline mu věnovala pohled, který jasně říkal, že tomu nevěří. - telling

aby ji vidělo, co nejmíň lidí - bez čárky před 'co'

3 Maysie Maysie | 23. března 2016 v 15:47 | Reagovat

už mi možná svítá, jak to celé bylo :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama