4.kapitola

14. března 2015 v 23:39 | Hope |  When the heart calls
ha! já dopsala kapitolu, se kterou bojuju už týden...neuvěřitelné =o) ale myslím, že si teď dám chvilku pauzu od téhle povídky a jako další dopíšu kapitolu ke Který svět?, protože potřebuju změnu (a ta povídka už potřebuje dopsat!) ;o)


Od začátku Emmalininy směny uplynuly téměř tři hodiny a zatím se zdálo, že půjde o jeden z klidnějších večerů. Jindy by jí to dělalo radost, protože druhý den dopoledne pracovala v malém bistru nedaleko bytu, v němž žila, jenže dnes při každém otevření dveří nadskakovala. A byla si až příliš dobře vědoma, že to není pouze jejím čekáním na Wendy, jíž poslala smsku těsně po rozloučení se se svým kmotrem, a která slíbila, že přijde. Ne, její spolubydlící byla tím nejmenším problémem. Díky všemu, co se toho odpoledne stalo, se cítila zranitelná tak jako už dlouhou dobu ne. Část jejího já, ta, která si byla vědoma Connorova vlivu, věděla, že mu dala přístup ke všem informacím o sobě samé. Nepochybovala ani o tom, že její manžel už má i to telefonní číslo, jež mu odmítla dát, díky čemuž byla v pokušení si ho zase změnit.

Další otevření dveří mělo za následek, že se Emmy prudce otočila a bokem zavadila o sklenici, kterou před chvilkou umyla, ta spadla na zem a rozbila se. Polohlasně zanadávala a nepřesvědčivě se usmála na Wendy.

"Co vyvádíš?" zajímala se její kamarádka a posadila se na barovou stoličku. "Dneska tady máš klid," dodala, když se rozhlédla po skoro prázdné hospodě.

Emmaline pokrčila rameny. "Zasloužím si klidný večer." Zašklebila se a došla pro smetáček s lopatkou. "Dáš si něco?" chtěla vědět, jakmile se zbavila střepů.

"Dvojku bílého."

Emmy v zádech cítila kamarádčin upřený pohled. A i přesto, že to byla ona, kdo chtěl, aby přišla, snažila se ten okamžik, kdy bude muset s pravdou ven, oddálit. Nakonec jí však nezbylo nic jiného než před Wendy postavit skleničku a čelit jí.

Wendy ji sledovala přimhouřenýma očima a s hlavou nakloněnou ke straně. "Už mi konečně řekneš, co se děje?"

Emmaline si povzdechla. "Byl jsem za Connorem."

To nebyla pro Wendy žádná novinka. Zamračila se. "To vím. Jak to šlo?"

Zrzka si popotáhla rukáv a uhnula pohledem. "Špatně. Do rozvodu se zrovna dvakrát nežene."

"Proč?" Obočí její spolubydlící vylétlo vzhůru.

Povzdechla si. "Chce děti."

Wendy na ni šokovaně hleděla. "S tebou?"

Kdyby se jí takhle nevěřícně zeptal někdo jiný, Emmy by pravděpodobně vyletěla z kůže, jenže Wendy byla po Zoe její nejbližší kamarádkou. Neurčitě pokrčila rameny. "To anebo mu musím najít manželku."

"Děláš si legraci, že jo?" Zacukaly jí koutky. "Co budeš dělat?"

Pohlédla jí zpříma do očí. "No, dítě s ním mít nehodlám!" ujistila ji.

"To mu budeš hledat manželku?" Wendy vypadala ještě šokovaněji než předtím. "Nepřijde ti to trochu zvrácené?"

Rozhodila rukama. "Nemám zrovna moc na výběr! Chci se konečně rozvést."

"No, dobře, to chápu, ale stejně. Hledat mu náhradu za sebe? Jak to chceš, proboha, udělat? Dát inzerát na seznamku s titulkem Hledám novou manželku pro svého manžela?" Její spolubydlící si dala záležet na ironickém tónu svého hlasu.

Emmaline se zašklebila. "Samozřejmě, že ne."

"Tak co chceš dělat?" Wendyino dokonale tvarované obočí se přemýšlivě stáhlo.

Emmy se zhluboka nadechla. Věděla, že to, co přijde teď, bude asi nejtěžší část jejího plánu. "Já už našla perfektní manželku pro Connora."

"Vážně?" ujišťovala se její kamarádka překvapeně. "Koho?"

Zrzka jí věnovala významný pohled a upřímně doufala, že jí to dojde, protože to opravdu nechtěla říct nahlas. Najednou se strašně styděla a nevěděla proč. Když se na to podívala logicky, tak neměla nejmenší důvod. Jediné, co chtěla, bylo pomoct muži, s nímž ji pojila minulost a jehož kdysi milovala. Pravda, měla k tomu i svůj sobecký důvod, ovšem s tím se nikomu kromě Wendy chlubit nehodlala.

Wendyin výraz se z překvapeného pomalu změnil v šokovaný a v očích se jí zračilo poznání. "No, to si ze mě děláš srandu! To nemůžeš myslet vážně! Jak tě něco takového mohlo vůbec napadnout? Opravdu si myslíš, že bych -." Její spolubydlící se vzteky zalykala a její obličej byl zničehonic rudý.

Emmaline nasucho polkla. Nikdy neviděla Wendy tak rozzuřenou - její vztek však ani v menší míře nebyl dobrým znamením. Viděla až příliš lidí, kteří mu museli čelit. Jak tak sledovala kamarádčin rozzuřený obličej, přála si, aby události posledních několika hodin mohla vzít zpátky. Kdyby nikdy nešla za svým manželem prosit o rozvod, nikdy by mu za sebe nemusela hledat náhradu, což by znamenalo, že by ji nikdy nenapadlo dát ho dohromady s Wendy, jež by na ni teď nebyla naštvaná.

"Já myslím, že byste byli dokonalý pár," namítla tiše a na okamžik se bála, jestli ji přes hudbu linoucí se z reproduktorů po místnosti slyšela.

Zamračila se. "To teda nebyli! Je to tvůj manžel, proboha! Nikdy bych s ním ani nemohla chodit, natož...," zarazila se a otřásla. "Ne!"

"Proč ne? Vždyť ho ani neznáš."

Podívala se na ni, jako kdyby jí narostla druhá hlava. "Je to tvůj manžel," zopakovala. "Myslím, že to jako důvod úplně stačí."

"Wendy, vždycky to bylo manželství jenom na papíře. Nic k němu necítím," zalhala.

Její spolubydlící přimhouřila oči. "Lžeš, ale to je teď vedlejší." Potřásla hlavou. "Connor by se mi určitě ani nelíbil."

Tentokrát to byla Emmy, kdo nevěřícně zíral. Dobře si pamatovala, jak Wendy áchala nad jeho fotkama, ať už těmi, které jí před lety ukázala - než je spálila - anebo těmi, které se objevovaly v časopisech, novinách, na internetu. "Teď jsi ty ta, která lže," zašklebila se. "Věř mi, že na fotkách nevypadá ani z poloviny tak dobře, jako ve skutečnosti."

Napila se vína a povzdechla si. "Ty se nevzdáš, co?" V jejím hlase byla znát rezignovanost, což Emmy považovala za dobré znamení.

Nadechovala se k odpovědi, ale jeden ze zákazníků na ni zamával a tak kamarádce věnovala omluvný úsměv a vydala se ke stolu, u něhož seděl. Během těch několika málo kroků se ptala sama sebe, jestli bude tohle vyrušení k něčemu dobré - dá Wendy čas a ta si uvědomí, že to Emmy myslí dobře - nebo ne - což by bylo v okamžiku, kdy by si Wendy uvědomila, že se Emmy dočista zbláznila a s jejím plánem by nechtěla mít nic společného.

"Co si dáte?" zajímala se, když došla ke staršímu muži sedícímu u stolu - jednomu ze stálých zákazníků.

"Ještě jedno, Em." Mile se na ni usmál.

"Hned to bude," ujistila ho a vrátila se zpátky za bar, aby vyřídila objednávku.

Celou dobu, kdy Emmy točila pivo, Wendy mlčela. Nepromluvila ani po jejím návratu za bar. Emmaline bylo jasné, že se kamarádka snaží rozhodnout, co dělat. Chápala, že Wendy neskáče radostí, ale upřímně čekala, že celý tenhle rozhovor bude snazší. Ani na okamžik ji nenapadlo, že by její spolubydlící mohla říct ne. Vlastně napadlo, ale byla si jistá, že má spoustu obstojných argumentů.

"Udělám to," prohodila Wendy s pohledem upřeným do jejích očí a povzdechem.

Emmy si nebyla jistá, jestli se nepřeslechla. Pomalu už se totiž smiřovala s tím, že bude muset najít někoho jiného. "Vážně?" nevěřícně na ni zírala.

Potřásla hlavou, jako kdyby si sama nebyla jistá, co právě udělala, a pokrčila rameny. "Ale nic neslibuju!" upozornila ji s varovně vztyčeným ukazováčkem. "Pokud se mi na něm nebude cokoliv zdát, tak to skončí dřív než to vůbec začne!"


Emmaline vyjekla radostí. Věděla, že víc po kamarádce žádat nemůže, protože i tohle bylo příliš. Byla za to ale neskutečně vděčná, dávalo jí to naději.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gigi Gigi | Web | 15. března 2015 v 21:23 | Reagovat

Já mám dost :D Tahle část jejich dialogu mě opravdu dostala :D
Povzdechla si. "Chce děti."

Wendy na ni šokovaně hleděla. "S tebou?"

Kdyby se jí takhle nevěřícně zeptal někdo jiný, Emmy by pravděpodobně vyletěla z kůže, jenže Wendy byla po Zoe její nejbližší kamarádkou. Neurčitě pokrčila rameny. "To anebo mu musím najít manželku."

Aj zbytek byl  fajn. Myslím, že na to, jak nereálný takový rozhovor je, jsi odvedla dobrou práci při jeho psaní, i ty reakce byly uvěřitelné. Ač možná bych nechala E. trochu déle čekat na W. rozhodnutí - někdy v průběhu příští kapitoly třeba.

Tady 'Napila se vína a povzdechla si.' a tady 'Potřásla hlavou, jako kdyby si sama nebyla jistá, co právě udělala, a pokrčila rameny.' bych určitě napsala, že se jedná o Wendy. Sice to později vyplyne, ale myslím, že by to dávalo větší smysl.

Jsem zvědavá na to, až je Emmy seznámí a další vývoj :).

2 silenej-bicik silenej-bicik | 16. března 2015 v 15:36 | Reagovat

říct jí to takhle na férovku? žádný pletichy? VELKÁ ŠKODA! byla by to větší sranda, tak teď schválně co na ten plán ještě šerif :D

3 Maysie Maysie | 22. března 2016 v 14:08 | Reagovat

No, tak to jsem na ní zvědavá :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama