3.kapitola

18. srpna 2014 v 2:28 | Hope |  Kaktus a růže
tuhle kapitolu jsem měla už nějaký ten pátek rozepsanou, ale dopsat se mi ji povedlo až teď...ano, možná za to může i fakt, že jsme s Gigi vymyslely, co se stane v každé kapitole až do úplného konce...ovšem je za tím i to, že nechci být tím, kdo tuhle povídku zdržoval :D
jinak kus psaný kurzívou je flashback...well, sort of ;o)


Shannon Mooneyová věděla, že se neměla nikomu svěřovat, obzvlášť pak své nejlepší kamarádce, Nině Hayesové. A taky věděla, když kamarádka přišla s nápadem, jak ji zaručeně dát dohromady s Remusem Lupinem, po němž už dlouho pokukovala, že z toho bude malér. Byla si dokonce vědoma i toho, že pokud Ninin dokonalý plán zahrnuje lektvar - jakýkoliv - bude z toho katastrofa. Všechno tohle věděla a stejně souhlasila. Nemohla uvěřit, že byla až tak hloupá! Možná se Moudrý klobouk přeci jen spletl, když ji zařadil do Havraspáru.

***

Bylo pondělí ráno. Do začátku vyučování zbývala čtvrt hodina a Shannon ještě ani nebyla na snídani, s čímž se smířila poměrně snadno vzhledem k tomu, že to nebylo poprvé a pravděpodobně ani naposledy. To měla za to, že v noci nešla hned spát, ale představovala si, jaké by to bylo, kdyby byla pro Remuse něco víc než jen kamarádka - vlastně si nebyla tak úplně jistá, jestli je alespoň to nebo jen holka, co mu dělá společnost v knihovně. Větší starosti než prázdný žaludek - a Remus Lupin - jí však dělaly její vlasy, kterým se snažila dodat alespoň zdání upravenosti. Marně. Shannon odhodila kartáč na vlasy do umyvadla a zašklebila se na svůj odraz v zrcadle, jenž za posledních pár minut počastovala všemi nadávkami, na něž si vzpomněla. Pak sebrala svou hůlku položenou na okraji umyvadla, mávla s ní a pronesla jednoduché kouzlo, které za poslední dva roky použila nesčetněkrát. Vítězoslavně se na sebe usmála. Její úsměv jakoby říkal tak a máš to.

Vrátila se do ložnice, když se rozletěly dveře a v nich stála zadýchaná Nina. "Hotovo!" Její kamarádka byla hlasitá normálně, ale tentokrát se zdálo, že chce, aby ji slyšel celý hrad.

V Shannonině obličeji se zračila nelibost. Neměla ráda, když se Nina tvářila nadšeně a ještě k tomu byla hlasitější než obvykle, málokdy to totiž věštilo něco dobrého. "Co?" zeptala se nechápavě.

"Ten Lektvar lásky! Už je hotový!" Na důkaz svých slov jí zatřepala před očima lahvičkou s tekutinou.

Nasucho polkla, žaludek stažený strachem a očekáváním. "Aha," hlesla tiše. Neměla z toho vůbec dobrý pocit, ale jednou s tím souhlasila a bylo pozdě, aby vzala své slovo zpět. Pravda, potají doufala, že už v tom Nina nebude chtít pokračovat, když jí první lektvar vybouchl, ale zdálo se, že díky tomu v tom byla ještě zarputilejší.

"Trochu nadšení!" snažila se Nina popostrčit svou kamarádku. "Za pár hodin už bude Remus tvůj!"

Shannon se nepřesvědčeně usmála. Vůbec tomu nevěřila. Znala účinky Lektvaru lásky, ale Nina ji v posledních několika dnech neustále ujišťovala, že našla recept na jiný, takže ho nemusí vařit Shannon, aby měl požadovaný účinek.

"No tak! Na co čekáš?" Krátkovlasá dívka jí podávala lahvičku a její obličej zářil nadšením.

Zašklebila se a s povzdechem si ji od ní vzala. Když vyndala zátku, ještě se naposledy pochybovačně podívala na kamarádku, která zaníceně přikyvovala. Zhluboka se tedy nadechla a lektvar vypila.

"Tak co? Jak se cítíš?"

"Normálně," pokrčila rameny a v duchu si oddechla, jelikož se vážně bála, co by se dělo, kdyby ten lektvar fungoval.

"Hm, to je divné," zamračila se Nina. "Účinky by podle knihy měly být okamžité."

V ten okamžik jí spadl kámen ze srdce. Protože pokud měl ten lektvar začít působit okamžitě a ona se přitom cítila pořád stejně, pak to znamenalo, že její kamarádka něco popletla. Nebo ne?

"No, to nevadí," pokrčila rameny krátkovlasá dívka. "Odpoledne začnu vařit nový," řekla, jako kdyby to byla naprosto normální věc.

"To nemusíš. Nejspíš je to nějaké znamení, že to tak zkrátka nemá být." Shannon se na kamarádku líbezně usmála. "Navíc, kdo potřebuje kluka, když má tak skvělou nejlepší kamarádku?" dodala a pevně ji objala. A kdyby v té chvíli byla sama sebou, poznala by, že je něco špatně, jenže ona naivně věřila, že Ninin Lektvar lásky neúčinkoval.

***

Při cestě k učebně Starodávných run si Nina uvědomila, že se možná přeci jenom s účinky lektvaru spletla. Všimla si totiž, že její nejlepší kamarádka se drží až nebezpečně blízko. Několikrát ji dokonce objala, což normálně nedělala.

Nina musela uznat, že byla za tuhle hodinu Run ráda, neboť po nich profesorka nic nechtěla a ona si tak mohla nerušeně vybavovat, co přesně se psalo o Lektvaru lásky v knize a co mohla teoreticky udělat špatně, že neúmyslně změnila jeho účinky. Pohlédla na svou kamarádku. Shannon si rukou podpírala hlavu a zamilovaně na ni hleděla. Ano, něco bylo rozhodně špatně.

Nina se zamračila, když na ni kamarádka celých deset minut bez přestání zírala. Netrvalo jí dlouho než zjistila, co se děje. Nasucho polkla než se podívala na Remuse sedícího vedle Lily nalevo od nich. Přesně jak čekala, jeho výraz byl stejný jako ten Shannonin, což by bylo dobře, pokud by zamilovaně nezíral na ni.

V duchu zaklela. Tohle nechtěla. Tedy chtěla, ale ne takhle. Remus neměl být zamilovaný do ní, nemluvě o její kamarádce. Nina věděla, že má problém, velký problém, a že bude muset všechno říct Lily, protože bude potřebovat někoho, kdo namíchá lektvar, co účinky toho jejího zruší. Sama si na to netroufala, jelikož její lektvary měly tendenci vybuchovat, vlastně nejen lektvary.

Nina si povzdechla a otočila se k Shannon. "Mohla bys na mě přestat zírat?" vyzvala ji šeptem. Věděla, že za to nemůže, ovšem v hloubi duše doufala, že odměřeností zmírní účinky lektvaru.

Shannon vypadala zaskočeně. "Udělala jsem něco špatně?"divila se, jelikož si nebyla ničeho vědoma.

Krátkovlasá dívka se chytila za hlavu. "Samozřejmě, že ne," ujistila ji po chvilce, kdy se uklidnila a byla vděčná, že jim profesorka nevěnuje pozornost. "Jen zkrátka přestaň, ano? Já vím, že to není snadné a omlouvám se za to, ale vyřešit to můžeme až po hodině."

"O čem to mluvíš?" Zaskočení vystřídalo zmatení.

Zavrtěla s povzdechem hlavou. "To je fuk. Jen mi slib, že se o to alespoň pokusíš, ano?"

Hnědovláska rychle přikývla, očividně vyděšená tím, že ji Nina odmítá.

***

Lily zírala na Ninu a nemohla uvěřit tomu, co jí právě řekla. Chápala, že se snažila pomoct kamarádce, to ano, ale nechápala, že věřila nějaké staré zaprášené knize, kterou napsal čaroděj pochybné pověsti. Dala si předsevzetí, že se na něj musí zeptat profesorky McGonagallové, až tady skončí.

"Děláš si ze mě legraci, že jo?" Pokusila se o poslední chabé sebeujištění, že ji pouze špatně slyšela.

Její spolužačka zavrtěla zahanbeně hlavou a vrhla významný pohled na Shannon s Remusem stojícími vedle ní.

Nebelvírská primuska se zhluboka nadechla, aby se uklidnila a nepodlehla touze začít na Ninu křičet. Občas se sama sebe ptala, jak se Nina mohla dostat do Havraspáru. Ne, že by nebyla chytrá, ale někdy se chovala hodně hloupě. "Co přesně se v té knize psalo? Myslím o účincích toho lektvaru."

Havraspárka pokrčila rameny. "Že pokud ho vypijou oba, tak se do sebe zamilují."

"A ty si nevzpomínáš na to, jak nám Křiklan loni říkal, že žádný lektvar nedokáže vyvolat pravou lásku?" položila zrzka řečnickou otázku. "Co kdybys je tím lektvarem zabila? Ani na chvíli tě nenapadlo, že riskuješ životy dvou lidí? Nebo možná i někoho dalšího, protože co kdyby se Remusova pití při snídani napil i někdo z kluků? Vždyť víš, že se dělí skoro o všechno!" Dobrá, možná přeháněla, ale byla naštvaná a chtěla poukázat na fakt, kolik lidí mohlo být v ohrožení jenom proto, že Nina chtěla pomoct.

"Lily!" zvýšila nakrátko ostříhaná dívka hlas. "Já tohle všechno vím! Už nikdy takovou pitomost neudělám, slibuju, ale právě teď potřebuju, abys mi pomohla. Mohla bys, prosím, namíchat protijed?"

Nebelvířanka se zamračila a povzdechla si. "Fajn," souhlasila poraženě a namířila na ni prst, "ale jenom proto, že Remus i Shannon jsou v tom nevinně a nechci, aby dopláceli na chybu, kterou jsi udělala ty."Na okamžik se zamyslela. "Zaveď je do umývárny Ufňukané Uršuly. Já si zajdu do pokoje pro přísady a za chvíli tam budu," nařídila a aniž by čekala na odpověď, vydala se chodbou k Nebelvírské věži.

Byla ráda, že je jen krátká přestávka mezi hodinami a proto ve Společenské místnosti nepotkala žádnou z kamarádek ani nikoho z Pobertů. Opravdu nechtěla vysvětlovat, proč má tak naspěch nebo na co potřebuje přísady do lektvarů, když ty mají až pozítří.

Rychlostí blesku vyběhla po schodech do ložnice, z kufru vytáhla dřevěnou krabici se zásobami a rychle zase běžela zpátky. Věděla, jak nebezpečný může Lektvar lásky být a nechtěla nechávat Ninu dlouho samotnou se dvěma lidmi, pro něž byla v tuto chvíli závislostí.

Zadýchaně vběhla do umývárny právě ve chvíli, kdy se Nina zavřela do jedné z kabinek, protože se k ní s přitroublým úsměvem a rozpaženýma rukama blížila Shannon.

Lily za sebou hlasitě práskla dveřmi, aby na sebe upoutala pozornost přátel, což se jí naštěstí podařilo. "Nino, můžeš ven," zavolala a přešla ke zdi pod oknem, kam si odložila brašnu.

Ozvalo se zaskřípění dveří a Ninina krátkovlasá hlava se objevila ve škvíře. "Vrhli se na mě!" žalovala.

Nebelvírská studentka měla chuť jí říct, že si za to může sama, ale tomu pokušení odolala, neboť by to stejně ničemu nepomohlo. "Máš teď Bylinky, že jo?" zeptala se místo toho. "Tak tam běž, abych mohla v klidu uvařit ten protijed, protože jestli tady zůstaneš, tak strávíme víc času tím, že se je budeme snažit držet od tebe dál, než vařením."

Havraspárka se zamračila, pohledem rychle přelétla z Shannon na Rema, potom k Lily a přikývla. "Tak jo," souhlasila a rychle odkráčela pryč.

Když se Remus a Shannon chtěli vydat za ní, Lily kouzlem zabezpečila dveře na chodbu, čímž si vysloužila rozčilené mumlání a dva ne zrovna přátelské pohledy, jenže neměla na výběr. A byla si jistá, že její přátelé to pochopí, jakmile jejich činy nebudou poháněny účinky Lektvaru lásky.

***

Kapitán nebelvírského famrfrpálového týmu stál opřený o zeď vedle skleníků přesně, jak bylo domluveno, ovšem ukázalo se to jako zbytečnost. Zamračil se a zastavil dívku s krátkými vlasy, o níž si pamatoval, že ji několikrát viděl s Lily. "Prosím tě, nevidělas Lily? Teď měla mít Bylinkářství."

"Je v Uršulině umývárně," odpověděla Nina a pokračovala do hradu.

"Dík!" křikl za ní.

Rozhodl se neztrácet další drahocené vteřiny, které by mohl strávil se svou drahou polovičkou, jež ho konečně vzala na milost a vydal se k hradu, kde využil každou zkratku či tajnou chodbu, jakou znal. Jakmile dorazil před umývárnu a ujistil se, že kolem není nikdo, kdo by ho slyšel, nasadil svůj nejsvůdnější úsměv a otevřel dveře. "Ahoj lásko," zahlaholil hlasitě ještě před tím, než si stačil všimnout, že Lily není sama.

Tři páry očí na něj zíraly - jeden zděšeně a zbývající dva překvapeně.

"Sakra," zamumlal James a rychle za sebou zavřel. Snažil se rychle vymyslet nějakou věrohodnou výmluvu, ale nedostal příležitost ji použít.

"Lily?" Shannon se zdviženým obočím pohlédla na zrzku.

Pokrčila rameny a se zoufalým výrazem v obličeji pohlédla na svého přítele. "Není to, jak to vypadá," namítla chabě.

James zavrtěl hlavou jejím směrem. Povzdechl si. "Je to přesně tak, jak to vypadá, ale zatím nechceme, aby o tom někdo věděl," přiznal. Nebavilo ho se skrývat. Chtěl o tom říct alespoň někomu a Remus se Shannon měli evidentně také tajemství, takže byli pro uchování toho jejich nejlepší možnou volbou.

Remus se tvářil pobaveně. "Já věděl už před týdnem, že nám neříkáš celou pravdu," ujistil ho.

Černovlasý mladík si založil ruce na prsou. "Ty máš, co říkat. Schválně, proč tady vy dva jste s Lily? Od rána ses choval divně, Remusi." Rozhlédl se po umývárně pozorněji. Úsměv mu zkřivil rty, když si všiml kotlíku. "Proč by tři lidi, kteří s lektvary nemají nejmenší problém, vařili jeden během vyučování v umývárně, kam nikdo nechodí?" S významně povytaženým obočím čekal na odpověď.

Shannon se zhluboka nadechla a pokrčila rameny Remusovým směrem. "Nemá cenu to tajit," prohodila než se otočila zpět k Jamesovi. "Nina uvařila Lektvar lásky a Lily nám pomohla tím, že uvařila protijed."

James se zdál ohromený. Pozorně si prohlížel havraspárskou studentku, aby zjistil, jestli mu říká pravdu. Krátce se zasmál, když usoudil, že ano a přesunul svou pozornost ke kamarádovi. "Takže Shannon je ta tvoje květinka!"

Remus si povzdechl. "Neříkej jí květinka! A nejsme spolu. Jsme jenom," následoval další povzdech, "kamarádi." Odmítl se podívat na Shannon, aby neviděl její výraz, neboť si dovedl představit, co v něm uvidí. "Takže o tom nikomu neříkej."

"Jo, to už jsem slyšel," mávnul rukou. "Nikomu o tom neřeknu tak dlouho, dokud budete mlčet vy o mně a Lily."

Havraspárská studentka obrátila oči vsloup, zvedla svou brašnu ze země a přehodila si ji přes rameno. "Budu předstírat, že se to nikdy nestalo," ujistila ho, než vyšla z místnosti.

***

Dva studenti Nebelvíru se pod neviditelným pláštěm vydali do Komnaty nejvyšší potřeby. Do večerky zbývalo jen posledních pár minut, takže si museli pospíšit, protože poté by na sebe mohli snadno upoutat pozornost paní Norrisové.


A zatímco oni si mysleli, že o nich nikdo neví, za jedním z mnoha oken dvě modré oči schované za půlměsícovými brýlemi hleděly do tmy a jejich majitel se vědoucně usmíval.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gigi Gigi | Web | 18. srpna 2014 v 23:59 | Reagovat

Paráda :D k té části, kterou jsem četla už dříve, jsem se vyjádřila, takže jistě dovolíš, když ji přeskočím :D. Starodávné runy jsi přepsala super, akorát na konci jsi zase vystřídala point of view,ale tak to je maličkost. Obsahově to bylo dobře a vtipně napsané :). Lilyina část naprosto bezchybně ohledně point of view! Opět vtipné momenty - Lilyina přednáška, Remus a Shannon vrhající se na (chudáka) Ninu :D Když Lily začarovala ty dveře,tak jsem se skoro až bála, že ji ti dva zmlátí :D. A James :D - přesně takhle jsem to měla v mysli, když jsme to plánovaly nebo tedy rozhodně to jeho entré a posléze ta 'květinka' - mám dost! Point of view cajk,až na třetí odstavec od konce s Removou přímou řečí. Speaking of, Remus a Shannon - v podstatě jen pár vět o nich, když byli při smyslech,ale vystihlas v tom tu jejich zoufalost. Fakt,ať už přestanou blbnout a dají se dohromady. Haha, říká ta, na které to teď závisí, protože když nenapíšu příští kapitolu, tak jsou chudáci odsouzeni :D.  A díky za ten konec, bude se na něj dobře navazovat v mé kapitole :)

2 Gigi Gigi | 19. srpna 2014 v 0:04 | Reagovat

Ehm :D já ti tu melu o point of view a přitom bych si měla zamést před vlastním prahem :D nebo spíše ve vlastních kapitolách... :D oh well...

3 Hope Hope | E-mail | Web | 19. srpna 2014 v 0:16 | Reagovat

[1]: ach, Gigi, ty mě bavíš :-D ano, já vím, že jsem tam ujela s point of view but you know me :-D jsem ráda, že ti to přišlo vtipné ;o) na zmlácení Lily jsem ani nepomyslela, protože to by pak mlátil James :-D njn, já tu tvoji květinku musela použít :-D i když jsem na ni nakonec stejně málem zapomněla O=o) mno, kdybys nenapsala další kapitolu, tak chudáci Remus a Shannon :-D i když já bych tu kapitolu mohla napsat tak jako tak :-D jsem vážně moc ráda, že se ti na to bude dobře navazovat ;o) já si tu poslední větu/souvětí zamilovala ;o)

[2]: a tak do teď jsme to neřešily, takže to berme jako něco, čeho si nikdo nevšiml a od teď už budeme dělat our best :-D

4 křemílek křemílek | 8. září 2014 v 14:26 | Reagovat

:-p

5 Maysie Maysie | Web | 17. září 2014 v 16:48 | Reagovat

No, Nina je docela trouba, ale dobrej úmysl se počítá :)
Akorát to moc nedopadlo, když si ti dva hrajou na kamarády...
A ty dvě oči prostě vědí vše :D
Jinak, kde bylo něco o M a S??
Kapča bavila :)

6 Hope Hope | Web | 17. září 2014 v 20:42 | Reagovat

[5]: mno, tak ona je Nina trochu popleta, mno :-D kdo ví, třeba jsou jenom kamarádi ;o) M a S jsou v Gigi kapitolách ;o) má to svůj důvod ;o) jsem ráda, že kapitola bavila =o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama