1.kapitola

20. července 2014 v 1:09 | Hope |  Start Over
tohle je moje AoS povídka, kterou píšu v angličtině a do jejíhož překladu se mi moc nechtělo, protože ta povídka se mi líbí víc v angličtině =o) tahle povídka byla původně vymyšlená jako one shot (jednorázovka), ale už má čtyři kapitoly a zatím to nekončí, takže asi tak :D


Skye se před Autobusem zhluboka nadechla. Byla pryč jenom na víkend, ale zdálo se jí to mnohem dýl, spousta věcí se změnila. Nebyla si jistá, jak všechno zvládne, ale musela to alespoň zkusit. Podívala se dolů na uzlík ve svém náručí a pousmála se.

Prošla nákladovým prostorem a nakoukla do laboratoře, protože věděla, že bude snazší vysvětlit všechno Jemmě jako první. Mohla by jí poradit, jak to říct Coulsonovi, ale Skye neměla štěstí. S dalším hlubokým nádechem se vydala po schodech nahoru. Slyšela hovor z obývací části. "Dobře, holčičko, tohle zvládneme," pošeptala spícímu dítěti.

"Ahoj," řekla, když vešla do místnosti.

"Skye!" vypískla Simmonsová, zvedla se z pohovky, kde si povídala s Fitzem a běžela k ní. Chtěla ji obejmout, ale všimla si dítěte. Jemma se zarazila. "Co je to?"

Skye se usmála, nemohla si pomoct. "To je dítě, Jemmo."

"Dítě?" zopakoval Fitz, když k nim přišel blíž. "Ty nemáš dítě."

Obrátila oči vsloup. "Teď už mám," odpověděla s povzdechem. Pohlédla na mračícího se Coulsona.

"Mohla bys to vysvětlit?" požádal jejich šéf.

"Lilly je dcera mojí kamarádky. Je to...," potřásla hlavou, "byla to moje nejlepší kamarádka. Vyrostly jsme spolu v sirotčinci. Nikdo nás nechtěl. Věděly jsme, že když se vrátíme od dalších pěstounů, vždycky se sejdeme u Svaté Agnes. Ale já vím, že to není to, co chcete vědět," ujistila je. "Claire otěhotněla s nějakým chlápkem, který ji nechal, když mu řekla, že spolu budou mít dítě. Byla ve čtvrtém měsíci, když zjistili, že má rakovinu. Musela se rozhodnout, jestli si chce dítě nechat nebo ne. No, nebylo nic moc k rozhodování. Vždycky chtěla děti. Byla starostlivá, milovala děti, byla tak šťastná." Skye přestala mluvit. Trvalo několik minut než mohla pokračovat, zatímco se jí vracely vzpomínky. "Začala s léčbou po narození Lilly, ale bylo příliš pozdě. Zemřela včera odpoledne, jenom pár hodin po tom, co jsem přijela do nemocnice. Musela jsem jí slíbit, že se o její holčičku postarám. Mrzí mě to, AC. Vím, že to není ideální, jenže nemůžu Lilly nechat jít do sirotčince. Nemůžu si ji ani nechat, to vím, ale chci jí najít milující domov. Pochopím, jestli mě tady nechcete a odejdu a najdu nám místo, kde budeme moct zůstat. Jen jsem musela přijít a alespoň naposledy vás vidět. Nechtěla jsem odejít bez rozloučení."

"Ach, nebuď hloupá!" řekla Jemma. "Nikam nejdeš!" zarazila se a pohlédla na Coulsona. "Jde, pane?"

Zavrtěl hlavou. "Nejde," ujistil je.

"Díky," Skye se usmála. Bylo to pouze malé vítězství, ale aspoň nemusela vychovávat dítě jako bezdomovec.

"Počkejte!" zvolal Ward. Bylo to poprvé od chvíle, kdy vešla dovnitř, co promluvil, do teď na ni jenom zíral. "Dítě v Autobuse? Vážně, pane? Myslím, že máme dost problémů i bez dítěte na palubě! Co mise? Kdo na to bude dohlížet, když budeme všichni pryč?"

"Není to to! A má jméno, Warde," odsekla Skye.

Zašklebil se. "Jméno mě nezajímá! Jak chceš pokračovat v tréninku, když se budeš muset starat o dítě? Víš vůbec, jak se o to postarat?"

Obličej Skye se proměnil v kámen. Udělala několik kroků jeho směrem. "Jmenuje se Lilly. Možná tě to překvapí, ale ano, vím, jak se postarat o dítě! Kdo si myslíš, že se o ni staral od chvíle, kdy její maminka zemřela? Jsou jí dva týdny, nedokáže se o sebe postarat sama, tak jako jsme to dělali ty nebo já!"

"Zůstává, agente Warde," rozhodl Coulson. "Rád bych si s vámi promluvil o samotě, okamžitě!" Vydal se směrem ke své kanceláři. Grant jí věnoval poslední otrávený pohled než následoval svého šéfa.

***

"Co máte za problém, agente Warde?" zeptal se Coulson, když se ve své kanceláři posadil na židli za psacím stolem.

Ward povytáhl obočí. "Problém, pane?" Předstíral, že je zmatený, protože to bylo jednodušší než cokoliv přiznávat.

Starší muž se na něj ostře podíval. "Já vím, že víte, co myslím, takže tu část přeskočme a řekněte mi, co je váš problém. Proč tady to dítě nechcete?"

Grant si povzdechl. "Zkrátka si nemyslím, že je to bezpečné." Trhnul rameny.

Tentokrát to byl Coulson, kdo byl opravdu zmatený. "To nechápu."

Následoval další povzdech. "Mohli by to proti nám použít jako zbraň."

"Kdo? Skye a kdo?"

Ward netrpělivě potřásl hlavou. "Nemyslím Skye. Ta malá holčička by mohla být použita proti ní taky, protože Skye na ní opravdu záleží. Vypadá to, že jí na ní záleží víc než na čemkoliv jiném. To dítě pro ni nejspíš znamená celý svět. Ale to je špatně, protože všichni, kteří po nás půjdou, toho využijou! Mohli by se pokusit to dítě unést nebo mu ublížit."

Coulson stisknul rty. Věděl, že by Ward mohl mít pravdu, ale nemohl poslat Skye pryč; věděl, že tohle letadlo bylo jejím jediným domovem. "Chápu, ale nemyslím si, že to bude problém. Lilly by nám vlastně mohla pomoct s další misí," řekl a jeho oči se rozšířily.

Grant se zamračil. "Jakou misí, pane?" zajímal se, ale odpovědi se mu nedostalo, protože jeho šéf už byl na cestě z kanceláře. Následoval ho a mračil se ještě víc, pokud to vůbec bylo možné.

Coulson se zastavil v obývací části, kde byl stále zbytek týmu. "Mám pro nás novou misi!" prohlásil rozjařeně.

Fitz a Simmonsová si vyměnili zmatený pohled, Mayin výraz se nezměnil a Skye se zdála plně soustředěná na holčičku ve své náruči.

"Jakou misi, pane?" Ward zopakoval svou otázku, zklamaný nedostatečnou reakcí týmu.

Coulson jim řekl o manželském páru s dvouletým chlapečkem - což se zdálo, jako velice důležitá informace - momentálně žijící v Londýně. Řekl, že je S.HI.E.L.D. sleduje, kvůli neznámým superschopnostem. Pověděl jim o Programu Pegas, díky kterému měli tyto superschopnosti. Nebyly po nich žádné známky - až dosud. V jejich sousedství se poslední dobou stala spousta podezřelých událostí, jenž začaly dělat S.H.I.E.L.D.u starosti, takže potřebovali někoho, kdo se s oním párem spřátelí, získá si jejich důvěru a zjistí, co se vlastně děje.

"Jelikož v té oblasti není příliš dětí, rád bych tam poslal taky Lilly," ukončil Coulson své vysvětlování.

Skye vzhlédla. "Vy mě chcete poslat na tu misi?" zeptala se překvapeně. Nechtěla se účastnit mise. Chtěla být se svou malou holčičkou a vzpomínat na blízkou kamarádku. Chtěla alespoň pár dní truchlit.

"Nemusíš to být ty. Může to být Simmonsová, pokud chceš."

Zavrtěla hlavou. "Ještě nemůžu Lilly někomu dát. Omlouvám se, Jemmo." Pohlédla na biochemičku.

Simmonsová se usmála. "To je v pořádku. Vážně nechci jít. S radostí zůstanu v laboratoři," ujistila ji.

"Dobře tedy. Skye půjde s..." Coulson se tázavě rozhlédl kolem.

Fitz vypadal, že se rozpláče, pokud on bude ten, jež se bude muset zúčastnit mise. Vážně nechtěl. Chtěl zůstat s Jemmou v laboratoři, protože to bylo jediné místo, kde byl šťastný. Neměl rád mise. Nebyly bezpečné. Pořád si pamatoval jižní Osetii a nebyla to příliš dobrá vzpomínka. Pravda, ne každá mise byla taková, ale žádná z nich nebyla opravdu bezpečná nebo bez problémů a on na svůj vkus zažil problémů až příliš.

"Já půjdu," řekl Ward a při pohledu na Fitze protočil panenky.

Skye povytáhla obočí. Byla vážně překvapená, že se té mise chtěl zúčastnit, protože se jí vyhýbal a nezdálo se, že má rád Lilly. "Jsi si jistý?" zeptala se. "Víš, že tam Lilly bude celou dobu, že jo?" Nechtěla zpochybňovat jeho rozhodnutí, ale zároveň nechtěla, aby toho litoval.

Povzdechl si a věnoval jí jeden ze svých pohledů. "Samozřejmě, že to vím. Je pro tu misi celkem důležitá, nemyslíš?"

Uškíbla se. "Nemusíš hned útočit. Já to zkrátka nechápu! Proč tam chceš být, když ji ani nemáš rád?"

Pevně stiskl rty. Měl s tím počítat. Měl vědět, že si to uvědomí a že bude chtít odpovědi, jenže on ještě nebyl připravený jí je dát, takže improvizoval. "Protože potřebuješ, aby vás někdo chránil a nemyslím si, že by to Fitz zvládl." Otočil se na mladšího muže. "Bez urážky."

"V pohodě," ujistil ho.

Coulson se mírně usmál. Věděl, že Ward bude chtít na tuhle misi, pokud do ní bude zapojena Skye. "Tak tedy Skye a agent Ward."

"Kdy začínáme, pane?" zajímal se specialista.

"Zítra ráno," odpověděl. "Budete si muset přečíst tohle." Podával jim složky se všemi informacemi, které budou potřebovat.

"Díky, AC." Přikývla Skye. Přečetla si to později v soukromí svého pokoje, když Lilly spokojeně spala ve svém košíku vedle její postele a nikdo už neměl žádné otázky.

***

"Má hlad, Warde!" vysvětlila Skye a pokusila se vyprostit z jeho sevření.

"Mě to nezajímá! Máš trénink! Souhlasila jsi s tím!" připomněl Grant.

Povzdechla si. "Není to moje chyba, že Lilly chce jíst!"

Přimhouřil oči. "Simmonsová!" křikl.

"Proč voláš Jemmu?" Skye byla zmatená a na okamžik zapomněla na plačící holčičku jen o pár kroků dál.

"Potřebuješ něco, Warde?" zeptala se, když vykoukla z laboratoře. Její výraz dával jasně najevo, že není příliš potěšená jeho křikem.

"Ano! Potřebuju, abys nakrmila dítě a postarala se o ni, dokud neskončíme s tréninkem."

Jemma se zamračila. "Nezapomněl jsi na něco?"

"Co?" ptal se netrpělivě.

"Za prvé, mohla bych být zaneprázdněná. Za druhé, pokud od někoho chceš pomoc, tak na něj nekřičíš! Jsem člověk, ne robot!" odsekla.

Skye se uchechtla a Wardovy paže se kolem jejího těla sevřely pevněji.

"Mohla by jsi nakrmit dítě a na chvíli se o ni postarat?" zeptal se. "Prosím!" dodal, když Jemmino obočí vylétlo vzhůru.

"Samozřejmě, že mohla," usmála se a zamířila k nim.

"Já ale nechci! Můžu se o Lilly postarat!" Skye se pokusila o odpor. Nelíbilo se jí, že by měla být bez Lilly víc než pár minut a byla si jistá, že Ward bude chtít trénovat ještě alespoň další půl hodinu.

"Ne, nemůžeš!" odsekl. "Musíš trénovat!"

"Nenávidím tě, Warde," zašeptala, když sledovala Jemmu, jak bere Lilly do náruče.

"Neboj, Skye, se mnou bude v bezpečí," ujistila kamarádku.

"To není proto. Zkrátka," zavrtěla hlavou. "Na tom nesejde. Přijdu, co nejdřív."

"Já vím, že ano," usmála se Simmonsová. Musela by být slepá, kdyby si nevšimla, jak moc mladé agentce záleží na té holčičce. Šla zpět do laboratoře, objímajíc Lilly.

Dalších dvacet minut Skye s Grantem neslyšeli jediné popotáhnutí. Ale když jim do konce tréninku zbývalo pouhých pět minut dolehl jim k uším hlasitý a srdceryvný pláč. Skye zamrzla uprostřed pohybu, takže ji Ward snadno poslal k zemi.

"Sakra, Skye! Musíš se soutředit," mračil se.

"Nemůžu! Lilly brečí! Musím ji vidět," odsekla, zvedla se a pospíchala do laboratoře.

"Za každou minutu pryč uděláš dvacet kliků!" volal za ní.

"Jo. Jasně."

Ward zůstal stát na stejném místě a nechápal, co se zrovna stalo. Souhlasila právě, kvůli tomu malému ďáblovi v laboratoři, že to udělá? Co se sakra stalo s jeho nováčkem? Povzdechl si a taky se vydal k laboratoři. Mohl vidět Skye s klidným dítětem proti jejímu rameni.

"Tomu neuvěříš, Warde! Lilly přestala brečet ve chvíli, kdy se Skye objevila! Nechtěla přestat od okamžiku, co ji Jemma nakrmila a pak vešla Skye a ona byla najednou jako předtím. A teď se zdá, že každou chvilkou usne," vysvětlil Fitz nadšeně.

"Úžasné," ušklíbnul se Ward.

Po dalších dvou minutách začala Lilly pravidelně oddechovat. "Spí," zašeptala Skye. "Můžeme se vrátit zpět k tréninku." Pohlédla na svého nadřízeného.

Zkontroloval hodinky. "Sedm a půl minuty, Skye."

"Jo, já vím. Stopadesát kliků, slyšela jsem tě, neboj," ujistila ho než odešla zpět do nákladového prostoru. Položila holčičku do proutěného přenosného košíku na spaní a šla dělat kliky.

Grant byl překvapený, že se jim alespoň nesnažila vyhnout. Vinil z toho to dítě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bičik Bičik | Web | 13. srpna 2014 v 11:15 | Reagovat

asi se tu udusím smíchy z Warda, to dítě je mu pěkně proti srsti :D beztak bude stačit mu dát Lilly do ruky a bude bulet jak želva a Simmonsová, co si dupla a sprdla Warda, se mi taky líbila :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama