Mise

27. dubna 2014 v 16:19 | Hope
další AoS ff...původně jsem tuhle povídku vůbec nechtěla psát, ale Šílenej by mi to asi neodpustila, takže jsem napsala tohle...Šílenýho požadavek byl jasný: udělat z Warda good guye...za název moc děkuji Šílenýmu =o)
nejsem s tím tak úplně spokojená protože jsem s tímhle chtěla počkat až na konec první série, aby mi to sedělo s dějem seriálu...takhle to možná sedět nebud, i když je tam pořád naděje, protože teprve ve 22.epizodě se máme dozvědět, komu je Grant Ward loajální, takže já se jdu modlit, aby to dopadlo tak, jak si spousta fanoušků (mě nevyjímaje!) přeje =o)
povídku jsem zase původně napsala v angličtině a do češtiny ji přeložila, takže se mi v angličtině líbí víc =o)



Skye pozorovala Warda. Mluvil hlavně s Coulsonem, ale v řídící místnosti byli všichni a poslouchali jeho verzi příběhu. Nevěnovala tomu příliš pozornosti. Byla stále v šoku. Nemohla uvěřit tomu, že to byla pouze jedna z jeho dalších misí v přestrojení. Nedávalo to smysl. Chtěl ji zabít a udělal by to, pokud by se zbytek týmu neobjevil včas. Nebyla si jistá, že by mu měli věřit. Mohl by jim právě teď lhát a oni by si to ani neuvědomili.

Zničehonic otočil hlavu a pohlédl přímo na ni. Tváře jí polila červeň, ale odmítla uhnout pohledem. Místo toho si vzpomněla na chvíli jen před pár hodinami, kdy se dozvěděli pravdu.

Ward zavolal Skye teprve před deseti minutami a chtěl se sejít s celým týmem v jedné ze základen. Přísahal, že bude sám. Přísahal, že o tom telefonátu nikdo neví. A oni mu věřili, protože si nechtěli připustit zřejmý fakt, že je zrádce.

Ale všechny jeho sliby byly lživé. Vlákal je do pasti! Měli to vědět. V jejich týmu byli dva géniové, jenže ani to jim nepomohlo uvědomit si, že je něco špatně a když si to uvedomili, bylo příliš pozdě.

Takže teď stály dva tucty stoupenců HYDRY proti pěti agentům S.H.I.E.L.D.u. Skye věděla, že to nezvládnou. Neměli proti nim šanci. Většina členů HYDRY byli vycvičení agenti S.H.I.E.L.D.u a ještě k tomu měli Warda - on byl její slabinou. Všichni to věděli.

"Myslím, že začneme s tebou," s těmito slovy se Garrett vydal jejím směrem. Zastavil se jenom pár centimetrů před ní. "Co myslíš, synku?" Pohlédl na Granta.

Wardův výraz byl nečitelný.

Neodpověděl, ale Garrett se zdál opravdu potěšený, ať už viděl cokoliv. "Jo, začnu s tebou, Skye. Jen přemýšlím, jestli tě mám zabít nebo ti jenom ublížit, aby si s tebou Ward mohl později užít nějakou tu zábavu. Víš, měl to poslední dobou těžké a myslím, že by se mu hodilo rozptýlení." Zatímco mluvit obcházel kolem Skye a nyní se zastavil vedle ní, tázavě hledící na její profil.

Skye si odkašlala a otočila hlavu, aby se mu mohla podívat do očí. "Byla bych pro tu smrt. Nikdy nebudu něčí hračka."

Garrett se chladně usmál. "Děláš to mnohem snazší. Evidentně chceš umřít, takže ti to nedovolím." Úsměv z jeho rtů zmizel a pokud by měla Skye být upřímná, k smrti ji to děsilo.

Díky Garrettově výhružce si nikdo nevšiml agenta, který na něj nyní mířil svou zbraní. Nebylo to jako, když pro ni zabil Jasnovidce. Ten chlap byl pro Warda cizinec, ale teď mířil na svého nadřízeného a Skye věděla, jak se cítí, protože ona sama si to mnohokrát představovala.

"Ale no tak, kluku. Neuděláš to. Nemůžeš to udělat, protože mi dlužíš až moc. Dej tu zbraň pryč a zapomeneme na to. Je jenom bezcenný hacker. Klidně ji můžeme hned zabít, jestli chceš. Ale myslel jsem, že bys s ní chtěl strávit nějaký čas." Pokrčil rameny a zasmál se, nemohl odtrhnout oči od Warda.

"Nic ti nedlužím!" odsekl a stisknul spoušť.

Pak začalo peklo. Bylo tam příliš kulek, příliš těl na zemi, příliš krve, ale všichni členové Coulsonova týmu byli naživu a to bylo to jediné, na čem záleželo.

O půl hodiny později byli na cestě do Uzlu. Warda odvedli do vyslýchací místnosti a zbytek týmu do kanceláře ředitele Furyho. Dozvěděli se tam pravdu. Grant Ward nikdy nebyl součástí HYDRY. Fury pouze využil příležitosti. Podezříval Johna Garretta, takže potřeboval někoho po jeho boku a kdo by byl lepší než jeho svěřenec. Kdo by byl lepší než ten, který mu dluží všechno - nebo to alespoň tvrdil Garrett.

Skye potřásla hlavou jako kdyby tak snad mohla setřást vzpomínky. Nechtěla si pamatovat jedinou věc. Nechtěla si pamatovat, jak mu důvěřovala, jak v něj věřila, jak si myslela, že je všechno ztraceno, jak kvůli ní zabil nebo jak chladnokrevně zabil svého nadřízeného. Chápala to, ale nechtěla si to pamatovat.

Skye si povzdechla a bez jediného slova se otočila a odešla k sobě. Zavřela dveře, aniž by se na kohokoliv podívala. Chtěla být sama, potřebovala být sama.

Dvě hodiny se nikdo nepokusil mluvit se Skye, ale potom Ward ztratil trpělivost. Přišel k jejím dveřím a rázně na ně zaklepal. Věděl, že bude vědět, že je to on, vždycky to věděla.

"Jdi pryč, Warde," zavolala.

Pevně stiskl rty k sobě, když slyšel její ublížený hlas. "Musíme si promluvit, Skye. Chci ti všechno vysvětlit."

Trochu pootevřela dveře. "Nechci mluvit! Nechci to slyšet. Nezajímá mě, proč jsi to udělal. Nikdy ti nedokážu odpustit. Ublížil jsi mi, hrozně. Všechno jsi proti mně použil."

"Ano, použil a od té chvíle toho pořád lituju! Přísahám, Skye, neplánoval jsem ti ublížit!" Jeho hlas byl plný smutku.

"Ale udělals to," odsekla. "Víš, možná bych byla schopná zapomenout, jak jsi mě chtěl zabít, protože jsi to nakonec neudělal. Ale nedokážu zapomenout, že jsi mu o mně řekl úplně všechno, o všech mých slabostech. Jak jsi mohl? Já jsem ti věřila! Hájila tě!"

Najednou toho na něj bylo moc, nechal se unést a zvýšil hlas: "Musel jsem mu to říct! Neměl jsem na výběr! Měl jsem za to, že ti Fury řekl, čím jsem si musel projít!"

Skye přikývla. "Ach, ano, to vážně řekl. Ale já tak dlouho čekala na jakoukoliv známku toho, že nejsi zrádce. Jenže nikde nic nebylo! Netvrď mi, že jsi mi nemohl dát jakkoliv vědět, kdo opravdu jsi."

Mluvila vcelku tiše a klidně, ale Ward jasně slyšel bolest v jejím hlase a to mu lámalo srdce. Byl by šťastnější, kdyby na něj křičela, kdyby mu jednu vrazila. "Nemohl jsem. Mrzí mě to!"

"Tvoje omluvy pro mě právě teď nic neznamenají. Chci, abys mě nechal samotnou. Až s tebou budu chtít mluvit, tak přijdu," řekla chladně a zabouchla mu dveře před nosem ještě před tím, než stačil cokoliv říct.
***
Dny plynuly a Skye se vyhýbala Wardovi. Když byli ve stejné místnosti, tak se držela tak daleko od něj, jak jen to bylo možné. Odmítala s ním pracovat na stejných misích. Dokonce se na něj ani pořádně nepodívala.

Po pěti týdnech vyhýbání se mu, šel za Coulsonem a trval na misi s ní. Neodešel z kanceláře svého šéfa, dokud mu neslíbil, že jim najde tu pravou misi. Ale nenašel. Místo toho našel misi pro sebe, May, Tripletta, Fitze a Simmonsovou nebo si to alespoň mysleli. Pravdou bylo, že se jen ubytovali v jednom z hotelů v Los Angeles a zůstali tam na víkend; Skye a Warda nechali v letadle.

Prakticky minutu potom, co zbytek týmu odešel na misi byl Ward všude tam, kde byla Skye. Šla do kuchyně, aby si uvařila čaj a on už tam byl a popíjel kafe. Šla do sprchy a on právě vyšel z koupelny, vlasy stále mokré, vypadající zatraceně sexy. Chtěla si číst v obývací části a on tam přišel ve stejnou chvíli jako ona, jen odjinud.

Skye chtěla věřit, že je to pouze náhoda, ale nemohla. Nevěděla, jak vysvětlit, že má stejné nápady jako ona, ale byla si jistá, že to všechno dělá z nějakého důvodu. A mohla říct, co byl jeho důvod teď.

Skye si povzdechla a posadila se na pohovku, ignorovala Warda sedícího na té proti ní. Otevřela knížku, ale nemohla se soustředit na text uvnitř. Mohla doslova cítit Wardův upřený pohled. Po pěti minutách předstírání si znovu povzdechla. "Proč jsi tady?" zeptala se.

Pozvedl obočí. "Není to jasné? Chci s tebou mluvit, ale je to nemožné, když se mi vyhýbáš."

Skye zavřela knihu a položila ji na stůl. "Řekla jsem ti, že tě najdu, až si budu chtít promluvit," trhla rameny.

"Ale neudělala jsi to!"

Zvedla se z pohovky a podívala se na něj. "Možná je to proto, že nechci mluvit, protože ti nemám co říct. Skončila jsem s tebou!" odsekla, otočila se a odcházela pryč.

"Dlužíš mi drink," poznamenal.

Skye se zastavila v polovině cesty, otočila se zpět k němu, vypadala překvapeně. "Cože?"

Ward udělal několik kroků k ní. "Řekla jsi, že zajdeme na skleničku, když se dostaneme z Uzlu." Rozhodil rukama. "Tak chci ten drink teď. Hádám, že nechceš být známá jako ta, která nedrží slovo."

Stiskla rty. "Ne, nechci," připustila. "Fajn, pojďme si dát skleničku." Aniž by čekala na jeho odpověď, vydala se k baru.

Vítězoslavně se usmál a následoval ji. Vytáhl dvě skleničky a naplnil je skotskou, jednu jí podal.

"Proč je pro tebe tak těžké mi odpustit, Skye?" zajímal se po pár minutách nepříjemného ticha.

Povzdechla si. Nechtěla mu to říct, protože její důvod byl celkem dětinský. "Chtěla jsem, když jsem zjistila pravdu, tu, že jsi HYDRA. Chápala jsem, co tě k tomu přinutilo, jenže pak vyšlo najevo, že HYDRA nejsi, že jsi S.H.I.E.L.D. a prostě si nemyslím, že ti dokážu znovu věřit. Já bych chtěla, ale nejsem si jistá, jestli je to možné. Mrzí mě to, Grante," neúmyslně použila jeho křestní jméno.

V koutcích úst se mu usadil úsměv. "Říkáš mi Grante jenom, když se bojíš."

Skye zavrtěla hlavou. "Nedělej to, prosím."

"Čeho se bojíš tentokrát, Skye? Mě? Nebo sebe?"

Kousla se do spodního rtu. Nebyla si jistá, jestli by mu to měla říkat, jelikož je to další věc, jež může použít proti ní. Zhluboka se nadechla. "Sebe," připustila. "Bojím se o sebe. Nemůžu tě nechat mi znovu ublížit. Nemůžu to dovolit. Myslím, že bych neunesla, kdybych tě pustila příliš blízko a ty bys mě zradil. Zkrátka to nechci riskovat."

Ward se k ní naklonil a uchopil její obličej do dlaní. "Skye, přísahám, že už ti znovu neublížím," sliboval, když hleděl do jejích hnědých očí.

Nasucho polkla. "Chci ti věřit."

"Můžeš, slibuju!" ujišťoval ji.

Skye mu hleděla do tváře a viděla stejný výraz jako ten před pouhými dvěma měsíci v té komoře, když si mysleli, že se z Uzlu možná nedostanou. Věděla, že je upřímný, ale pořád měla strach. Chtěla s ním být, ale nevěděla, jestli mu může věřit bez pochybností. "Hádám, že to můžu zkusit," řekla tiše, nebyla si jistá, jestli mluví k němu nebo k sobě.
oooOOOooo
poznámky pro ty, kteří AoS neznají nebo je sledují bez titulků:
* Uzel je v angličtině HUB
* bar je myšlen bar přímo v letadle, ve kterém žijí - Už jsem vám říkala, že to letadlo zbožňuju? Je to moc krásné letadlo! =o)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Šílenej Šílenej | Web | 27. dubna 2014 v 16:35 | Reagovat

sice to nebyl hepáč podle mejch představ (s ohňostrojem a kreslenejma zvířátkama, co trsaj a švitořej kolem), ale přežiju to, kdyby to takhle stvořili v pravym shieldu, tak se zlobit nebudu :D
ps: SkyeWard neni nikdy dost! (kdy bude něco dalšího :D)

2 Katerííína Katerííína | Web | 30. dubna 2014 v 14:25 | Reagovat

moc pěkné! ;)

3 Katka Katka | Web | 3. května 2014 v 11:35 | Reagovat

Zajímavá povídka :), nějak tak by to klidně mohlo dopadnou a rozhodně bych se nezlobila :D

4 Hope Hope | Web | 3. května 2014 v 15:46 | Reagovat

[3]: mno, já bych se taky nezlobila =o)

5 Bičik Bičik | Web | 12. srpna 2014 v 22:58 | Reagovat

och, tohle bych si nechala líbit, skvělej nápad, proč to ti šmejdi vážně takhle neudělali? chtěj nás mučit? a Ward provokatér, co sledoval Skye po celym Busu, se ti vážně poved :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama