2.kapitola

26. května 2013 v 17:56 | Hope |  I'm crazy for you and you don't have a clue
kapitola tu původně měla být už dávno, protože měla být dárkem k narozeninám, ale plány jsou bohužel jedna věc a realita druhá, takže jsem kapitolu dopsala teprve dneska...a moje pocity z ní jsou dost smíšené...není to prostě ono a musím popřemýšlet nad osudem téhle povídky...
kapitolu bych ráda věnovala Šílenýmu...snad se bude líbit


Holly se zastavila před dveřmi bytu a přitiskla k nim ucho, aby zjistila, jestli je někdo uvnitř nebo ne. Od jejího prvního setkání s Blakem uběhl už měsíc a ona neměla jedinou klidnou noc, neustále byla ve střehu a taky si musela pořád vymýšlet nové a nové výmluvy, proč s ním nemůže jít na oběd, večeři, do kina nebo se prostě jenom projít. Když usoudila, že je byt prázdný, narovnala se a odemkla.

"To snad…," začala, jakmile v kuchyni zahlédla pohyb. Rozhodla se nepanikařit, třeba to bude jedna z jejích spolubydlících. Koneckonců ty tady přece bydlí, jenže nebyly jediné, které tady bydlely, a i když Cath tvrdila, že je to jen na pár dní, tak se Blake stále neměl k odchodu. Holly ale potřebovala, aby odešel, aby zmizel z jejího života a ona se mohla vrátit do zajetých kolejí.

"Á, ahoj. Ty už jsi doma?" vrhl na ni zářivý úsměv, který v ní rozvibroval každičký nerv. A pohled na jeho odhalený hrudník jí taky nepomáhal.

"Co tady děláš?" vypálila nepřátelsky, aby zakryla své pravé pocity. "Měl jsi tady být jenom dva nebo tři dny a ne měsíc!" cedila skrz zaťaté zuby a snažila se ovládnout.

Mírně naklonil hlavu na stranu a přimhouřil oči. "Proč ti tady tolik vadím? Podle Cath jsi v pohodě a zatím to vypadá, jakoby ses nemohla dočkat, kdy vypadnu."

"Prostě tě tady nechci!" vyštěkla. Jen doufala, že se jí nezeptá na pravý důvod, protože by nejspíš nedokázala lhát. "Proč na sobě nemáš tričko?" vyhrkla bez rozmýšlení a měla chuť si nafackovat.

Kývl hlavou ke stolu. Přes opěradlo jedné židle bylo přehozené bledě modré triko. "Nechtěl jsem si při vaření zničit tričko z univerzity."

Teprve teď si uvědomila, že celý byt je prosycený výraznou vůní. "My máme zástěry," připomněla mu a kývla bradou ke kuchyňské lince.

Ignoroval její poznámku. "A taky takhle bude snazší tě přesvědčit," dodal jakoby mimochodem.

Okamžitě zbystřila. "Přesvědčit mě? O čem bys mě měl přesvědčovat?"

Udělal krok jejím směrem a smyslně se usmál.

Holly na jeho pohyb odpověděla couvnutím. Vůbec se jí nelíbilo, co se tady děje a kam to všechno směřuje. Navíc to bylo směšné! Ona před ním nemá co couvat nebo se schovávat. Bydlí tady, to on je jenom bratr její spolubydlící. Tohle vědomí jí pomohlo se ovládnout. Vystrčila bojovně bradu a nepohnula se ani o milimetr, když k ní došel.

Překvapeně povytáhl obočí a složil si ruce na prsou, čímž přitáhl její pozornost. "Pojď se mnou na večeři."

"Proč bych to dělala?"

Předstíral, že přemýšlí. "Protože na sobě mám ještě dost oblečení, a když neřekneš ano, tak budu pokračovat v tomhle," rozhodil ruce, "striptýzu," prsty se dotkl knoflíku na džínách.

"Fajn!" vyhrkla a Blakeovi se na rtech usadil spokojený úsměv. "Ale nepůjdu s tebou na večeři. Ty se mnou pojedeš o víkendu na oslavu taťkových narozenin," mluvila rychle, aby si to ani jeden nemohl rozmyslet.

Jeho obočí vylétlo vzhůru.

Obrátila oči vsloup. "Volala mi Amber a poprosila mě, abych sebou přivezla někoho, kdo odvede pozornost od ní. Neznamená to, že musíš předstírat, že jsi do mě blázen!" ujistila ho. "Jen tam prostě být."

Přemýšlivě se zamračil. "Takže kdyby nebylo tvojí sestry, tak bys se mnou nikam nešla?" naklonil hlavu na stranu. "Už teď ji mám rád a to ji ještě ani neznám," usmál se.

Holly jen s povzdechem potřásla hlavou. Přece mu nebude říkat, že by s ním šla kdykoliv kamkoliv, stačilo se jen normálně zeptat. A klidně by přitom mohl mít na sobě třeba lyžařskou kombinézu!

***

Sobotní dopoledne bylo jako stvořené pro oslavu narozenin. Slunce svítilo na nebi bez jediného mráčku a krásně hřálo. Ovšem na zahradě Hollyina rodného domu panovala dusná atmosféra, která neměla nic společného s mladší ze sester Webbových nebo jejím doprovodem, ale s Amber, jež vypadala, že by tam nejradši vůbec nebyla.

"Co se stalo?" Holly se posadila do proutěného křesla vedle Am.

Hnědovláska potřásla hlavou. "Ale nic," mávla rukou.

Jerry Webb byl naneštěstí dostatečně blízko, aby slyšel, o čem dcery mluví. "Jen se pochlub sestře, co provedl tvůj milovaný přítel!"

"Tati!" probodla ho pohledem.

Muž její pohled opětovat a pokračoval: "Měla by to vědět! To ona s tím přišla, ale tys jí nevěřila a teď když jsi to viděla na vlastní oči, tak děláš, jako kdyby se to nikdy nestalo!"

Amber otevřela pusu, aby něco odpověděla, ale nakonec se jen s povzdechem zvedla a odešla do domu.

Holly se zamračila a vyčítavě se podívala na otce.

Ten jen zvedl ruce, jako kdyby se chtěl bránit. "Nedívej se na mě tak! Řekl jsem jenom pravdu. Nemůžu za to, že jí to vadí."

"Mohl jsi to říct jemněji," ujistila ho a vydala se za sestrou. Našla ji sedět u jídelního stolu v prostorné kuchyni s hlavou v dlaních. "Pověz mi, co se stalo," vyzvala ji jemně.

"S Grayem jsme se rozešli," prohodila a doufala, že nebude chtít vysvětlení, protože si nebyla jistá, že by jí byla schopná všechno říct, aniž by se rozbrečela.

"A dál? Přece by tě taťkovy řeči tak nenaštvaly, kdyby v tom nebylo něco víc."

"Nejsem naštvaná na něj," ujistila ji Amber, zvedla hlavu a zadívala se před sebe. "Taťka ho viděl s jinou. Během posledních pár týdnů to nebylo poprvé a pokaždé to byla jiná ženská. Asi před týdnem jsme byli s Grayem domluvení na společném víkendu, jenže on to na poslední chvíli zrušil, měl chřipku. Taťka mě přemluvil, abych ho šla navštívit, uvařila mu kuřecí polívku, protože tu jemu vždycky dělala mamka a on se pak cítil mnohem líp," zhluboka nabrala vzduch do plic. "Musel vědět, že mi lhal, že tam nebude sám, protože byl neodbytný. A já ho poslechla," dodala sklesle.

Černovláska se zlehka dotkla sestřina ramene. "Nerada to říkám, ale my tě varovali."

Její starší sestra po ní střelila pohledem. "Jo, já vím," ušklíbla se. "Proto jsem chtěla, abys přijela s někým, aby taťku rozptýlil. Nechtěla jsem, aby mi posté zopakoval, že jste měli pravdu. Nečekala jsem ale, že mě poslechneš. Když jsem s tebou naposledy mluvila, tak jsi byla proti. Co se stalo?"

Holly pokrčila ležérně rameny. "Potřebovala jsem se ho zbavit, tak jsem ho vzala sebou."

Povytáhla obočí. "Tomu ty říkáš někoho se zbavit?"

Zatvářila se kysele. "Bylo to buď víkend tady se spoustou dalších lidí, kteří mě můžou Blakeovy přítomnosti zbavit nebo večeře, kde bych s ním byla úplně sama. Tohle bylo menší zlo."

Am se podívala oknem do zahrady, kde se Blake s Jerrym skláněli nad grilem. "Vypadá dobře."

"Všimla jsem si," ujistila ji.

Pohlédla zase na ni. "Tak proč s ním nikam nechceš jít? Proč se tomu bráníš, když to vypadá, že tě chce a ty jeho taky? Protože ty ho chceš, sestřičko, to poznám!" upozornila.

"Protože chodím se Zachem," hájila se chabě.

"Chodíš?" Potřásla hlavou. "Mně to moc jako chození nepřijde."

"Blake by mi mohl zlomit srdce!" použila Holly další argument.

"Od kdy se ty bojíš zlomeného srdce?" chtěla vědět. Tohle se její mladší sestře vůbec nepodobalo. Pravda, moc často jí zlomené srdce nehrozilo, vlastně nikdy. Až doteď. "Ty ho máš ráda!" konstatovala ohromeně.

Holly se ošila. "Ne přímo ráda. Vždyť ho ani neznám. Ale něco na něm je," uznala.

Hnědovláska se rozesmála. "Promiň," omlouvala se, když ji přešel prvotní záchvat smíchu, "ale ty se tváříš, jako kdyby to byla nějaká katastrofa. Měla bys být ráda."

"Nechápeš to!" Otočila se na podpatku a odcházela pryč, aby její sestra přestala rozebírat její milostný život. Ona nestála o žádný vztah, ať už by trval jakkoliv dlouho. To, co měla se Zachem, jí dávalo dostatek času a prostoru na učení, aby dokázala, že Ambřina oběť nebyla zbytečná. Jenže kdyby si začala něco s Blakem, tak by se jistě nedokázala soustředit a on by si jistě dělal nároky na stále víc jejího času a to zkrátka nemohla dopustit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Šílenej Šílenej | Web | 26. května 2013 v 18:17 | Reagovat

urazilas supráka!!! a škola? s tou taky táhni! suprák na prvním, druhým a úplně každým místě! nic jinýho neexistuje! a teď tu slibovanou "akci"!!! šůůůůůůůůůůůůůp

2 gigi gigi | Web | 26. května 2013 v 22:22 | Reagovat

Chňa chňa chňaaaa :D to svlíkání :D že on Blake dělá vedlejšák v nějakém strip clubu? :D ... no, teď teda pořádně ke kapitole...co se ti na ní nelíbí? Myslím,žes zase docela dobře vystihla napětí mezi nimi, ukázala jsi zase něco nového ze sesterského vztahu Holly a Amber (myslím oproti Jen to, co chci)...no  jinak ty Hollyiny důvody :D spíš  mi to tak přijde, že se nebojí,že by si Blake nárokoval její čas, ale ona jeho :D ... no, jsem zvědavá na budoucí vývoj jejich vztahu :)

3 Maysie Maysie | E-mail | Web | 3. června 2013 v 23:17 | Reagovat

Jé, ten je skvělej, přemlouvat jí bez trička :D Ach :)

4 Delly Delly | 4. června 2013 v 18:55 | Reagovat

To teda nevím, proč máš z téhle kapitoly smíšené pocity, byla totiž naprosto boží! :-) A teda tomu říkám přemlouvání :D ... Každopádně se fakt těším na další kapitolu!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama