1.kapitola

24. února 2013 v 23:39 | Hope |  I'm crazy for you and you don't have a clue
tak jo, kapitola nemá ani dvě stránky, ale co nadělám =o) je to začátek a já tak úplně nevím, jak to bude dál vypadat, takže to na tom je vidět =o) ale snad se bude líbit =o)
kapitolu věnuju Šílenýmu =o)


Holly byla příšerně unavená a jediné po čem toužila, bylo dostat se do postele a prospat celý den. Když však otevřela dveře do bytu, v němž bydlela ona a ještě dvě její spolužačky, poznala, že je něco špatně. Nikdo neměl být doma, ale i tak v koupelně tekla voda a bylo nepravděpodobné, že by holky zapomněly zavřít kohoutek. S bušícím srdcem se opatrně vydala za zvukem a modlila se, aby tam nebyl třeba nějaký vrah. Byla to hloupost a její racionální část to věděla, ostatně proč by vrah používal koupelnu, jenže právě teď v ní vítězila ta část, která se z donucení a s odporem dívá na horory.
Sáhla po klice, prudce otevřela a zůstala překvapeně zírat. Nemohla odtrhnout pohled od svalnatého těla oděného pouze do bílého ručníku. Nedokázala se ubránit představě, co by se stalo, kdyby mu ten kus látky sklouzl z boků. Nejspíš by se neudržela a vrhla se na něj.
Muž proti ní si odkašlal. Černovlasá žena několikrát rychle zamrkala a olízla si najednou podivně suché rty. "Co…kdo jste a co tady děláte?" zamračila se na něj, jak se mu snažila alespoň trochu nahnat strach.
Koutky jeho úst zacukaly v potlačovaném smíchu. "Jmenuji se Blake. Moje sestra se o mně možná zmínila."
Vytřeštila oči. Samozřejmě, že se o něm Catherine zmínila. A ne jednou! Dokonce si matně vybavovala, jak od ní chtěla svolení, aby u nich mohl Blake dvě tři noci zůstat, protože tady má pohovor kvůli nové práci nebo něco takového. Moc se o to tenkrát nezajímala, ale kdyby věděla, co ji čeká, tak by to určitě udělala. "Jo, jasně. Já jsem jenom zapomněla a jsem příšerně unavená, takže když mě omluvíš, šla bych si lehnout."
"Co kdybych šel s tebou?" zeptal se se širokým úsměvem.
Zarazila se a podezíravě si ho prohlížela. Zkoušel ji? Určitě! "Ty snad máš kde spát, ne?"
Tvářil se zamyšleně. "Ani ne. Cath mě nechala spát na gauči, ale já jsem o kus delší, takže jsem se moc nevyspal. V posteli to bude lepší," přejel ji pohledem od hlavy k patě. "Navíc s takovou hezkou holkou."
Zrudla. Nebylo to proto, že by se snad styděla, ale proto, že ji samotnou ta myšlenka lákala. Možná až příliš. "Cath tady není, takže její postel je volná. Dobrou noc!" vyhrkla a skoro vyběhla z koupelny.
Ve svém pokoji se pak několikrát zhluboka nadechla. Nechápala, co se to s ní děje. Měla přece přítele. No, možná to nebyl přítel v pravém slova smyslu, ale bylo jí s ním dobře a to jí stačilo - pro tuhle chvíli. A co záleželo na tom, že mezi nimi nedošlo k ničemu víc než k puse?
***
Holly se vypotácela z pokoje hodinu po poledni. Poté co se snažila několik hodin neúspěšně usnout a nakonec upadla do neklidného spánku, který netrval dlouho, měla náladu pod psa. Doufala proto, že Blake už bude pryč a ona se nebude muset bát, co udělá nebo řekne. Nevěděla, na koho má větší vztek, jestli na něj, protože se v jeho přítomnosti chovala jako hloupá puberťačka nebo na sebe, protože tomu nedokázala zabránit.
"Ahoj," pozdravil ji, jakmile vešla do kuchyně a usmíval se na ni od stolu, u něhož seděl s hrnkem kafe.
Zhluboka se nadechla a prošla kolem něj ke kuchyňské lince, aby si uvařila svou oblíbenou horkou čokoládu.
"Nezajdeme si na oběd?" vyhrkl Blake.
Otočila se k němu a hleděla na něj s pozvednutým obočím. Nezdálo se, že by snad hodlala něco říct a tak pokračoval: "Cath mi řekla, ať jdu nakoupit, protože tady nic není a já tak úplně nevím, čím se vám zavděčit, tak by se mi hodila malá pomoc a abych ti to vynahradil, tak bych tě vzal na oběd."
Bez jediného slova nalila právě dovařené mléko do hrníčku a trochu upila, teprve potom mu odpověděla: "Dobře. Stejně nemám nic jiného na práci," dodala, aby si nemyslel, že jí to snad dělá radost.
Blake se samolibě usmál. Podle všeho ji ráno pořádně vyvedl z míry, i když to neměl vůbec v plánu. Koneckonců kamarádky své sestry nepotřeboval a ani nechtěl okouzlovat, ale s touhle to bylo přece jenom jiné. Zjevně s ním nechtěla mít nic společného a to ho pohánělo kupředu. Musel zjistit, co za tím stojí. A jeho právnický titul mu k tomu dopomůže, o tom byl přesvědčený. Nebo spíše jeho zkušenosti ze soudní síně.
"Kdy vyrazíme?" chtěl vědět.
Povzdechla si a zatvářila se nad míru otráveně. "Jenom se převleču a můžeme jít," vyšla z místnosti. "Ať to máme co nejdřív za sebou," prohodila ještě přes rameno.
***
Nakonec musela Holly přiznat, že to od ní nebyla až taková oběť a dobře se bavila. Blake byl skvělý společník.
Věděla, že pokud si nedá pozor, tak si zadělá na spoustu problémů. Hrozilo totiž reálné nebezpečí, že by v jeho přítomnosti mohla chtít trávit víc a víc času a to nemohla dovolit. Muž jako Blake nebyl pro ni. Ona potřebovala někoho nespoutaného, někoho, kdo překousne všechny její výstřelky a že jich nebylo málo. Jenže on k nim nepatřil. Byl to právník se stálým příjmem a bydlel ve městě, v němž vyrostla a kde nechtěla žít.
Plácla sebou na postel, zírala do stropu a nepřítomně si kousala pusu zevnitř, což dělala vždycky, když usilovně přemýšlela. Bylo jasné, že Blake by proti románku nic neměl, ale taky bylo jasné, že by nezůstalo jenom u románku, a kdyby se pak nerozešli, tak by určitě neopustil svoje místo, takže by se ona musela stěhovat a to znamenalo být příliš blízko otci a sestře.
Holly svou rodinu milovala, ale všeho moc škodí. Navíc od doby, kdy jí zemřela maminka, měla výčitky svědomí. Nebylo to kvůli její smrti, s tou nemohla nic udělat. Nemohla ji zbavit rakoviny, která se i přes všechnu dostupnou léčbu vracela, až se s ní nedalo dělat vůbec nic. Ale proto, že její sestra nešla na vysokou, aby mohla být oporou své malé sestřičce. Amber chtěla učit děti na základní škole, ale nakonec skončila ve školce, kde to sice milovala, ale Holly věděla, že tam není úplně šťastná. Ona sama si však díky obětavosti své sestry mohla dovolit studovat a získat vysněný titul z psychologie. Samozřejmě, že Amber jí nikdy ani slůvkem nic nevyčetla, ale to podle Holly nic neznamenalo a tak jí nechtěla být na očích, aby jí zbytečně nepřipomínala oběti, které podstoupila a zbytečně neprovokovala.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Šílenej Šílenej | Web | 24. února 2013 v 23:49 | Reagovat

totální hrábě!!!
neustálá aktualizace, že to prohlížeč skoro nevydejchal, ale vyplatilo se to a už od začátku to žeru! DALŠÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ

2 Lilli Lilli | 24. února 2013 v 23:50 | Reagovat

ňach ňách, Hopísku ty mi tak krásně doplňuješ co sem chtěla vědět během čtení Jen t co chci ^^

3 Maysie Maysie | E-mail | Web | 25. února 2013 v 11:16 | Reagovat

Takže stejnej namyšlenec jako Brad, ti dva jsou vážně kamarádi přes kopírák :D
škoda že mu nespadl ten ručník :P

4 Santana Santana | Web | 25. února 2013 v 13:24 | Reagovat

Vypadá to zajímavě už v první kapitole :) prosím prosím další :) těším se na ty Tvoje zápletky :)

5 Verča Verča | E-mail | 25. února 2013 v 22:09 | Reagovat

Zajímavý. Jsem zvědavá, co bude dál.:-)

6 nel-ly nel-ly | Web | 26. února 2013 v 15:07 | Reagovat

[3]: :D
Blake je sympatičtější na první pohled, hravější :P
A s Holly bude sranda, to já vždycky říkám.
Bylo to krátký!!! proč mi tohle děláš?

7 Hope Hope | Web | 26. února 2013 v 15:34 | Reagovat

[6]: proč ti dělám co? :-D hele, netvrdilas ještě nedávno, jak nemáš Holly ráda? :-D

8 Lilly Lilly | Web | 1. března 2013 v 18:51 | Reagovat

no teda to má holka chudák velký pokušení  před sebou :D :D

9 gigi gigi | Web | 30. dubna 2013 v 23:37 | Reagovat

jojo, boží :D hlavně, když už ty dva 'znám' z Jen to, co chci...úžasné sledovat, jak se seznamovali a jak se vlastně vůůůbec nechtěli atd :D ...takže buď tak laskavá a hoď sem pokračování :)

10 Delly Delly | 4. června 2013 v 18:40 | Reagovat

Tak na to se těším :-D Vypadá to skvěle. A Blake je vážně sympatičtější :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama