17.kapitola

25. ledna 2013 v 0:43 | Hope |  Jen to, co chci
sice mi to trochu trvalo, ale přece se povedlo a já dopsala předposlední kapitolu k povídce, v níž sledujete osudy Brada a Amber =o)
k dopsání jsem si pustila jako kulisu Věřte nevěřte, takže mám další nápad na povídku a vy máte štěstí, že jsem všechny nepovraždila =oD ale to je vedlejší =o)
kapitolu bych ráda věnovala Maysie =o) ona ví za co ;o) děkuju, zlato! =o*


Holly zabušila na dveře a založila si ruce v bok. Nemohla uvěřit, že se tohle děje. Copak byl vážně takový zmetek, jak si Amber od začátku myslela?

Brad na ni překvapeně zíral. "Co tady děláš? Je docela pozdě," upozornil ji s pohledem upřeným na hodinky.

"Já vím, kolik je hodin," ujistila ho se zaťatými zuby. "My dva si musíme promluvit!"

Povzdechl si a pustil ji dovnitř, protože to vypadalo, že kdyby to neudělal, klidně by tam vlezla oknem. "Posaď se," vybídl ji v obývacím pokoji a pokynul k pohovce.

"Děkuji, nechci. Tohle bude rychlé," odmítla.

Pokrčil rameny a sám se posadil. "Takže," začal, "o čem se mnou chceš mluvit?"

"O Amber," odpověděla tónem, který dával jasně najevo, že by se vůbec neměl ptát, protože by to mělo být samozřejmé.

Povytáhl obočí. "Proč?"

Vytřeštila oči. "Proč? To jako vážně? Dneska jí přišly jisté papíry," upozornila ho a propalovala naštvaným pohledem.

Pokýval hlavou. "Jo, já vím," ujistil ji.

"To je všechno, co mi k tomu řekneš?" zajímala se.

Rozhodil ruce. "Co jiného bych ti k tomu měl říkat? Udělal jsem, co jsem považoval za správné. Čekám jen na to, až to podepíše, pošle zpátky a všechno bude vyřízené."

"Počkej," Holly se zarazila, "něco mi tady nesedí. Co přesně jsi jí poslal?" zamračila se.

Povzdechl si a obrátil oči v sloup. "Dohodu, která určuje moje práva a povinnosti, včetně toho, kolik budu přispívat na Christopherovu výchovu. Ale na to ses mohla klidně zeptat Blakea, byl u toho," vysvětlil jí. "Copak Am ti to neřekla?" zajímal se.

Zavrtěla hlavou. "Mám pocit, že tu obálku ani neotevřela," zamumlala.

Brad na ni hleděl s nechápavým výrazem čekající na vysvětlení.

Černovláska se s povzdechem posadila. "Telefonovala jsem jí, když šla ze školky, kde se byla zeptat, jestli by se mohla vrátit."

"Vrátit se? A co Chris?" vyhrkl a vyskočil na nohy. Začal rozčileně přecházet sem a tam.

"Půjde do jeslí a ona tam bude s ním," vysvětlila.

"Ale proč?" chtěl vědět. Znovu si sednul a zíral na manželku svého nejlepšího kamaráda.

"Protože si myslí, že chceš vašeho syna do vlastní péče a tak se vrací do práce, aby si mohla dovolit s tebou soudit."

S povzdechem naklonil hlavu ke straně, ve tváři přezíravý výraz. "Žádný soud by mi Chrise nikdy nesvěřil. Am je skvělá matka! A já jsem věčně v práci! Myslíš si, že by existoval soudce, který si myslí, že chůva je pro novorozeně lepší než vlastní milující matka?"

Chvíli nad jeho slovy uvažovala. "Nemyslím," dala mu za pravdu.

"Tak vidíš!" vyhrkl, jako kdyby ona byla ta, které by měl něco vysvětlovat.

"Myslím, že si budu muset promluvit se svou sestrou," prohodila a vstala.

Podíval se na nástěnné hodiny pověšené na zdi nad krbem za jejími zády. "Teď?"

Krátce se zasmála a zavrtěla hlavou. "Samozřejmě, že ne. Zítra ráno."

Brad doprovodil Holly ke dveřím. Na prahu se k němu ještě otočila. "Promiň, že jsem na tebe tak vyjela, ale vůbec mě nenapadlo, že by Am tu obálku neotevřela. Pěkně od plic jí vynadám," ujistila ho.

Mírně se zamračil. "Moc to nepřežeň. Já se jí ani nedivím, nedal jsem jí možnost myslet si něco jiného. A navíc je to matka mého syna," upozornil ji.

Holly mávla se smíchem rukou. "Jo, jo, já vím. A ty ji miluješ."

Pokýval hlavou. "A já ji miluju," přitakal.

***

Byl slunečný den, z něhož by se Amber za jiných okolností radovala. Dnes si však přála zalézt do postele a pořádně se vyspat. Celý včerejší den byla napjatá a mrzutá. Nemohla se proto divit, že její syn byl taky. Vždyť ve všech knihách varovali rodiče, že když budou mít špatnou náladu, dítě také.

Promnula si oči a nalila si další šálek kávy. Věděla, že by neměla, ale potřebovala se probrat, jinak hrozilo, že usne vestoje.

Zrovna když začala opět zvažovat možnost, že půjde zpět do postele, ozval se zvonek. Amber se zamračila a podívala se na hodiny, nebylo ještě ani osm hodin, to bylo na návštěvy trochu brzy.

"Ahoj Holly," pozdravila překvapeně, když za dveřmi spatřila svou sestru. "Od kdy jsi ranní ptáče?" usmála se Am unaveně a pustila ji dovnitř.

"Se dvěma dětma ti nic jiného nezbude," pokrčila rameny. "Co to piješ?" nakrčila nos a vytřeštila oči, když pach správně přiřadila.

Hnědovláska protočila panenky. Věděla, co přijde. Přednáška o škodlivosti kofeinu na lidský organismus, obzvláště pak na děti. Rozhodla se tomu předejít a tak nasadila provinilý výraz. "Já vím, že bych neměla, ale celou noc jsem nespala. Za poslední hodinu jsem vypila třetí hrnek kafe. Malý pořád brečel, tak jsem s ním chodila po bytě, aby byl alespoň tiše. Kdykoliv jsem se zastavila, začal nanovo."

Hollyino obočí se přemýšlivě stáhlo. "Není nemocný?" zajímala se starostlivě. "A tohle nepij," vytrhla jí hrneček z rukou a odnesla ho do kuchyně, kde jeho obsah vylila do dřezu. "Udělej si bylinkový čaj," poručila jí.

"Není nemocný," odsekla Am netrpělivě. "Já jsem jenom nebyla včera zrovna ve své kůži, tak se to na něm podepsalo, to je celé."

Její poslední věta nahrála Holly, aby mohla začít rozhovor, kvůli němuž přišla. "Kvůli těm papírům, co ti včera poslal Brad?" zajímala se.

Pokrčila rameny. "Samozřejmě. Nedovedu si představit, že bych mohla někdy vyhrát."

"A víš jistě, že je to žádost o svěření a ne něco jiného?" zajímala se jemně. Nechtěla ji rozrušit, ač na ni měla vztek, protože všechny zalarmovala a přitom bylo všechno úplně jinak.

"Co jiného by to asi tak mohlo být?" Am se ani nepokusila popřít její slova.

"Můžu se podívat?" požádala ji černovláska.

Amber se zatvářila překvapeně, ale došla do obývacího pokoje, kde z konferenčního stolku sebrala hnědou obálku a vrátila se za sestrou, které ji předala.

"Tys to ani neotevřela?" vyhrkla Holly rozhořčeně.

Ušklíbla se. "Copak by Brad mohl chtít něco jiného? Vždycky mu šlo jenom o Christophera. Já jsem mu byla ukradená."

Mladší z žen podala té starší obálku. "Otevři to!" přikázala a s rytmickým podupáváním nohy čekala, až ji sestra poslechne. "To tě ani na chvilku nenapadlo, že by v té obálce mohlo být něco jiného?" zajímala se, když sledovala sestru, jak pomalu čte.

Zavrtěla hlavou. "Ne," odsekla. "Ty ho možná znáš líp, než já a třeba vážně není tak špatný, ale on se ani nepokusil o to, abych na něj změnila názor!"¨

Černovlasá žena se nadechovala k odpovědi, ale Amber došla ke dveřím a otevřela je, čímž ji dokonale vyvedla z míry. "Ty chceš, abych odešla?" ptala se nevěřícně. Tohle se její sestře vůbec nepodobalo.

"Ano, přesně to chci," ujistila ji a ignorovala vzpomínky, které ji nutily myslet na Brada.

"Všechny od sebe odháníš. Dokonce i svou vlastní sestru!" prohodila Holly mezi dveřmi.

Amber pohodila hlavou. "Možná jsi moje sestra," zamumlala, "ale rozhodně nejsi na mojí straně."

Vytřeštila oči. Nemohla uvěřit, že si tohle myslí. Musela ji přesvědčit o opaku! "Že nejsem? Tím, že pro tebe a Christophera chci to nejlepší? Protože to Brad pro vás dva je! Ty tomu ale těžko uvěříš, protože vidíš v lidech jenom to nejhorší."

"Vidím v nich to nejhorší, protože to je to, co člověku pak ublíží! A já nemám nejmenší chuť se zase spálit!" vysvětlila chladně. Pravda však byla jiná. Chtěla v Bradovi vidět to dobré, protože věděla, že není tak špatný. Koneckonců papíry, jež svírala v ruce, to jen dokazovaly. Jenže se bála. Měla strach z odmítnutí, které by jí zlomilo srdce a jejího syna pravděpodobně navždy připravilo o otce.

"Někdy stojí za to riskovat," prohodila Holly a bez jakéhokoliv dalšího slova odešla, aby její sestra mohla nerušeně přemýšlet a dojít ke správnému závěru.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maysie Maysie | E-mail | Web | 25. ledna 2013 v 0:52 | Reagovat

To je celé? Sakra sakra...
Na scéně má být už dávno Brad a vyznat jí lásku... ach jo! Štveš mě! :)
Místo toho, aby o tom jak ji miluje vykládal Holly, má to říct jí.

A děkuju za věnování :-* myslím, že jsem tě dost uháněla :D A Ani teď to nebude lepší :P

2 gigi gigi | Web | 25. ledna 2013 v 1:02 | Reagovat

Ani nevím,co mám psát :D jako zvrat dobrý, i když jsem čekala,že ty papíry asi nebudou to,co si Am myslela,ale jako super :) a Brad, to je slaďouš :D jak řekl,že ji miluje...ňunííí :D ano,přesně tak reaguji,když vidím roztomilé štěně...jinak,Holly je tež chudák,jak je v tom všem v podstatě nevinně a ještě to odnáší :D no jo, tvrdohlavce nepřesvědčíš, oni si na to musí přijít sami :) ...každopádně se těším na strhující finále :)

3 Šílenej Šílenej | Web | 25. ledna 2013 v 11:38 | Reagovat

jinak se to říct nedá: TO JE KRÁÁÁÁÁÁVA!

4 Fanynka12 Fanynka12 | 25. ledna 2013 v 17:33 | Reagovat

áá, někdy mi Amber vážně leze krkem :-D no nic, moc se těšim na další kapitolku :-) už aby tu byla ;-)

5 Lia Lia | 26. ledna 2013 v 20:48 | Reagovat

ach ale noooooo..to nie..snad...preco su taki tvrdohlavi?? :( ako male deti

6 nel-ly nel-ly | E-mail | Web | 27. ledna 2013 v 4:04 | Reagovat

ta je blbá, jenže on taky... proč za ní nejde, když ví, že ona jen tak nepřijde a choval se jak blb?
krom toho Holly taky nezazářila, když už se do toho plete, tak roč jí neřekne, že ji miluje? třeba by jí dodala odvahu
blbí jsou všichni a já si počkám na příští kapitolu a na sladký happyend :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama