13.kapitola

18. listopadu 2012 v 15:39 | Hope |  Jen to, co chci
pořád stávkuju, ale i tak vám sem kapitolu dám...je to proto, že vážně nevím, kdy napíšu něco dalšího, jelikož se mi poslední dobou do psaní moc nechce...


Bylo to už několik dní - nevěděla přesně kolik, protože jí všechno splývalo - co se odstěhovala od Brada a od té doby nemluvila ani s ním, ani se sestrou. Mrzelo ji to, jelikož Holly milovala, ale ona byla na jeho straně a tak se s tím prostě musela smířit. Párkrát však mluvila se švagrem, aby zjistila, jak se věci mají, ovšem bylo to k ničemu. Jeho odpovědi byly prakticky stejné: Ještě pořád je naštvaná a nemluví ani se mnou. Ne, Brad se na tebe neptal.

I teď bylo po jednom takovém rozhovoru a ona s očima oteklýma od pláče ležela na posteli v domě svého otce. Nastěhovala se k němu, aby nebyla sama a v případě nouze měla kolem sebe člověka, který by ji odvezl do nemocnice. A také, aby se o ni nemusel nikdo bát, sice právě nevycházela se svou sestrou nejlíp, ale přidělávat starosti jí rozhodně nechtěla.

Amber pootočila hlavu, když zaslechla zvuk otevírajících se dveří.

"Přinesl jsem ti oběd," prohodil její otec a kývnul bradou k tácu, který svíral ve svých rukou.

Vrátila se pohledem zpět ke stropu. "Nemám hlad."

Jerry si povzdechl a odložil tác s jídlem na komodu, jelikož na nočním stolku byl stále ten se snídaní. Posadil se k ní na postel a pohladil ji po vlasech. "Musíš jíst, holčičko! Když ne kvůli sobě, tak kvůli tomu malému, ono přece za nic nemůže."

Poslední věta, jako kdyby ji probrala z letargie. Věděla, že má pravdu, to dítě za nic nemůže, i když se právě jeho důsledky jejího chování nejvíc dotknou. Pohlédla se slzami v očích na otce. Ten se na ni usmál a podal jí tác.

***

"Zase nejíš?" povzdechl si Ambeřin otec, když vešel do kuchyně a jeho dcera seděla u jídelního stolu, před sebou netknutý oběd. Doufal, že to překonali. Byl to už měsíc ode dne, kdy ji donutil jíst a ona denně jedla, nezdálo se, že by z toho měla radost, ale dělala, co bylo potřeba.

Netrpělivě se zavrtěla. "Celý den mě bolí záda," a ještě ani zdaleka není konec, napadlo ji pesimisticky. Záda ji začala bolet už v noci, což se snažila ignorovat, jenže teď to bylo čím dál tím horší.

Muž se na ni pozorněji zadíval. "Jsi v pořádku? Nemám zůstat doma?"

Zavrtěla hlavou. "Ne. Běž a užij si odpoledne s Maxem, vždyť kvůli mně zanedbáváš víc než měsíc všechny své přátele. Kdyby se něco dělo, tak ti zavolám," ujistila ho.

Nechal se uklidnit jejími chlácholivými slovy, ale dal jí spoustu rad a příkazů.

***

Jerry Webb se nechal sekretářkou ohlásit a vešel do Bradovy kanceláře. Kdyby Am věděla, že šel sem, rozhodně by se ho od jeho záměru snažila odradit a pokud by se jí to nepodařilo, tak by s ním pravděpodobně dlouho nepromluvila. Nesnášela, když se jí někdo pletl do života, všechno si chtěla vyřešit sama. Myslela si, že nemá jinou možnost.

Právník ho pozoroval s nečitelným výrazem v obličeji. Z jeho nečekané návštěvy nebyl nadšený, ale opravdu ho zajímalo, proč přišel, musel k tomu bezpochyby mít dobrý důvod. Vstal a šel mu naproti. "Dobrý den," pozdravil ho a potřásl si s ním dlaní. "Posaďte se," pokynul mu rukou ke křeslu.

"Postojím," odsekl starší z mužů.

Brad pokrčil rameny. "Jak chcete. Proč jste přišel? Potřebujete snad pomoc právníka?"

"Chci pomoct své dceři," popaloval ho pohledem.

"Copak Holly má nějaké potíže?" zajímal se, i když samozřejmě věděl, o kom mluví, ovšem hrál o čas. Neměl náladu čelit rozzuřenému otci jeho bývalé snoubenky. Oficiálně zasnoubení nezrušili, avšak když od něj odcházela, nechala mu na stole prsten se slovy: Svatbu odvolám.

"Své starší dceři," zdůraznil.

"Ach, samozřejmě. Skoro jsem zapomněl, že máte dvě dcery," prohodil a čelil ledovému pohledu Jerryho očí.

"Těžko můžeš zapomenout na ženu, s níž čekáš dítě," procedil mezi zuby.

Brad prudce nasál vzduch nosem. "Dítě, které mi tajila! Dítě, které chtěla jenom pro sebe! A to se jí teď může splnit! Už o ní nechci v životě slyšet, natož ji vidět!"

"Amber je v tomhle stejná jako moje žena," prohlásil starší muž a pousmál se při vzpomínce na svou zesnulou manželku.

Brad se zamračil. "To nechápu." Jak by taky mohl, když jeho snoubenka o svých rodičích prakticky nemluvila?

"Moje milá Rose udělala něco podobného. A než se zeptáš, holky to neví. Tobě to říkám jenom proto, že se nemůžu dívat na to, jak Am trpí," probodl právníka pohledem.

Mladý muž netušil, co by na to měl odpovědět, pokud se to od něj vůbec čekalo, a tak pouze přikývl. Byl si jistý, že to bude zajímavý příběh.

"Když Rose otěhotněla, rozešla se se mnou. Měli jsme několik posledních týdnů problémy, hádali se, tak jsem tehdy předpokládal, že ji to prostě přestalo bavit," Ambeřin otec pokrčil rameny. "Po několika týdnech za mnou přišel rozzuřený tchán a dal mi přednášku o tom, jak by se měl chlap zachovat, když jeho osmnáctiletá dívka zjistí, že čeká dítě. Zíral jsem na něj tehdy jako na blázna a nebyl schopný jediného slova. Tak mi pak ještě řekl, že o mně měl lepší mínění a práskl za sebou dveřmi. Jakmile se mi všechno rozleželo v hlavě, okamžitě jsem se vydal za Rose, po cestě jsem se ještě zastavil ve zlatnictví a květinářství. Nedostala šanci mě odmítnout. A sama prohlašovala, že toho nikdy ani na okamžik nelitovala. Tehdy jsem nechápal, proč mi to neřekla, proč za mnou nepřišla, když to zjistila. To jsem pochopil až časem. Nechtěla, abych si ji bral jen proto, že musím."

Brad využil Jerryho odmlky a se špatně skrývaným podrážděním prohlásil: "Jenže Amber by mi to neřekla nikdy, kdyby se do toho nevložila Holly," ušklíbl se. Na tohle její otec jistě nenajde protiargument a on si třeba konečně přestane připadat jako největší prevít pod sluncem.

"Měla k tomu dobrý důvod," ujistil ho. "Mnohem lepší než její matka."

"Ten by mě tedy opravdu zajímal," prohodil mladší z mužů.

Jerry se zamračil a namířil na něj prstem. "Nebuď cynický! O mojí dceři a matce svého dítěte budeš mluvit s úctou!"

"Ano, pane," zamumlal Brad a odolal pokušení zasalutovat, protože by si to Ambeřin otec mohl špatně vyložit a pak by nejspíš už nikdy neměl nejmenší šanci, jak si napravit reputaci. Věděl jistě, že Jerryho Webba za nepřítele nechce, jelikož byl schopný udělat všechno proto, aby jeho dcery byly šťastné.

Jerry pozvedl obočí, ale nekomentoval to. "První kluk, se kterým chodila, ji málem zabil."

"Cože?" vyhrkl překvapeně právník.

Starší muž pokýval smutně hlavou. "Byla ve špatnou dobu na špatném místě. Chtěla ho tehdy překvapit a tak šla k němu domů, jenže ji vůbec nenapadlo, že by Pete mohl mít problémy se zákonem. Za necelých dvacet minut k němu do bytu vtrhla policie a on věděl, že nemá šanci. První se snažil všechno svést na Am, což mu nevyšlo, takže nakonec popadl nůž a přiložil jí ho na krk. Vyjednávali s ním, nabízeli výměnu, nic nefungovalo. Když pak zakřičela, protože přitlačil, tak se ho pokusili střelit, ale místo toho trefili Am. Sice jen do ramene, ale můžeš mi věřit, že to nebyl hezký pocit, když nám volali, že ji vezou do nemocnice."

Brad neměl důvod o tom pochybovat, ale pořád mu na tom něco nesedělo. "Proč ji tam pustili? Určitě museli ten dům sledovat, ne?"

Jerry se znechuceně ušklíbl. "Měla klíče, takže je ani nenapadlo, že by šla k němu. Navíc v tom domě nechali úplně všechny, což asi nebudu mít šanci nikdy pochopit. Ale hlavní na tomhle příběhu je to, že ona se bojí někomu věřit, bojí se, aby se kvůli někomu zase nedostala do nebezpečí a nemuselo by být ani smrtelné. Ve chvíli, kdy se začne cítit ohroženě, stáhne se do sebe a nikomu nic důležitého neřekne."

"Proč ale mluvila o nevěře a workoholismu?" položil otázku, s níž už si dlouho lámal hlavu.

Šedovlasý muž si povzdechl. "Její druhý přítel, se kterým byla naštěstí jen krátce, byl pořád v práci. Nebo to alespoň tvrdil," nevesele se uchechtl. "V podstatě ale jeho hodiny práce navíc byly jenom jiné ženy. A můžu tě ujistit, že jich vůbec nebylo málo. Za toho asi půl roku, co spolu chodili, jich měl minimálně pět."

Brad na něj zíral a nemohl uvěřit tomu, co se právě dozvěděl. Kolik toho před ním Amber ještě skrývala? Jaká hrozná tajemství s nikým nesdílela? Nadechoval se k otázce, když se jeho kanceláři rozlehlo zvonění Jerryho mobilního telefonu.

"Am? Co se děje?" právník v jeho hlase zaslechl paniku. Chvíli bylo ticho a obličej staršího muže čím dál tím sinalejší. "Dobrá, zavolej sanitku, sejdeme se tam," ukončil hovor a pohlédl na hnědovlasého muže.

"Co se stalo?" vyhrkl Brad, kterého jímala hrůza.

"Musím do porodnice. Budu děda! A ty táta," uvedl ho do obrazu Jerry.

Právník naprázdno polkl. Bylo to přece ještě moc brzy. Nehledě na to, že nebyl připravený být otcem, nevěděl jak jím být. "Můžu jet taky?"

"Dokonce musíš," ujistil ho a vsadil všechno na to, že Amber se bude hodit jakákoliv podpora, takže se s nimi hádat nebude, alespoň ne dnes.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ,,Nicol" ,,Nicol" | Web | 18. listopadu 2012 v 17:07 | Reagovat

no som zvedava na reakciu Amber ked tam pride aj Brad :D :D uzasna cast :)

2 Šílenej Šílenej | Web | 18. listopadu 2012 v 17:08 | Reagovat

děláš si ze mě srandu? celou dobu tady na to zírám s pusou pootevřenou a na poslední přímý řeči vyprsknu smíchy, hustej děda! ten se měl zjevit dřív :D

3 Maysie Maysie | E-mail | Web | 18. listopadu 2012 v 19:56 | Reagovat

To já taky, doufám že ho z té porodnice nevyhodí :D
těším se na další, tak nestávkuj :) !

4 gigi gigi | Web | 19. listopadu 2012 v 13:52 | Reagovat

Jeden zvrat za druhým :D mazec docela! Sice mi to přišlo trošičku přehnané takhle na nás v jedné kapitole vypálit všechny její problémy z minulosti a bohužel asi nikdy nepochopím její myšlenkové pochody :D,ale jinak opět dobře napsané :). Jerryho příchod za Bradem byl taky fajn nápad. Jinak se už teda těším na mimčo a hodně štěstí s popisem porodu :D mě stačilo popisovat jen chvíle před porodem,ale možná,že ty máš nervy na celý zázrak zrození :D takže se těším a jsem zvědavá, jak se s tím popereš :) ...btw, asi bych nenapsala, že si s ním 'potřásl dlaní', spíš,že si potřásli rukama nebo že mu podal ruku. A pokud to bylo proto,žes tam pak měla ruku v další větě,tak jsi tam mohla napsat jen 'pokynul ke křeslu' :) jen malá rada

5 Fanynka12 Fanynka12 | 21. listopadu 2012 v 22:30 | Reagovat

Bude to kluk? holka? :-) kdo ví, musim se nechat překvapit :-) a to i reakcí Am na Brada, no každopádně moc se mi tahle kapitolka líbila a moc moc se těším na tu další :-)

6 nel-ly nel-ly | Web | 26. listopadu 2012 v 21:50 | Reagovat

eměl náladu čelit rozzuřenému otci jeho bývalé snoubenky. - své snoubenky? :)

huch, nějak se toho najednou moc děje, nemyslí? Nestíhám :D takjo, Amber neni zas tak hrozná, jak jsem na ni nadávala v předchozí kapitole, uznávám, ale stejně jsou to oba blbci
budou se hádat při porodu? Já miluju ty řvoucí matky :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama