když se daří...

2. října 2012 v 23:31 | Hope |  my life in England
snad to nemusím ani psát celé...


Potřebuju se podělit o své trápení, ale budu stručná, koneckonců to mi docela jde, ne?
Zase mě začala bolet ruka a já nevím proč, ale už si pomalu zvykám, ostatně na všechno, co do tohohle článku napíšu si začínám zvykat. *kyselý škleb* Já jsem si nejspíš díky jednomu hloupému malému psovi odrovnala pravé zápěstí, jenže není čas, peníze nebo odvaha zajít k doktoru (ano, budu používat spojení k doktoru, protože to říkám už od nepaměti ;oP). Vím, že bych to neměla odkládat, vážně to vím!
Taky mě minulý týden začala bolet hlava a to tak, že hodně. Takovou bolest jsem nezažila od doby, kdy jsem byla na střední a hlava mě bolela denodenně tři roky! I když je pravda, že včera a předevčírem byla ta bolest jiná. Nedokážu to popsat, ale nebyla to obyčejná bolest hlavy. Prostě taková...divná. Snad jako kdyby mi něco tlačilo na mozek, taková tupá a přesto příšerná bolest. =o( A upřímně? Bojím se, aby to nebylo něco vážnějšího než deprese a stres.
A teď se dostávám k tomu nejdůležitějšímu. A vlastně taky k důvodu, proč je to zařazeno do rubriky my life in England. Je dost pravděpodobné, že se zítra dozvím, že tady končím. Ne snad proto, že bych udělala něco špatně. Je to proto, že jsem první au pair a mladší z kluků hrozně brečí, když je poblíž maminka, ale on má být se mnou. Vlastně řve jako když ho na nože berou, jakmile se k němu přiblížím. Host mum říkala, že to není moje vina, že je prostě jenom maličký a já jsem první au pair a tak. Jenže bude pro všechny lepší, když bude chodit do školky na celý den. Pravda, bude to mít dál, ale na druhou stranu tam bude mít kamarády a nebude muset trávit čas s tou tlustou brýlatou holkou, kterou nezná...a evidentně nemá rád. Nejsem naštvaná, ani uražená, jen mě to mrzí. Mno, vždycky je ale naděje. Klidně se může ukázat, že ve školce místo nemají, uvidíme zítra.
A aby toho nebylo málo, tak mě odpoledne začalo bolet v krku. Mno, nedostanu se z toho snadn, protože tuhle bolest znám a to bude na dlouho. Jo, jo, když se daří, tak se zkrátka daří. =o(
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maysie Maysie | E-mail | Web | 3. října 2012 v 14:17 | Reagovat

Tak ze prvé: Mazej k doktoru :)
za druhé: s tím chlapcem to nevzdávej, zná tě 3-4 dny... zvykne si :)
A za poslední, držím palce, bude to dobrý :))

2 Hope Hope | Web | 3. října 2012 v 15:03 | Reagovat

Maysie, obávám se, že nebude...je to prakticky rozhodnuté a já nevím, co budu dělat, pokud nenajdu do pátku rodinku, která by o mě stála =o( a k doktoru teď nemůžu, protože jaksi nemám cestovní pojištění =o(

3 Maysie Maysie | E-mail | Web | 3. října 2012 v 19:37 | Reagovat

Nechce se ti domů? :) Jsi trubka, tak to koukej vyřešit, ať ti nic není :)

4 Hope Hope | Web | 3. října 2012 v 22:05 | Reagovat

Maysie, což o to, ono by se chtělo, kdyby nějaké domů bylo...

5 Šílenej Šílenej | Web | 5. října 2012 v 21:45 | Reagovat

it sucks!!! psa na česneku, parchanta třeba do sklepa a ty šupem k pořádný rodině, tohle už neni normální...vidíš to ale? ty Angláni jsou divný pavouci! :D

6 Hope Hope | Web | 5. října 2012 v 23:55 | Reagovat

Šílenej, toho pitomého psa už naštěstí v životě neuvidím...malý byl nakonec od středy úplně v pohodě - nebo tedy většinu času =o) a pořádná rodina? snad už mám, uvidíme v neděli, jestli tady zůstanu nebo ne ;o)

7 Hope Hope | E-mail | Web | 21. října 2012 v 20:18 | Reagovat

[Smazaný komentář] ty táhni do háje!

8 Hope Hope | E-mail | Web | 21. října 2012 v 21:50 | Reagovat

[Smazaný komentář] tohle je můj blog a když budu chtít, tak si tady budu hekat čtyřiadvacet hodin denně sedm dní v týdnu!

9 Maysie Maysie | E-mail | Web | 21. října 2012 v 21:52 | Reagovat

[Smazaný komentář] [Smazaný komentář] Táhni si kokrhat někam jinam. Nemáš na práci nic jinýho než tu prudit? Je vidět, kam nejvíc směřujou tvoje zájmy... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama