jeden hloupý sen!

1. června 2012 v 22:53 | Hope
a co všechno dokáže s člověkem udělat!


Ono vlastně není ani tak důležité, co přesně se mi zdálo. Myslím, že bude stačit, když řeknu, že v něm hlavní roli hrál ON a byl to sen hodně divný tím, co se tam dělo. A věřte mi, že kdyby ten sen nebyl divný, tak ho zapomenu a nerozebírám to, jenže takhle to nejde. Já vážně netuším, co se to děje, co se mi můj mozek snaží naznačit, JESTLI se o něco snaží ovšem.

Taky jsem si dneska uvědomila, že nesnáším facebook. Já ho mám totiž v přátelích a teď, jak jsou jiné ty profily, tak se mi několikrát denně objevuje v tom výběru těch šesti přátel vedle informací o mně. Já vím, vážně vím, že nejlepším řešením by bylo, kdybych si ho z přátel smazala, ale nedokážu to. Protože pořád doufám, že mezi mé přátele patří. Hodně z vás ví, co jsme spolu prožili. Taky víte, že jsem ho už dva roky neviděla a že moje zamilovanost je pořád stejná. A uznávám, že možná díky tomu jsem se tehdy rozešla s Davidem. Možná jsem podvědomě dělala všechno proto, abych nebyla s ním, protože jsem ho nemilovala. Měla jsem ho ráda, to ano, ale láska? To asi ne. =o(

Já vážně nevím, co si počít. Když mě jeden jediný sen rozhodí na celý den. Doufám, že jenom na den! Kdybych totiž měla tohle zažívat i zítra, tak bych se rovnou mohla nechat zavřít do blázince.

Já vím, že vás tyhle články nezajímají a že tady fňukám jak puberťačka, ale když já nemám nikoho, s kým bych si o tom mohla popovídat. Poslední dobou nesnáším to, že jsem zamilovaná! Jenom mi to komplikuje už tak dost komplikovaný život.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lirael Lirael | Web | 1. června 2012 v 23:11 | Reagovat

Jedna věc mě vždycky mate. Proč tenhle blog navazuješ na Facebook? Proč když (tedy jestli) si ceníš svýho soukromí, tak umožníš všem "přátelům", aby si přečetli všechno, z čeho ses tady kdy vypovídávala? Ten on si to teď může dost dobře číst. Mluvíš o tom, že Facebook nesnášíš, tak proč sem přes něj vodíš další lidi, když ti to tam vadí? Z přátel si HO vyndavat podle mě nemusíš. :) Ale měla by ses zamyslet nad tím, jak Facebook a tvůj blog koexistují. Píšeš dost statusů, ale navíc ještě každým článkem zveš lidi víc a víc do svýho soukromí. Možná to děláš schválně, nevím, ale i kdyby to nebylo omylem, tak zvaž, jestli to tak chceš. To nahoře nezní jako kňourání, prostě tě to trápí, ale myslím, že ve chvíli, kdy si to může číst i ON, to jako kňourání trochu vypadá. Podle mě jsi zamilovaná spíš do tý představy, než do něj samotnýho, zvlášť když jsi ho neviděla dva roky. Ten čas ti zkreslí i věci, co ti na něm mohly vadit. Věř mi, že čas šíleně zkresluje a v tomhle k horšímu. :-D Ani nevíš, jak mi jednu dobu z jednoho kluka na dálku takhle hrabalo. Vlastně úplně stejně, ale postupně jsem se od toho odpoutala. Naštěstí! Sny mimochodem většinou promítají naše strachy a touhy, navíc jsou dost ovlivněný tím, na co poslední myslíš, než usneš, jde jen o pár vteřin, ale mají pak silný vliv. Hope, buď trošku optimista a nelámej si hlavu snem.

2 Anna Julie Anna Julie | Web | 1. června 2012 v 23:12 | Reagovat

Znám moc dobře ten pocit. 10 let jsem byla zamilovaná do jednoho kluka.. od malinka (taková ta dětská láska) se mě to drželo do puberty.. pokaždé co jsem s někým chodila jsem musela myslet na něj.. ale pak přišel kluk se kterým jsem teď 10 měsíců a zmizelo to. Myslím že nejlepší na to je potkat někoho nového. někoho kdo tě úplně ohromí.. A pak to možná přejde.. přeju hodně štěstí.. :)
ps: sny jsou někdy strašné.. no.. nebudu sprostá. díky snům se mi nálada často pokazila na dlouhou dobu, zvláště pak, když si je detailně pamatuješ!

3 Hope Hope | Web | 1. června 2012 v 23:18 | Reagovat

Lir, on si to nepřečte, tímhle jsem si stoprocentně jistá...já ho nezajímám - to vím taky jistě
hlavu snem si snažím nelámat, ale dneska toho na mě bylo prostě moc...děje se tolik věcí, že potřebuju některé z nich prostě ventilovat...

4 Hope Hope | Web | 1. června 2012 v 23:21 | Reagovat

[2]: já byla na základce zamilovaná pět let...toho kluka jsem vídala každý pátek, někdy každý druhý...pak přišel jiný kluk, se stejným jménem, to se mě drželo tři roky, viděla jsem ho dvoje prázdniny, když jsem byla na brigádě...a pak je tady on...kluk, který mě bral takovou, jaká jsem, kluk, který mě utěšoval, kluk, který o mně ví všechno...

5 dorotka dorotka | Web | 2. června 2012 v 22:50 | Reagovat

[3]: no to bych netvrdila že by si to nebyl schopen přečíst...předpokládám že aspoň minimálně tady už byl a pokud je zvědavý tak sem zavítá možná i pozdějc.

[1]: krásně napsáno a pravdivě

[2]: kdo tohle neměl, že? Je to jako kolotoč :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama