Některé věci je lepší nevyžvanit, a když, tak pak je zatlouct

2. července 2011 v 19:31 | Hope |  Jako Romeo a Julie
můžete se radovat, dopsala jsem kapitolu k JRaJ a to i přesto, že múza si se začátkem prázdnin vzala dovolenou...u téhle povídky prostě nějak nemám inspiraci, takže netuším, kdy napíšu pokračování

kapitola je krátká, má stránku a půl a název k ní vymyslel Šílenej, za což moc děkuju =o)

kapitolu věnuji Dromedce, která na ni čeká už dlouho a omlouvám se, že je tak krátká


"Kde ses schovávala?" zajímalo Drom, když šly prázdnou chodbou do společenské místnosti. Jako každý rok se chtěly vyhnout nováčkům a tak zvolily sice delší, ale téměř vždy prázdnou chodbu.
Kim nechápavě pozvedla obočí. "Kdy?"
Černovlasá dívka se ušklíbla. "V tom vlaku! Prošli jsme ho s Jacksonem celý a nikde na vás nenarazili."
Druhá dívka se tajemně usmála. "Tajemství."
"Fajn, tak si to nech pro sebe," zavrtěla Drom poraženě hlavou. Jindy by se vyptávala a z kamarádky za každou cenu dostala jasnou odpověď na svou otázku, ale s příjezdem do Bradavic ji opět začalo trápit maminčino zdraví. Chtěla být, co nejdřív v ložnici a napsat dopis, který mamince slíbila.
Kimberley se zastavila a otočila k Andromedě. "Co? Ty to necháš jen tak být?"
Pokrčila rameny. "Proč ne."
"Dromedko, co se děje?" Kim objala kamarádku kolem ramen.
Černovláska hodnou chvíli mlčela. "Mamka mi něco tají," řekla nakonec tiše, "a já vůbec netuším co."
"Tvoje mamka před tebou nikdy neměla žádné tajemství, tak proč by je měla mít teď?" pozvedla Kimberley nechápavě obočí.
"Nevím," pokrčila Drom rameny. "A to mě děsí!"
"A víš jistě, že si to jenom nenamlouváš, protože se ti sem letos nechtělo?" ptala se Kim opatrně.
Drom zavrtěla rázně hlavou. "Ne! I když se mi sem vůbec nechtělo, tak jsem se smířila s tím, že sem musím. Člověk holt musí dělat i věci, které nechce," povzdechla si černovláska.
***
Kamarádky seděly u jednoho ze stolků ve společenské místnosti a dokončovaly úkol z přeměňování, který jim profesorka zadala na konci první hodiny. Strávily nad ním už více než hodinu. Kimberley měla samozřejmě proti domácím úkolům - notabene první týden školy - námitky. Jediné úkoly, jež jí nevadily, byly ty, u nichž musela něco vyhledat a v podstatě to opsat. Ovšem tenhle mezi ně nepatřil. Profesorka po nich chtěla z velké části vlastní názor, a i když ho Kim zaručeně měla, tak si nemyslela, že by ho dokázala napsat na víc než pět řádků. A to bylo zatraceně málo.
"Nesnáším úkoly!" prohodila Kim s poslední tečkou na pergamenu a protáhla se na židli.
Drom se pouze shovívavě usmála, to nebyla žádná novinka. Dopsala poslední větu, odložila brk a promnula si unavené oči.
"Kim? Ty máš kluka?" zajímal se Jackson, který se nepozorovaně dostal ke stolku, u něhož seděla jeho nevlastní sestra spolu se svou nejlepší kamarádkou.
Dívka zkoprněla hrůzou. Nechápala, jak se to mohl dozvědět, vždyť si většinou dávali pozor, aby je nikdo neviděl spolu. Pravda, třeba při lektvarech, kdy je profesor Malfoy pro tento rok dal do jedné dvojice, s tím nemohli nic dělat. Ale byla to dobrá záminka pro to, aby se spolu občas mohli bavit přede všemi a nemuseli se schovávat.
"Ne," zavrtěla hlavou, když se po chvíli vzpamatovala. "Jak jsi na to přišel?" konečně se mu podívala do očí.
Jacksonovi se viditelně ulevilo. "Zabiniová něco říkala."
Drom pozvedla obočí. "Od kdy věříš něčemu, co řekne?"
"Právě, že nevěřím a proto jsem se na to přišel zeptat," objasnil s mrknutím.
"S kým bych podle ní měla chodit?" zajímala se Kimberley.
Jackson si přisunul židli od vedlejšího stolku, posadil se a složil své svalnaté ruce na desku stolu. "To neví. Prý vás viděla, jak se líbáte, ale nedokáže s jistotou říct, že jsi to byla ty a toho kluka prý nepoznala vůbec. Husa," odfrkl si.
Kim se zasmála. "Jo, to je," souhlasila se svým bratrem a měla pocit, jakoby jí ze srdce spadl obrovský balvan. Opět byla jednou ráda, že Jackson nevěří drbům. Možná kdyby s informací, s níž přišla Cornelia Zabiniová, přišel někdo jiný, tak se nenechá tak rychle přesvědčit, že to pravda není.
Asi o půl hodiny později se rozloučili a vydali do svých ložnic.
"Kdy vás kde mohla vidět?" vypálila Drom na schodech otázku, která ji trápila celou dobu ve společenské místnosti.
Kim pokrčila znuděně rameny. "Asi včera večer když jsme se loučili. Nedávali jsme tak úplně pozor."
Dívčiny černé vlasy začaly měnit barvu na rudou. "Nedávali jste pozor?!" rozčílením jí přeskočil hlas. "Víš, co by se stalo, kdyby vás viděl někdo jiný než Cornelia? Mohl z toho být pořádný průšvih!"
"Ale není, tak proč se tím zabývat," mávla nad tím hnědovláska rukou.
Drom zalapala po dechu. Byla zvyklá, že její kamarádka si dělá hlavu se strašně málo věcma, ale podle jejího názoru by tohle mělo patřit k nim. "Co kdyby vás chytil profesor Malfoy? Scorpia by vydědil a ty bys dostala trest minimálně do konce školního roku!"
"Nemůže mi dát školní trest, protože chození se spolužákem z jiné koleje není proti školnímu řádu," poučila Kim kamarádku.
Ta se ušklíbla, školní řád znala dobře. "Myslím, že by si to dokázal nějak obhájit," zamyslela se. "A kdyby ne, tak napíše vašim a ti tě pošlou šupem třeba do Krásnohůlek."
Zatímco se dohadovaly, došly před jejich ložnici. Kim položila ruku na kliku a s úsměvem odvětila: "Vidíš to moc černě. Naši mě milujou, neposlali by mě pryč. Mamka by mě chápala," s těmito slovy vešla do pokoje.
Tím si Andromeda sice nebyla jistá, ale radši mlčela. Znala celý příběh Heather stejně dobře jako Kimberley a tak neměla důvod myslet si, že svou dceru pochopí. Nebo by ji možná pochopila, ale rozhodně by její vztah se Scorpiem Malfoyem neschválila.
poznámka: Draco Malfoy byl podle wikipedie profesorem lektvarů, takže jsem to použila, i když se jedná o neověřenou informaci.
 

17 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Delly Delly | Web | 2. července 2011 v 20:46 | Reagovat

Opět povedené! :) Nevím, jak to děláš! :) :D

2 Drom Drom | Web | 2. července 2011 v 21:17 | Reagovat

Mno většinu té kapitoly sem četla už dlouho předtím, než si ji zveřejnila, takže jako mi přišlo, že toho bylo ještě míň... my chceme víc mě..:D vím, že to říkám já, ale ta povídka by se měla přejmenovat..:D

3 gigi gigi | Web | 3. července 2011 v 17:30 | Reagovat

No,Hopi, sice už vůbec nevím, o co v téhle povídce jde a asi si opět budu muset přečíst předchozí kapitoly,ale bylo to dobře napsané...sice krátké, to je fakt, ale líbilo se mi to :)

4 Šílenej Šílenej | Web | 9. července 2011 v 22:57 | Reagovat

souhlas s Drom (i když z úplně jinejch důvodů), Dráček dohazovačka se mi moooooooc líbí, nějakou hodinu lektvarů bys mohla trochu víc rozvíst, protože Dráček a Škorpík... hmmmmm, kruci, to je moc peroxidu najednou.. no neva, pořídim si svářečskej kryt a třeba neoslepnu (ještě víc) :D

5 evi evi | Web | 11. července 2011 v 15:38 | Reagovat

Hehe, jak tam bylo, že by vlastní názor měla, tak jsem čekala, že to bude pokračovat ve stylu - ale nebyla si jistá, jestli by ho profesorce chtěla ukazovat:D

6 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 2:31 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

7 Mňoukla&vymňoukla Mňoukla&vymňoukla | Web | 3. června 2012 v 17:12 | Reagovat

Já už nevím, co mám napsat, opakuju furt to stejné... Snad jen- když si čtu tvé povídky zdají se mi potom úžasné a inspirativní sny!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama