Co se to dělo?

27. června 2011 v 1:14 | Hope |  Život není pohádka


Hope se činila a konečně dopsala kapitolu =o) mimochodem, je v ní použito asi půl stránky, kterou jsem napsala už dávno, hodně dávno, konkrétně v době, kdy jsem bydlela tři měsíce u tety a strýce...tam jsem koneckonců vymyslela jednu úžasnou scénu z Krásnohůlek, která se líbí Gigi, a mně to teda přijde jako ironie, ale Gigi ne =o) mno, to je jedno, k tomu se dostaneme časem =o) vymyslela jsem tam nejen to, ale k tomu všemu se dostaneme =o)
název kapitoly je naprosto bez nápadu, já vím, ale bohužel lepší nevymyslím...

další kapitola snad bude k Jako Romeo a Julie, protože Drom už se nemůže dočkat =o) i když teda vážně nemám ponětí, co tam budu psát

tuhle kapitolu bych ráda věnovala Gigince, protože kvůli mě chudák v pátek málem zmrzla...takže je to taková omluva za to, jak se mnou má těžký život ;o)


Christine seděla v lavici vedle Mandy a ani nedutala. Věděla, jak jsou na to profesoři v Kruvalu hákliví a byla si téměř stoprocentně jistá, že to v hodině Černé magie profesora Kolchoviče platí dvojnásob, zejména pro ni.
Když Ivan začal vykládat, Chris si namočila brk do kalamáře a začala si psát, co podle ní bylo důležité. V Kruvalu to tak dělávala vždy, protože se jí několikrát stalo, že výklad se neobjevil na tabuli a ona se radši učila z poznámek než učebnic.
"Co si myslíte, že děláte, slečno Malfoyová? Řekl jsem snad, že si máte zapisovat?" černovlasý muž se hrozivě tyčil nad blondýnkou a jeho hlas byl ledový.
Dívka zaklonila hlavu, aby pomněnkovýma očima pohlédla do černých. "Já…myslela jsem," koktala do hrobového ticha učebny.
Chladně se usmál. "Příště nemyslete!"
Polkla. "Ano, pane," zamumlala tiše a odložila brk.
Blondýnka po zbytek hodiny dělala jen to, co po ní bylo žádáno a přitom se snažila udržet kamennou tvář, neboť si byla jistá, že kdyby si Ivan všiml, jak se ze všech sil snaží nerozplakat, využil by toho.
Všichni studenti šestého ročníku z Bradavic dívku nenápadně sledovali a nikdo z nich nechápal profesorovo chování vůči ní. Mandy se dokonce pokusila podstrčit Tine kousíček pergamenu se vzkazem, ale ta prudce zavrtěla hlavou a zmuchlala ho.
Všichni si oddechli, když zazvonilo na přestávku.
Christine opustila třídu mezi prvními. Nezamířila rovnou na oběd, potřebovala být chvíli sama, chtěla utéct, jen si nebyla jistá, před kým nebo čím vlastně utíká, jestli před Ivanem, Mandy či překvapenými a nechápavými pohledy spolužáků. Zavřela se tedy v koupelně, kde se při pohledu do zrcadla rozbrečela. Ničemu to nepomůže, to věděla, ale slzy jí přinesly alespoň chvilkovou úlevu a tu teď potřebovala, aby přežila setkání se sestrou a všemi těmi lidmi v Síni. Opláchla si tedy oči, pokřiveně se usmála na svůj odraz a vydala se dolů na oběd.
"Chris, co se to dělo při Černé magii?" vyptávala se Elizabeth sedící mezi Lily a Mandy, aniž by nechala sestru posadit.
"Jak ses to dozvěděla?" položila v podstatě zbytečnou otázku.
Liz se ušklíbla. "Myslím, že to je jasné, ne? Ty se chceš vyhnout odpovědi, co?"
"Beth, ty víš, co se tam stalo, protože už ti to stačil někdo vyžvanit," povzdechla si Chris a probodla Mandy nevraživým pohledem, "takže nechápu, proč se mě na to ještě ptáš. Já o tom nechci mluvit! Alespoň ne při obědě."
Elizabeth Malfoyová na sestru nevěřícně zírala. Tohle nebyla ona. "Fajn, ale po obědě mi všechno povíš!" trvala si na svém.
Liz se však nedočkala žádné odpovědi, Chris si totiž nebyla jistá, že chce mluvit o tom, co se stalo. Navíc, všechno už slyšela od Mandy, takže jí to přišlo naprosto zbytečné.
***
Christine seděla na břehu jezera, upírala zrak na klidnou hladinu, od níž se odrážely sluneční paprsky, a vzpomínala na večer, kdy sem vzala Siria. Zkazila to, byla si toho vědoma a hodlala to napravit, zatím nevěděla jak přesně, ale to vymyslí časem.
"Můžu si přisednout?" ozvalo se nad ní.
Zaklonila hlavu a hleděla do bouřkových očí chlapce, na nějž právě myslela. Její rty se roztáhly do vřelého úsměvu. "Samozřejmě."
Sirius se posadil tak blízko vedle ní, že se dotýkali jeden druhého. "Co se to dělo při té hodině?" zajímal se a doufal, že ho neodbude stejně jako všechny před ním.
Stočila pohled zpět na jezero. "Jak to víš?" ptala se tiše.
Chlapec se pousmál. "Lily to řekla Jamesovi."
Blondýnka si povzdechla. "Jak jinak."
Sirius chytil Tine za bradu a donutil ji podívat se na něj. "Chris, oni o tebe mají strach! Liz dokonce chce jít za McGonagallovou! Bojí se, aby ti něco neprovedl!"
"Co by mi asi tak mohl udělat? Vždyť na té hodině byla polovina šesťáků. Všichni slyšeli, jak se mnou mluvil," pokrčila unaveně rameny.
"To je možné, ale pochybuju, že by se tě někdo z nich zastal. Většina lidí tady má strach udělat něco proti pravidlům. Používají se tady tělesné tresty!" upozornil ji.
"Vážně? To jsem netušila," ušklíbla se. Měla toho pro dnešek dost a nepotřebovala, aby ji někdo litoval. Lítost to dělala všechno ještě horší. Ona se taky bála, aby si ji neodchytil na chodbě a něco neprovedl, ale musela s tím žít několik let, kdy tady studovala, takže byla přesvědčená, že těch pár dní to už vydrží.
"Já jen nechci, aby se ti něco stalo."
"Já vím," ujistila ho. "Omlouvám se. Jen…prostě…dneska už se o tom opravdu nechci bavit. Ano, byl na mě odměřený, ale třeba se jenom špatně vyspal," snažila se omluvit jeho chování. Nebo spíš doufala, že by to tak mohlo být a ona se ho bojí naprosto zbytečně. Vždycky se snažila na každém najít něco dobrého. Pravda, u Ivana se jí to zatím nevedlo.
Sirius na to nic neřekl. Na hodině sedmáků se totiž choval jako každý jiný profesor a byl si jistý, že se vyspal úplně normálně. Jen prostě neměl rád tuhle blondýnku z Nebelvíru a to už nějakou dobu.
***
Sirius zahlédl Christine den před jejich odjezdem do Krásnohůlek, zrovna ve chvíli, kdy přestal doufat, že by se jim ještě naskytla možnost nerušeně si promluvit. Od jejich rozhovoru u jezera se mu vyhýbala, což se dalo pochopit, jelikož si všimla jeho pohledu, když se opět tváří v tvář setkala s Ivanem při návratu do hradu. Proto nyní využil příležitosti, zavolal na ni, avšak Tine nereagovala, tudíž přidal do kroku a po několika metrech už ji chytal za paži. Stalo se však něco, s čím rozhodně nepočítal.
Chris, ponořená do nepříliš šťastných myšlenek, hlasitě vyjekla, naštěstí v chodbě právě nikdo nebyl, většina hradu se totiž právě teď nacházela v Hodovní síni, jelikož byl čas večeře, děs zkřivil její půvabný obličej, zrychleně oddechovala a čekala, co bude následovat. Pevný, nečekaný stisk Siriovi ruky na dívčině paži vyvolal vzpomínky, jež souvisely s jejími chmurnými myšlenkami, o nichž byla přesvědčená, že jsou zasunuty hluboko v mysli a už nikdy je nebude muset oživit, zjevně se mýlila.
Siria její reakce překvapila, polekaně ji pustil. "Christine, to jsem já, Sirius!" vyhrkl rychle.
Viditelně se jí ulevilo, ulehčeně vydechla, dech zpomalil a ona se pomalu s mírným úsměvem na rtech otočila. "Promiň, já myslela," nedokončila větu a pouze mávla rukou, čímž chtěla dát najevo, že na tom nezáleží.
"Myslela jsi, že jsem Ivan," dořekl za ni.
"C-cože? Ivan?" dostala ze sebe a vytřeštila oči.
"Víš přece, koho myslím, ne? Nebo mi chceš říct, že profesora Kolchoviče neznáš z dřívějška?" podíval se jí do očí a obočí mu vylétlo vzhůru.
Christine sklopila poraženě hlavu. "Jak jsi na to přišel?"
Sirius se ušklíbl. "Sice jsem nad tím dumal poměrně dlouho, ale ono nakonec není tak těžké na to přijít. Ty pohledy, jeho chování k tobě, to, jak se ho bojíš. Navíc tady studoval, když jsi byla v prvním a druhém ročníku…"
"Jak jsi to zjistil?" přerušila ho.
"Jeho věk nebylo zase tak těžké zjistit. Řekla mi ho Ania a docela ochotně, nutno podotknout," znechuceně se ušklíbnul při vzpomínce na rozhovor s touhle vnadnou brunetkou. Doslova se mu nabízela a bylo na ní vidět, jak strašně ráda by ublížila Christine, pro niž kdysi bývala jedinou kamarádkou. "Ale i kdybych ho jenom odhadl, tak bych nebyl daleko od pravdy," upozornil ji vážně.
Tine pod jeho pohledem zrudla, kousla se do rtu a pozorovala špičky svých bot. "Siriusi, já ti nemůžu říct, co se stalo. Ne teď a rozhodně ne tady."
Chlapec se mírně zamračil. "Tady?" rozhlédl se kolem.
Dívka zvedla hlavu, v pomněnkových očích se leskly slzy. "Nemyslím tady jako tady, ale tady jako v Kruvalu," šeptala. "V podstatě to tady nikdo neví, a i kdyby…komu si myslíš, že by věřili? Malé hloupé holce, která tuhle školu nenávidí nebo všemi oblíbenému klukovi, premiantovi a teď už i profesorovi?"
Prudce se nadechl nosem a zaťal dlaně v pěst. "Dobře. Ale nezapomeň, že až mi to budeš chtít říct, tak jsem tady," ujišťoval ji. Měl potřebu ji chránit a neuvěřitelnou chuť poupravit tomu bídákovi fasádu, ale dokud nebude vědět, co přesně se stalo, tak může těžko něco udělat, nerad by totiž dal co proto profesorovi, který třeba neudělal nic tak hrozného.
"Nezapomenu."
***
Černovlasý muž s plnou náručí pergamenů šel tmavou chodbou a tiše zuřil nad tím, že se mu nepovedl jeho záměr. Chtěl vyprovokovat tu malou potvoru, chtěl ji ponížit, potrestat za to, že nebyla jeho, ale nepovedlo se mu to. Nebyl si jistý, na koho má větší vztek, jestli na ni, protože vlastně nijak nezareagovala nebo na sebe, protože se mu nepodařilo to, co zamýšlel.
Právě přemítal nad tím, co a jak udělat, aby se rozčílila a on ji mohl potrestat, když ho zezadu zasáhl paprsek jasně zeleného světla. Padl mrtvý k zemi a pergameny, jenž měl v rukou, se rozlétly kolem něj.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 gigi gigi | Web | 27. června 2011 v 10:01 | Reagovat

Paráda a děkuji za věnování :), přestože omluva není nutná a to, že odteď budou všechny kapitoly věnovány mě, byl taky vtípek :D mě nemůžeš brát vážně, to už bys mohla vědět :D ...nevím, co bych ještě napsala - snad jen: kdo ho, krucinál, zabil? :D Myslím,žes mi to v pátek říkala,že? A já to úspěšně zapomněla :-/ ... no,budu si s tím lámat hlavu, pokud se nade mnou neslituješ a ještě jednou mi to neřekneš o:-) ...all in all, :) kapitola se mi moc líbila a fakt nevím, co duchaplnějšího napsat :D

2 Delly Delly | Web | 27. června 2011 v 16:33 | Reagovat

Tak teda :D Že se nestydíš to takhle ukončit :D :-P .. Skvělá kapitola! :)

3 Šílenej Šílenej | Web | 27. června 2011 v 17:08 | Reagovat

hodně krutě!!! ten konec měl jen jednu vadu, chci znát toho borce, co prokázal světu laskavost... že by Liz? přece jen Zmijozel je Zmijozel...

4 Hope Hope | Web | 27. června 2011 v 19:00 | Reagovat

Giginko, ano, říkala jsem ti to :-D

Delly, nestydím :-D

Šílenej, myslíš, že by toho byla schopná? =o) mno, můžu říct, že mrtvý Ivan bude hrát ještě dost velkou roli, bohužel

5 Delly Delly | Web | 27. června 2011 v 20:02 | Reagovat

Měla by ses stydět :D .. Tohle nám dělat :-P :D .. Teď, jak se znám, sem budu lézt, jestli tu není další kapitola :D

6 Hope Hope | Web | 27. června 2011 v 20:26 | Reagovat

Delly, já vím, že bych měla, ale nestydím :-D neboj, další kapitoly se dočkáte ;o)

7 Delly Delly | Web | 28. června 2011 v 8:12 | Reagovat

Zlá jsi :-P .. Ne, zlá by jsi byla, kdybys  sem tu další kapitolu nikdy nedala :D .. Takže budu nedočkavě očekávat další a budu sem lézt den po dni :D

8 Hope Hope | Web | 28. června 2011 v 12:57 | Reagovat

Delly, safra, poslední dobou mi všichni říkají, že jsem zlá :-D

9 Delly Delly | Web | 28. června 2011 v 13:23 | Reagovat

Čím to bude? :D .. Nee, zlá budeš jen tehdy, když sem nikdy tu kapitolu nedáš :-P :) Ale to ty dáš, že? :) :D

10 Hope Hope | Web | 28. června 2011 v 13:41 | Reagovat

Delly, jednou určitě ;o) navíc tohle je jedna z mých nejoblíbenějších povídek, takže kapitoly se tady postupně objeví všechny ;o)

11 Delly Delly | Web | 28. června 2011 v 14:40 | Reagovat

Fajn :) Tím pádem se už nemůžu dočkat! :) :D Hodná Hope :-P :D :)

12 evi evi | Web | 1. července 2011 v 16:04 | Reagovat

Ha, Ivan, nečekán, nezván... (jo, to mi holt vždycky naskočí:D) Ne, dobře, tak... Ivan is dead a počítám, že to neodezní jen tak. Jen aby se v tom moc nepitvali, netahali z chudáka Christine, proč zrovna ona ho neměla ráda a jestli na tom tudíž nemá podíl... Aby ji ještě nedonutili všechno zveřejnit - no to bych jí nepřála...

13 market market | 28. prosince 2011 v 13:24 | Reagovat

hmm...skvělá povídka a teď jen čekat na pokračování

14 Maysie Maysie | E-mail | Web | 25. listopadu 2012 v 23:47 | Reagovat

HOPE!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama