Bílá a černá magie

16. ledna 2011 v 21:47 | Hope |  Život není pohádka
avatar
místo toho, abych se učila na úterní zkoušku z analýzy, jsem psala kapitolu...nebo spíše dopisovala, protože jsem ji měla rozepsanou od vánočních prázdnin, ale dalo mi to docela zabrat...dokonce jsem dneska ve tři ráno smazala půl strany, které v kapitole být neměla, abych ji nahradila původním nápadem a musím přiznat, že takhle se mi to líbí víc...snad kapitola úplně nezklame a bude se alespoň trochu líbit =o)

název kapitoly je úplně mimo a nemá ani dvě stránky, ale mám pocit, že kdybych tam ještě něco přidala, tak ji smažu úplně celou, protože bych zničila i to, co se mi na ní líbí =o)


"Siriusi, budeme pokračovat v mém doučování i tady?" zajímala se nesměle blondýnka.
Černovlasý chlapec na ni překvapeně pohlédl. "Proč?"
"Řekla bych, že je ještě spousta věcí z Obrany, které neumím," pokrčila rameny, aniž by na sobě dala znát pravý důvod, proč chce pokračovat v doučování i v této nepřívětivé škole.
Sirius si ji prohlédl, ale radši mlčel, nechtěl ztratit její důvěru. Začínal dokonce tušit, co se Tine kdysi v Kruvalu přihodilo, ovšem jistý si nebyl. Nepochyboval však, že brzy bude mít jistotu. Stačí jen, aby byl blonďaté dívce vždy nablízku.
"Kde tady ale chceš cvičit?" mírně se zamračil.
Christine se rozhlédla, aby se ujistila, že jsou na chodbě sami a co nejvíc ztišila hlas. "V Mizející komnatě."
Chlapec pokýval hlavou. "Ale nebylo by lepší, kdybychom si promluvili s McGonagallovou a ta by nám zajistila nějakou učebnu? Víš, nepřijde mi jako dobrý nápad, čekat na to až se objeví vchod. Nemuseli bychom se taky dočkat."
Tine pozvedla jeden koutek úst v úsměvu a ukázala bradou za Siria, ten se otočil a samým překvapením zapomněl zavřít pusu. "Tak pojď," chytla ho za ruku a provedla portálem. Na podlaze místnosti byly poházené polštáře, v jednom rohu stála pohovka a před ní konferenční stolek s několika knihami.
"Páni," vydechl Sirius. "Nečekal jsem, že to bude tak snadné. Kolik lidí o tomhle ví?"
Chris pokrčila rameny. "Profesoři. Kolik studentů Mizející komnatu našlo, to ale netuším, mně o ní řekla profesorka Starodávných run, jak víš."
Zamyšleně pokýval hlavou, došel k pohovce, posadil se na ni a bral ze stolku jednu knihu za druhou. Některé ihned odkládal zpět, jinými listoval. Po chvíli se před ním objevilo několik listů pergamenu a inkoust s brkem. Pozvedl obočí, namočil brk a něco si poznamenal.
"Dobře, můžeme začít," zvedl se asi po půl hodině a pohlédl na blondýnku sedící na jednom z polštářů.
Christine se bez řečí zvedla a vytáhla z brašny hůlku. Nevěděla, co si psal a bylo jí to v podstatě jedno. Byla ráda, že tady s ní je a naučí ji, co nejvíc věcí. Potřebovala se bránit, hlavně tady, ve škole, v níž neustále narážela na Ivana a lidi, kteří ji neměli rádi.
Procvičovali stará kouzla asi hodinu a druhou hodinu ji Sirius učil kouzla nová. Po skončení byli sice unavení, ale šťastní.
"Pojď, něco ti ukážu," usmála se blondýnka na chlapce, chytila ho za ruku, na okamžik se zamyslela a vedla ho ke dveřím, které se před několika málo vteřinami objevily proti nim. Dívka dveře otevřela a Sirius překvapeně zamrkal. Před nimi se rozkládaly pozemky nacházející se kolem kruvalského hradu.
"Jak...?" zajímal se.
Tine pokrčila s úsměvem rameny. "Východ z komnaty se může objevit kdekoliv, kde chceš. Takhle se můžeš potulovat venku, aniž by o tobě někdo věděl."
"A dovnitř se dostaneš jak, aby tě nikdo neviděl?" ptal se s pohledem upřeným za sebe, kde byla opět pouze kamenná zeď hradu.
"Tajnými chodbami," odpověděla bezstarostně a rozběhla se k jezeru, které se rozprostíralo sotva třicet metrů před nimi.
Černovlasý mladík nestačil žasnout. "Ty tady znáš tajné chodby?" volal a běžel za ní.
"Samozřejmě. Bez nich a Mizející komnaty bych tady nejspíš zešílela," ujistila ho.
Jakmile byla na břehu jezera, lehla si do trávy. Usmála se, když si černovlasý chlapec lehl vedle ní a konečně se zahleděla na temné nebe, poseté spoustou zářících hvězd. Tohle bylo jediné, co na Kruvalu kdy milovala.
"To je nádhera," zamumlal Sirius s očima upřenýma na jejím obličeji.
Tine na sobě cítila jeho pohled, polkla a otočila hlavu, aby i ona viděla na něj. "To opravdu je," dala mu šeptem za pravdu. "Je to jedna z mála krásných věcí, které se dají v Kruvalu zažít."
"Já ale nemluvil o hvězdách," zavrtěl vážně hlavou.
Chris se zadívala na trávu kdesi na mírném svahu nad svou hlavou. Samozřejmě věděla, že nemluvil o hvězdách, jenže s tímhle neměla zkušenosti. Nevěděla, jak se chovat, když jí někdo vysekne poklonu, co dělat, když je sama s chlapcem, o čem s ním mluvit. "Já vím," promluvila nakonec po několika minutách.
Pohladil ji dlaní po tváři. Pohlédla na něj. "Co se děje, Christine?"
Dívka se zhluboka nadechla. "Víš, tohle je poprvé, co jsem tady s někým. Nikomu jsem nikdy neprozradila tohle své tajemství, protože to byla jediná doba, kdy jsem byla v Kruvalu šťastná."
"Divím se, že jsi tady dokázala být šťastná," zavrtěl nechápavě hlavou. Romantická atmosféra byla nenávratně ztracena.
"Všechno jde, když se chce," pokrčila rameny, posadila se a rukama si začala třít paže.
Na tohle chlapec nenašel žádný protiargument. "Půjdeme dovnitř," postavil se na nohy a pomohl Christine zvednout se.
Jakmile ho blondýnka provedla tajnými chodbami a byli téměř před svými pokoji, zastavila se. Měla pocit, že musí něco udělat, protože tady byl pouze pro ni, hrozně jí tím pomohl, aniž si to snad uvědomoval. Zadívala se na něj a najednou se jí nedostávalo slov. Byl jediným člověkem, který s ní tohle sdílel. Svou sestru počítat nemohla, jelikož té o tom jen vyprávěla.
"Děkuju," zašeptala, nic lepšího ji nenapadlo.
Něžně se usmál, natáhl ruku a zastrčil pramen vlasů, jenž se jí uvolnil z copu, za ucho. "Nemáš zač. Rád s tebou trávím čas." Pohladil dívku po tváři a zrušil tu malou vzdálenost mezi nimi, aby ji mohl políbit. Jeho polibek byl lehký a něžný jako pohlazení slunečních paprsků.
***
"Protego!" vykřikla, když na ni Ivan vyslal v liduprázdné chodbě kouzlo.
Profesor černé magie zvedl obočí. "Ale, ale, ale! Slečinka se v Anglii učí Obranu. Možná by ale nebylo od věci, kdyby sis před cestou sem zopakovala kouzla černé magie, protože Obrana ti bude proti silnějším kouzlům k ničemu," posměšně se ušklíbl.
"Vážně si myslíte, že jsem přijela nepřipravená," vystrčila bojovně bradu, "pane profesore?" dodala ironicky.
Muž ji chvíli propaloval pohledem. Byl by naivní, kdyby předpokládal, že je Christine Malfoyová tak hloupá, aby přijela do Kruvalu a neměla v záloze pár dobrých kouzel z černé magie. Jistě, nikdy je nepoužívala ráda, avšak když je použít musela, tak byla dobrá. "Ano, myslím!" věděl, že když se mu podaří ji vystrašit, tak zpanikaří a udělá něco špatně.
Tine neodpověděla a vyslala jeho směrem jedno neškodné kouzlo, které se však barevně shodovala s jednou z kleteb probírajících se na konci pátého ročníku. Udělala to proto, aby mu dokázala, že se ho už nebojí, ale nechtěla mu ublížit.
Ivan se jejímu neškodnému kouzlu šikovně vyhnul a oplatil ho opravdu účinnou kletbou, kterou blondýnka odrazila, kletba narazila do kamenné zdi a kus z ní s hlasitým prásk odletěl.
Chris neváhala už ani vteřinu a vyslala kletbu, Ivan zavyl bolestí. Přistoupila k němu o krok blíž, hůlku pevně svírajíc v dlani. "Doufám, že tohle jako důkaz stačilo! Umím se bránit a jsem schopná používat černou magii!" s těmito slovy se otočila na podpatku a rychle odcházela, než se Ivan vzpamatuje a bude se chtít mstít.
Ve chvíli, kdy za sebou dívka zavřela dřevěné dveře ložnice, v níž spala s Lily, Mandy a Elizabeth, a opřela se o ně, oddechla si. Samou úlevou se svezla po jejich délce k zemi, kde si objala kolena a snažila se přesvědčit samu sebe, že to není pouhý sen.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 gigi gigi | Web | 17. ledna 2011 v 0:09 | Reagovat

Cha! Prej až po zápočtu,jo? :D to bych si to přečetla až večer...taaakže,má drahá, skvělá kapitola! Myslím,že i ten název se hodí! U scén se Siriusem jsem se culila jak měsíček na hnoji, přestože nejsem kdovíjak romanticky založená :D. So, já jsem spokojená :)

2 Soni.ska Soni.ska | Web | 17. ledna 2011 v 20:19 | Reagovat

píšeš vážně krásně:)

3 Džejn Džejn | Web | 18. ledna 2011 v 12:21 | Reagovat

Povedený:))) jak už zmínila tady Gigi, taky jsem se neubránila culení:D

4 Šílenej Šílenej | Web | 21. ledna 2011 v 20:51 | Reagovat

dost dobře ona!!! jen do toho hnusnýho Ivana!

5 Aranel van de´Corvin Aranel van de´Corvin | Web | 5. února 2011 v 12:20 | Reagovat

Přesně jen do něj!:D jsem zvědavá, jak se to bude pokračovat...co se ještě během jejich pobytu v Kruvalu stane...

6 Anis Quest Anis Quest | Web | 18. května 2011 v 21:12 | Reagovat

nóóó... tak se propracovavam tvymi povidkami... a jelikoz me znas, a tudiz i vis, ze nejsem romanticka duse a volim si spis ty temnejsi "prichute" :D tak tahle konkretni povidka me hódne tesi a hreje me u (meho maleho cerneho) srdicka...

povidka super (sama mam jednu podobnou, takze rozhodne 10/10)

a kapitola povedena... tak do nej!!! :P (btw... nemuzu si pomoct, ale kdyz se rekne Ivan, tak vidim Mrazika a spol... ) :D

7 Frantisek Nový Frantisek Nový | 31. května 2011 v 23:57 | Reagovat

super napsané, chválím

8 Mca Mca | E-mail | Web | 26. března 2012 v 14:58 | Reagovat

Bart by to neřekl lépe :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama