Smrtijedka opět na scéně

7. listopadu 2010 v 1:15 | Hopísek |  Právo na štěstí 2
avatar
5.kapitola


---DAPHNE---
Domem se rozlehne zvonek. Pospíchám ke dveřím v naději, že je to Sirius. Není! Zírám do tváře jeho nejlepšího kamaráda.
"Kde je Sirius?" vyhrkne dřív, než mu stačím říct ahoj.
Pokrčím zničeně rameny. "Myslela jsem, že včera se odsud přemístil k vám."
"Přemístil, ale...," zarazí se, rozhlédne kolem sebe a potom se naléhavým šepotem zeptá: "Nemůžeme si o tom promluvit uvnitř?"
Přikývnu a ustoupím, aby mohl projít do domu. Zavedu ho do obývacího pokoje, kde se posadí na pohovku, nabídnu mu něco k pití, ale on zavrtí hlavou a poprosí mě, abych si sedla.
Zaraženě klesnu do křesla a vyzvu ho: "Tak povídej, co se stalo?"
Zhluboka se nadechne. "První si mě ověř!"
"Proč?"
"To je jedno! Prostě to udělej!"
"Jaká byla moje první věta, když jsem se probrala z bezvědomí po tom Michellině útoku?"
"Řekla jsi: Kdo jste?" odpoví bleskově.
Přikývnu. "Tak už mluv!" pobídnu ho nedočkavě.
"Sirius, který tady byl včera, nebyl Sirius!" oznámí mi.
Chabě se usměju. "Dobrý pokus, leč marný. Jestli tě poslal, abys mi tohle řekl a myslel, že na to skočím, tak se šeredně spletl!"
"Mluvím pravdu! Byl to totiž Petr!"
"Ty mi tady opravdu tvrdíš, že Petr se nějak přeměnil v Siria...," začnu.
"Ne nějak! Vyrobil si mnoholičný lektvar!" přeruší mou dedukci.
"Dobře," potřesu netrpělivě hlavou, "tak se pomocí mnoholičného lektvaru přeměnil v Siria, pohádal se tady se mnou a přemístil se k vám? Petr byl ten, co řekl, že rozvod by byl nejlepším řešením? Seš blázen!"
"Nejsem! Siria drží Michelle v Malfoy manor!"
"Cože? Michelle? Ta je v Azkabanu!" podívám se na něj jako na člověka, u nějž pochybuji o zdravém rozumu.
"Utekla! Před několika měsíci! Nevíme, jak se jí to podařilo, ale stalo se a pátrá po ní polovina bystrozorů! Dozvěděli jsme se o tom minulý týden!" mluví naléhavým tónem.
"Máš nějaký důkaz?" chci vědět.
"Znám člověka, který ti to potvrdí!"
"A kde ten člověk je teď?"
"Čeká až mu pošlu zprávu a je připraven se sem ihned přemístit!"
"Tak mu ji pošli, ale pozor, do domu se přemístit nemůže! V lednu jsme ho se Siriem zabezpečili všemožnými ochrannými kouzly," upozorním ho.
Jako by něco tušil, dodám v duchu.
Takže věříš, že je to pravda? Rýpne si moje druhé já.
Nevěřím! Ale pomyšlení na to je lákavé, protože pravý Sirius by to dítě třeba chtěl!
To víš, že by ho chtěl! Miluje tě, ty jeho a vždycky si přál velkou rodinu!
Já vím.
Zatímco já jsem uvažovala nad Jamesovými slovy, on přivedl muže, jenž mi to měl vysvětlit. Vytřeštím oči a nevěřícně se zeptám: "Ty jsi ten, kdo mi potvrdí, že Sirius, co tady byl včera, nebyl pravý Sirius?"
Severus přikývne. "Ano, jsem to já."
"Jak mě chceš přesvědčit, abych věřila, že je to se Siriem pravda?" zvednu obočí a podívám se mu do očí.
"Určitě víš, že jsem Smrtijed. No, Smrtijed. Jem členem Fénixova řádu a mezi Smrtijedy jsem jako špeh!"
"Vím," přikývnu a zvědavě se na něj podívám.
"Někdy během května jsem se dozvěděl, že Siria drží Malfoy ve svém domě! Neměl jsme ale nejmenší důkaz a tak to pustil z hlavy, dokud se neobjevila Michelle. Voldemort svolal jakousi poradu a já ji tam zahlédl. Dokonce se mi podařilo s ní mluvit a ona přiznala, že unesli Siria a vězní ho."
"Kdy ses to dozvěděl?"
"Před pár dny," přizná.
"A to mi to říkáš až teď?" nevěřícně na něj zírám.
"Nemohl jsem se k tobě dostat! Učil jsem a ještě mě zaměstnával Voldemort a Řád!"
"Existují sovy, Severusi," upozorním ho.
"Sovy se kontrolujou! Víš, co to znamená!"
Protočím panenky. "Dobře. Ale co třeba krb! Patron! Nebo...já nevím!" zakvílím a složím hlavu do dlaní.
"Musel jsem ti to říct osobně! Nebo někomu z Řádu, ale jaksi jsem dřív neměl možnost! Daphne, promiň!" omluví se mi zkroušeně.
"Ty za to přece nemůžeš! Co budu jenom dělat?" do očí mi vystoupí slzy, zamrkám, abych je zahnala.
"Bystrozorové už ví, že je Michelle u Mylfoye. Brzy ji chytí a Sirius se vrátí, neboj!" uklidňuje mě James.
"Proč to dělá? Proč ho drží? K čemu ho potřebuje?" ptám se jich zkroušeně.
Vymění si rychlý pohled.
"My to nevíme jistě," odpoví Severus, ale do očí se mi nepodívá.
"Lžeš! P-r-o-č?" procedím skrz zatnuté zuby a dám si záležet na každé hlásce.
"Daph," Severus se snaží o uklidňující tón, ale mě to ještě víc rozzuří.
"SAKRA, TAK UŽ MI ŘEKNĚTE PRAVDU! PROČ TA MRCHA DRŽÍ MÉHO MANŽELA?" zakřičím, zvednu se prudce ze židle, která hlasitě dopadne na dlaždice.
"Uklidni se, prosím!"
"Neuklidním se Jamesi, dokud mi neřeknete, proč ho drží!" upozorním ho hlasem, z něhož jde jasně cítit napětí, které se mě zmocnilo.
"Chce dostat tebe!" oznámí mi James odhodlaně.
"Co? Proč by, proboha, chtěla mě?" zírám na ně nevěřícně a musím se chytil okraje stolu.
Severus bleskově zvedne židli, chytí mě za paži a posadí.
"Nejspíš se tě chce pokusit opět zabít!"
Zmůžu se na pouhé aha a zírám na ubrus.
"Je ti dobře?" zeptají se mě.
Podívám se na ně překvapivě suchýma očima. "Je mi fajn. Jen si zvykám na myšlenku, že mi jde Michelle zase po krku! Ona toho nenechá, dokud nedosáhne svého!"
"Nedovolíme jí, aby dosáhla svého!" ujistí mě James a Severus mu horlivě přizvukuje.
"Díky!" zašeptám a pousměju se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama