První polibek-něco jako parodie

6. listopadu 2010 v 23:47 | Hopísek
avatar
akže je tady něco jako parodie na jednorázovku První polibek, která souvisí s povídkou Sirius a já...
místo sloves jsou použity infinitivy a i některá podstatná jména jsou upravena...upřímně řečeno, doufám, že se pobavíte...já osobně, když jsem to předělávala jsem se bavila nehorázně :o)))
nejspíš vás zajímá, jak tenhle nápad vznikl...mno, psala jsem si na ICQ s Danulou a řekla, že mi asi brzy hrábne (z něčeho, netuším z čeho) a začnu psát praštěný povídky...nebo tak nějak to bylo a Danula chtěla vědět, jak by to vypadalo, tak jsem zkusila vzít větu z nějaké kapitolky (už ani nevím, které...to víte, jsou to dva dny...teď už vlastně tři :o))) ) a předělat slovesa na infinitivy...nápad se mi docela zalíbil a já o něm pořád přemýšlela, když jsem si dneska začala psát s Danulou a měla rozepsanou kapču ke Světu, tak bylo jasno...udělala jsem to :o)))
***
AKTUALIZACE (1:55): projela jsem historii ICQ a něco našla ;o)
Hope (15:46:15 4/08/2008)
ááá...nenávidím sloveso jsem...vrrr...furt se opakuje,asi mi brzy hrábne
Danula (15:46:55 4/08/2008)
jenom to ne! co pak budu číst?
Hope (15:47:35 4/08/2008)
tak budu psát povídky trošku divnější :-D
Danula (15:48:15 4/08/2008)
:-D to by mohlo být zajímavý, myslíš, že bys to mohla zkusit? ja jen abych věděla co mě čeká:-D
Hope (15:50:17 4/08/2008)
:-D že bych začala místo tvarů sloves používat jenom infinitivy?třeba? :-D ukázka: "Daph! Já neuvažovat nad tím, co říkat! Nebýt to tak myšleno! Vyklouznout mi to!" :-D :-D :-D
Danula (15:51:21 4/08/2008)
:-D:-D:-D tak to by byla sranda, myslím, že bych slzela smíchy a padala ze zidle pod stul:-D:-D teda to se mi deje i ted, ale myslim ze by to bylo jeste horsi:-D
Hope (15:52:31 4/08/2008)
víš, že to není špatný nápad? :-D asi takhle přepíšu První polibek :-D
Danula (15:53:01 4/08/2008)
:-D:-D ja z toho nemuzu uz ted
Hope (15:54:02 4/08/2008)
jsem ráda, že ses aspoň pobavila :-D když se mi bude chtít, tak to udělám :-D ještě to promyslím :-D
Danula (15:54:44 4/08/2008)
to jo, ale vazne by to bylo zajimavy:-D
Hope (15:55:43 4/08/2008)
bylo by to zajímavý :-D ó bože, co můj mozek nevymyslí :-D
Danula (15:56:06 4/08/2008)
:-D
***
snad se vám to bude líbit :o)))
dobře se bavte :o)))
varování: ČÍST NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ, ZA ÚJMU NA ZDRAVÍ NERUČÍM!!! :D

"Em, prosím!" já sedět v křesle před krb ve Společenská místnost, Sirius klečet na zem a úpěnlivě prosit.
On vypadat krásně. S tím jeho prosebný pohled.
Na co to zase myslet?! Vždyť to být Sirius! Tvůj kamarád a školní Casanova! Ty si dát předsevzetí, nezapomenout na to!
No jo, no jo, já vědět! Jenže když on být tak krásný a milý.
Být milý jenom, když něco potřebovat!
Já vědět.
"Sirius, já nemoci! Mít moc učení!" vymlouvat se.
"Teď ty dodělat úkoly!" namítnout.
"Dneska stejně nejít, být pozdě!" upozornit ho s pohledem upřeným na hodinky.
"A co zítra?"
"Možná," povzdychnout si.
"Dík! Ty být zlatá!" obejmout mě a dát pusa na tvář.
"Co to mít znamenat?" zeptat se mě právě přicházející Alex.
"To být poděkování za neurčitý příslib zítra," potřást hlava.
"Cože?" Lilly se na mě zvědavě zadívat.
"On chtít, abych ho naučit vyčarovat Patron. A já mu říct, že možná zítra. Akorát doufat, že nemít moc úkoly a že mu to jít rychle. On zkoušet ho už tolikrát a pořád mu nejít. Jestli to zítra být stejný, tak se do postel dostat až ráno, pokud vůbec," začínat být skeptická.
"Třeba mu jít," snažit se mě uklidnit holky.
"A třeba taky ne! No, to být jedno. Já už jít spát, radši. Tak dobrou," rozloučit se s holky.
***
"Nemoct to nechat na zítra? Já se muset učit a udělat úkoly," snažit se ukecat Sirius cesta ke Komnata nejvyšší potřeby.
"Ty ještě nemít napsaný úkoly?" zeptat se překvapeně a na okamžik se zastavit.
"Jak bych je moct mít napsaný, když já se sotva stačit navečeřet, jak ty spěchat?" nechápavě na on vytřeštit oči.
"Aha! No, tak je napsat až já zkoušet vyčarovat Patron," mávnout ruka a pokračovat v cestě ke Komnata.
Projít několikrát před zeď, začít se objevovat dveře, otevřít je a vyzvat já: "Dáma první."
Zvednout obočí, ale nekomentovat to. Vejít do místnost, která být stejně velká jako učebna Obrany, být prázdná až na jeden stůl v roh.
"To abys moci napsat ty úkoly," upozornit Sirius celkem zbytečně.
Dojít tedy ke stůl, položit si taška na zem a zadívat se na chlapec, který mi, stejně jako mnoha dalším, ukrást srdce.
"Připraven?"
"Já vždycky," usmát se.
"Dobře. Jak vyčarovat Patron vědět. Nechápat, proč ti nejít, protože teorie zvládat na výborná. Jediné rozumné vysvětlení být, že ty se dostatečně nesoustředit. Já debatovat o tom s Lilly i s Remus a na nic nepřijít," pokrčit ramena.
"Dost se nesoustředit," přiznat.
"Ty to vědět a nechat mě ti to zopakovat?"
"Promiň, ale když já se nemoct soustředit, jakmile být v mojí přítomnosti hezká holka."
"Tak proto ty vybrat si mě, jo? Já nebýt dostatečně hezká a tak se ty moct soustředit!" říct sebekriticky, posadit se na židle a zadívat se na něj.
"Nemyslet to tak!"
"Mně být jedno, jak ty to myslet! Nemyslet si, že být hezká a lidi okolo taky ne," usmát se.
"Já...," chtít něco namítnout.
"Kvůli rozebírat krása tady nebýt, takže konec tahle debata! Moct začít cvičit."
On horlivě přikývnout a začít.
Chvíli pozorovat jeho snaha, ale když vidět, že to být opravdu na dlouho, tak přece jen vytáhnout učebnice, poznámky, pergameny, kalamář a brk a pustit se do úkol pro Křiklan.
Být téměř u konec, když mě zarazit ticho, které panovat delší doba a já ho úspěšně ignorovat. Odtrhnout pohled od nepořádek na stůl, podívat se před sebe a setkat se s pár černých oči. "Proč mě pozorovat?" zeptat se.
"Ty být do toho pěkně zabraná. Dívat se na ty dobrých deset minuta a nic."
"To nebýt odpověď na moje otázka. A navíc, už umšt vyčarovat Patron?"
"Částečně."
"To znamenat?"
"Prozatím nemít tvar."
"Tak pokračpvat. Mně chybět dopsat dva řádek."
Sirius se dál snažit. Já dopsat úkol, sklidit si věc, zvednout ze židle, skřížit ruce na prsa a opřít o zeď. On stát k já záda a já se moct nerušeně kochat pohled na on. Sice jen zezadu, ale i ten stát za to.
Po pár minuta se Siriovi konečně podařit vyčarovat Patron. Jeho obličej se rozzářit čirou radost, otočit se a nevěřícně se zeptat: "Vidět to? Já vyčarovat Patron!"
"Vidět. Vědět já, že to dokázat, ale doufat, že rychleji," usmívat se unaveně. Za chvíli být půlnoc.
Najednou mě samá radost popadnout a zatočit se se mnou po místnost. "A za to vděčit ty. Kdyby se mnou nemít tolik trpělivost, tak já to nezvládnout."
"Já nic neudělat. Zvládnout to ty sám a mě k tomu nepotřebovat. A...ehm...myslet, že už já moci pustit na zem," dodat, když se k tomu nemít.
"Moci, ale nemuset, ne?" zeptat se, postavit mě na zem, ale pořád držet kolem pas.
"Sirius, být kamarádi!"
"To vadit?" pomalu překonávat vzdálenost mezi naše obličeje.
"Já...já...já nevědět," stačit vykoktat, než se naše rty spojit v něžný polibek.
Netušit, jak dlouho my se líbat, ale když Sirius přestat, tak být z toho pěkně vedle.
"Promiň," omlouvat se.
"To nemuset. Nebýt to jenom tvoje vina. Být my na to dva!"
"Ale já začít! Pochopit, být to z radosti, jinak já...," snažit se z toho vykecat.
"Jinak ty mě nikdy nepolíbit, já vědět!" Jenže já chtít, aby ty mě líbat pořád! Mít jsem sto chuť zakřičet, ale já se udržet a neudělat to.
"To já nechtít říct!"
"Nemuset se vymlouvat, ani vysvětlovat. Nedivit se ty. Promiň, ale muset jít! Chtít já spát! Dobrou!" popadnout taška a chňapnout po klika.
"Jo a ještě...prosit ty, nemluvit o tom, jo? Nikdo o tom nemuset vědět!" poprosit já (pozn. aut.: jako mě) a já vyrazit na chodba, kde se vydat nejkratší cesta k Nebelvír věž, následně do ložnice a postel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama