Problém

7. listopadu 2010 v 11:35 | Hopísek |  Pouta minulosti
avatar
12.kapitola


Shirley seděla na útesu a pozorovala moře, nevnímala jeho šumění, zvuky ozívající se pokaždé, když některá z vln narazila na skálu, ani skřeky racků. Soustředila se pouze na své myšlenky. S Gabrielle a Lily dorazily do Cornwallu před několika hodinami a Shirley téměř celou dobu strávila sezením v trávě, nepřítomným zíráním na moře a dumáním nad minulostí a budoucností. Nebyla si jistá, jestli udělala dobře, když přenechala svou dceru na týden nezodpovědnému muži. Bála se, že malá Charlotte nevědomky řekne něco, po čem Siriovi dojde spojitost mezi nimi, avšak věděla, že pokud by se její holčička prořekla, Sirius jí stejně neuvěří. Ona být na jeho místě, taky by nevěřila.
Shirley ze zadumání vytrhl teprve Lilyin hlas těsně před polednem, který se ozval sotva pár metrů za ní. Domluvily se, že si první den zajdou na oběd do jejich oblíbené přístavní restaurace, kde podávají vynikající mořské speciality.
"Už jdu," zamumlala hnědovlasá žena, zvedla se ze země, oprášila si kalhoty a s povzdechem se vydala za usmívající se zrzkou.
"Charlotte je chytrá holčička, nic mu neřekne, nemusíš se bát," uklidňovala Lily svou nejlepší kamarádku, aniž by ta řekla jediné slovo, jímž by naznačila, co se jí honí hlavou.
Shirley se však nad tímto faktem nepozastavovala. "Jenže on to pozná! Jasně, to by nebylo nejhorší, ale on nebude věřit, že Charlotte je jeho."
"Proč by tomu nevěřil? I slepý by poznal, že je Blacková!" ujišťovala ji.
"Samozřejmě! Sirius uzná, že je Blacková, ale nikdy bez pádných důkazů nepřizná, že on je Charlottiným otcem. Chápeš, co tím chci říct?" Shirley pohlédla na Lily, která se zastavila v polovině kroku a vytřeštila oči.
"Tím chceš naznačit, že by si mohl myslet...," zavrtěla hlavou. "Jak by ho něco takového mohlo napadnout?"
Shirley si povzdechla. "Charlotte se narodila skoro o dva měsíce dřív, takže devět měsíců odpovídá době, kdy jsem chodila s Regulem. Ale já vím, že Charlotte je Siriova!" ujistila ji pevným hlasem, v okamžiku, kdy se Lily nadechla k otázce, jež mohla vyčíst z jejích očí.
"Jak si tím můžeš být tak jistá?" neubránila se otázce.
Shirley významně pozvedla obočí.
Lily nevěřícně zavrtěla hlavou. "Vy jste s Regulem nikdy...?" nechala otázku nedokončenou.
"Nikdy," potvrdila hnědovlasá žena domněnku. "Kdyby jo, tak bych dneska možná byla na Anneině místě," zamyšleně se podívala kamsi za Lilyino rameno.
"To bys chtěla?"
Shirley pokrčila rameny a pohlédla kamarádce do očí. "Možná."
"Neměla bys Charlotte!" upozornila Lily na důležitý fakt.
"Víš, nevykládej si to špatně, já miluju své dítě, ale měla jsem díky ní o dost těžší život. Ze začátku se na mě valil jeden problém za druhým a kdybych neměla rodiče a ti mi nepomáhali, tak bych nikdy neměla šanci to zvládnout," objasnila částečně své pocity.
"Taky bych ti pomohla, kdybys o to požádala," Lily si vyčítavě přeměřila kamarádku.
Shirleyiny tváře polila červeň, zabodla pohled do země. "Já vím, ale čím míň lidí to vědělo, tím líp."
Lily si povzdechla, objala kamarádku kolem ramen a vyrazily společně k domu, na jehož zápraží na ně čekala Gabrielle.
***
Jakmile Regulus přivezl domů Anne a jejich jen pár dní starou dcerku, vrhl se k nim Jesse, jehož chůva nedokázala zadržet. Rozplýval se nad roztomilostí své malé sestřičky a doprovodil rodiče do dětského pokoje, kde ji uložili do postýlky.
Jesse si odběhl hrát na zahradu, chůva ho hlídala a tak měli šťastní rodiče čas na probrání událostí, jež se odehrály za posledních pár dní.
Regulus seděl na pohovce v pracovně, kam se Blackovi odebrali, aby měli co možná největší soukromí, s Anne na klíně. Mladý muž objímal svou milovanou manželku a její hlava mu spočívala na rameni.
"Máme problém," oznámil Regulus Anne poté, co probrali všechno možné i nemožné. Regulus se dokonce neopoměl zmínit, jak si malá Charlotte omotala Siria kolem prstu. Když mu včera ráno Sirius volal, aby se s ním podělil o své pocity, nemohlo být pochyb, že si to malé děvčátko zamiloval.
Anne zvedla hlavu a mírně se zamračila. "Jaký?"
Muž ji přestal objímat, posadil ji vedle sebe, sám se zvedl a podal jí ruku. "Bude lepší, když ti to ukážu."
Shirleyina sestra z toho byla zmatená, ale vložila svou ruku do jeho nabízené dlaně, nechala se zvednout a odvést sídlem Blacků ke gobelínu s rodokmenem. Chvíli na něj zírala a pak se otočila k manželovi. "Proč jsi mě sem vzal? Nic nevidím."
Regulus se nadechl. "Podívej se pořádně. Něco se změnilo."
Anne samozřejmě věděla, že se něco změnilo, narodila se jim přece dcera! "Miláčku, já vím," upozornila ho jemně a znovu se na zeď za svými zády nepodívala.
Uchopil ji pořádně za ramena, otočil a donutil ji zahledět se pozorněji. "Nemyslím Biancu! Ještě někdo tam přibyl! U Siria."
Anne nevěřícně zamrkala, ovšem když i po několikátém zamrkání Charlottino jméno nezmizelo, zmohla se na otázku: "Ví o tom?"
"Koho myslíš? Siria nebo Shirley?"
"Oba," vydechla.
Regulus zavrtěl hlavou a zíral před sebe. "Neví. Sirus by si nejspíš myslel, že jsem si z něj vystřelil, takže doufám, že se to ještě dlouho nedozví," na chvíli se odmlčel, čehož využila Anne.
"Shirley to taky neví," prohlásila přesvědčeně a postavila se tak, aby mu viděla do obličeje.
"Jak si tím můžeš být tak jistá?" zajímal se.
Hnědovláska se usmála. "Protože to už by tady byla a řádila," její úsměv povadl, "a nakonec by zase utekla do Ameriky."
Regulovo obočí se stáhlo. "Zase?"
"Tenkrát se odstěhovala kvůli tobě. Ublížil jsi jí," připoměla mu smutně a zabodla pohled do podlahy, neboť věděla, že i ona byla důvodem sestřina útěku, "my jí ublížili."
Zvedl prstem Anneinu bradu, políbil ji, přitiskl k sobě a pevně objal. "Nechtěl jsem jí ublížit! Jednoduše jsem se zamiloval do tebe a kdybych zůstal se Shirley, tak by se všichni jenom trápili."
"Já vím," zamumlala Anne do Regulova ramene. "Jen mi přijde nespravedlivé, že já jsem šťastná, kdežto Shirley ne a přitom si to vůbec nezaslouží!"
"Netrap se tím, miláčku. Však ona bude šťastná! A třeba tomu dopomůže náš plán," Regulus se krátce uchechtl. "Ovšem o tom rodokmenu se pro jistotu zatím nezmíníme ani jednomu," dodal s pohledem upřeným na gobelín před sebou.
O deset minut později, kdy se Anne šla podívat na Biancu a Regulus seděl za psacím stolem v pracovně, se rozdrnčel telefon.
***
"Co budeme dělat?" otázal se Sirius své dcerky sedící na pohovce v jeho obývacím pokoji.
Charlotte pokrčila rameny.
"Nevíš, kdy říkal Regulus, že bude mít Anne s Biancou doma?"
Jedinou odpovědí, které se Siriovi dostalo, bylo další pokrčení dětských ramínek.
Sirius svraštil obočí a zkoumavě si děvčátko prohlédl. Dopoledne s ním přece normálně mluvila. "Hm, tak já mu zavolám a kdyžtak si uděláme výlet, co ty na to?" mrkl na ni.
"Ploč ne," řekla bez valného zájmu.
"Nebolí tě náhodou něco?" nedalo mu to a zeptal se, na paměti fakt, že by ho Shirley nejspíš zabila, kdyby se její holčičce cokoliv stalo během doby, kdy bude s ním.
Zavrtěla hlavou. "Ne."
Sirius jen nechápavě potřásl hlavou a odešel do chodby, v níž byl telefon, Charlotte pokračovala ve sledování jakési slaboduché mudlovské pohádky, ale bylo zjevné, že ji příliš nebaví. Vytočil telefonní číslo sídla Blacků a počkal až se bratr ohlásí. "Ahoj, tady Sirius. Hele, kdy jsi říkal, že přivezeš holky?"
Regulus se srdečně rozesmál. "Hele, s tou svojí sklerozou bys měl něco dělat," doporučil mu, protože přesně na stejnou otázku mu odpovídal předchozího dne ráno.
"Vždyť nebolí," poznamenal Sirirus, což vyvolalo u jeho bratra ještě větší výbuch smíchu. "Můžeš mi laskavě odpovědět?!" zavrčel, když Regulův smích pomalu ustával.
"Přivezl jsem je asi před půl hodinou. Proč se vůbec ptáš?"
"Charlotte se nudí, tak ji chci nějak rozptýlit a napadlo mě, že bych ji vzal k vám. Podívat se na sestřenici."
"Mhm," Sirius si dovedl živě představit, jak se Regulus v tuhle chvíli tváří zamyšleně. "Dobře, tak přijďte."
Siriovi se ulevilo, jelikož si opravdu nedovedl představit, co by dělal s tříletou holčičkou, která s ním kdo ví proč nekomunikuje. "Do půl hodiny jsme tam," oznámil, když se rychlým pohledem na náramkové hodinky ujistil, že pohádka nebude trvat déle než další čtvrt hodinu.
Bratři se rozloučili, Sirius položil sluchátko zpět do vidlice a vydal se vybrat Charlotte vhodné oblečení na návštěvu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama