Návrat

7. listopadu 2010 v 11:21 | Hopísek |  Pouta minulosti
avatar
1.kapitola


Mladá žena stála před útulně vyhlížejícím domem a její levou dlaň pevně svírala malá ručka modrookého černovlasého děvčátka. Žena váhala zda jít dovnitř nebo se vrátit zpátky do Ameriky. Kufry již sice byly v jejich pokoji v tomto domě, v němž bydlí její rodiče, ale to se dalo lehce napravit. Stačilo by jediné mávnutí hůlkou, kufry by se vrátily tam, odkud přicestovaly a ona by mohla nadále schovávat svou malou Charlotte před mužem, který neměl ani zdání, že se mu před více než třemi lety narodila dcera.
Shirleyin pohled se stočil k děvčátku, jenž s úsměvem na tváři pozorovalo dům svých prarodičů a udržované záhonky před ním. V té chvíli se definitivně rozhodla! Zůstanou tady! Nevrátí se zpátky do Ameriky jako nějaký zbabělec. Dříve či později by k tomu stejně došlo, takže nemá smysl to zbytečně odkládat.
Shirley se zhluboka nadechla, sáhla na kliku a otevřela dveře jejich nového, avšak dočasného, domova.
"Mami! Tati! Už jsme tady!" zavolala z haly a pustila Charlottinu drobnou ručku, aby její dcerka mohla běžet vstříc Jasonově otevřené náruči.
Charlotte se chytila svého dědečka pevně kolem krku a ten se s ní šťastně zatočil. "Jak se má moje milovaná vnučka? Chyběla jsi mi, víš to?"
Shirley se usmála a šla se přivítat s Veronicou Benettovou, ženou, která jí dala život.
"Ty jsi mi taky chyběl, dědečku!" vyhrkla Charlotte a dala mu pusu na tvář.
"Shirley, dítě, jsem tak ráda, že jsi se konečně rozhodla odstěhovat zpátky k nám."
"Mami, určitě vám tady nebudeme překážet?" ptala se s obavami Shirley.
"Samozřejmě, že ne! Jak tě to může vůbec napadnout?"
Nestačila odpovědět, jelikož se domem rozezněl zvonek, Veronica pospíchala otevřít s Shirley v patách.
"Lilly?" vyhrkla překvěpeně Shirley, když spatřila ve dveřích stát svou bývalou spolužačku a nejlepší přítelkyni, kterou však vídala pouze jednou, dvakrát do roka, když se vypravila na návštěvu k rodičům.
"Shirley!" Lilly ji objala a po tváři jí stekla slza radosti. "Jak se máš? Zůstaneš tady nebo se zase odstěhuješ do Ameriky?"
"Zůstanu," ujistila ji.
"Ahoj," pozdraví muž do této chvíle tiše stojící za svou ženou, v náručí drží miminko oblečené do světle růžové a vedle něj stojí chlapec, jenž je mu až neuvěřitelně podobný.
"Jamesi?" odvětila poněkud nervózně, jelikož věděla, že bavit se s ním je více než riskantní. Vždyť je nejlepším přítelem Charlottina otce.
"Pojďte dál!" přerušila rozpačité ticho Veronica a odvedla všechny do obývacího pokoje, který se nachází za druhými dveřmi na pravé straně, které byly jako jediné pootevřené a ozýval se z nich dětský smích.
Lilly pohlédla překvapeně na smějící se Charlotte v náručí Shirleyina otce a pak stočila pohled k hnědovlasé ženě stojící po její levé ruce. V očích měla jasně vepsanou otázku, ale Shirley se rozhodla ji prozatím ignorovat. Bylo nad slunce jasné, že si s ní o tom bude muset promluvit, ovšem ne v tuto chvíli.
Všichni se pohodlně usadili, Veronica každému nabídla čaj nebo kávu a na stůl připravila domácí koláč, který její dcera tolik zbožňovala.
"Mami, mami, můžeme jít s Harrym na zahradu? Prosím?" Charlotte naklonila hlavu na stranu a upřela na svou matku prosebný pohled. Ten pohled a vlasy byly to jediné, co Charlotte zdědila po svém otci. Každému, kdo viděl Siria Blacka více než jednou, muselo být ihned jasné, kdo je otcem Charlotte Benettové.
Shirley se rozhlédla po všech přítomných, domluvila se s nimi očima a teprve poté svolila, samozřejmě si nemohla odpustit poznámku o tom, aby byli opatrní, avšak nebezpečí bylo na zahradě manželů Benettových nepatrné.
"Shirley, můžeme si promluvit, prosím?" ozvala se z nenadání Lilly.
"Jistě," usmála se hnědovláska. "Omluvte nás, prosím," šla do kuchyně, kde za sebou pořádně zavřela dveře, aby nikdo nic nezaslechl, protože se bála reakce svého okolí. Dávno se rozhodla, že otce své dcerky utají, ovšem z Lillyina pohledu bylo znát, že ona ví, kdo jím je.
"Proč jsi mi nikdy neřekla o svém dítěti? To mi tak málo důvěřuješ? Bojíš se snad, že hned poběžím za Siriem a všechno mu vyslepičím? Shirley, jsem přece tvoje nejlepší kamarádka!" spustila zrzka tichým obviňujícím hlasem. Velice se jí dotklo, že před ní mohla něco takového tajit.
"Lill, promiň! Já...prostě jsem nemohla. Nechci, aby to vůbec někdo věděl. Není to nic proti tobě! Věřím ti, jenže Charlotte neví, kdo je její otec. Časem se to určitě dozví, ale teď je ještě příliš malá!" snažila se vysvětlit.
"Ty se bojíš! Ale proč?"
"Protože nevím, jak by reagoval Sirius. Byla jsem pro něj jenom známost na jednu noc! Nebýt vaší svatby, tak se to nikdy nestalo! On věděl, že druhý den odjíždím do Ameriky! Sama jsem mu to řekla."
"Nejsem si tak úplně jistá, že by se to nestalo!"
"Jenže já jo!" odpověděla .
Lilly pokrčila rameny a šla zpět do obýváku, kde na ni čekala plačící dcera a Shirley se ponořila do vzpomínky na onu svatbu.
oooOOOooo
Měla na sobě světle modré šaty, které sahaly až pod kolena. Sirius se jí v černém obleku líbil víc než kdy dřív. Šli za svědky a tudíž společně strávili poměrně mnoho času.
Celý večer tančili převážně spolu. Sirius ji nechtěl pustit. Pokaždé, když se na ni někdo jen koutkem oka podíval, už ji táhl na parket. Ne, že by jí to vadilo, to rozhodně ne, ovšem některé pohledy přítomných nebyly dvakrát příjemné.
Když potom společně odcházeli, nebránila se a nechala odvést do jeho bytu, kde s ním strávila noc.
Předem ho upozornila na fakt, že druhý den večer odlétá do Ameriky a netuší, kdy se vrátí. Ve skrytu duše doufala, že se jí v tom pokusí zabránit. Že přiběhe na letiště v poslední chvíli, sevře ji v náručí, přede všemi vášnivě políbí, vyzná jí lásku a odvede pryč. Ovšem nic z těchto romantických představ se nestalo a tak sklesle nastoupila do letadla a vydala se vstříc nové zkušenosti.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Maysie Maysie | E-mail | Web | 3. listopadu 2012 v 13:44 | Reagovat

Takovej konec, zastižení na letišti, bych taky jednou chtěla <3

2 nel-ly nel-ly | Web | 22. února 2013 v 4:41 | Reagovat

Já to asi moc nepobírám... Lilly (i kdyý s dvěma L), jako Evansová, James jako James, Sirius jako Sirius... a Harry na nohou?
si je nechala všechny na živu? :D
chm, já vím, že jsem slíbila, že si přečtu povídku, ale promiň... nemám ráda změny kánonu (jen ty nutné a malé) a tohle je asi trochu moc :)
ale četlo se to krásně, jenže to ty umíš

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama