Nabídka

7. listopadu 2010 v 1:21 | Hopísek |  Dvojčata z Nebelvíru
avatar
3.kapitola


Anabel stála v rohu učebny Obrany proti černé magii a pozorovala se sotva patrným úsměvem na svém půvabném obličeji souboj Lilly a James, kteří na sebe nechtěně upoutali pozornost profesorky Smithové, když vybírala dvojici.
James totiž právě v tom okamžiku prosil zrzku o rande a ta mu velice navztekaně odsekla, že s ním nikdy nikam nepůjde. Kdyby hodiny probíhala stejně stereotypně jako vždy, snad by to profesorčině pozornosti ušlo, avšak bylo tomu jinak a tak dva studenti Nebelvíru platili za své chyby.
Tedy, kapitán a chytač nebelvírského famfrpálového družstva za ně platil, nebelvírská premiantka se vždy vyhla kouzlům, která k ní vysílal a ještě mu je stačila oplácet.
Sirius pomalu přistoupil k černovlasé dívce a šeptem se jí zeptal: "Víš, že příští týden se jde do Prasinek?"
An se na něj na kratičký okamžik koutkem oka podívala. "Samozřejmě."
"Půjdeš tam?" položil další z otázek, které měl pro tuto dívku připraveny.
"Ano," neměla chuť se s ním vybavovat a podle toho také vypadaly její odpovědi.
"Sama?" Sirius se rozhodl pro strohost stejně jako Anabel.
Pokrčila rameny. "Jako vždy." Kdo by taky chtěl jít se mnou, když jsem POUZE sestra úspěšné Isabel Watsonové. Ušklíbla se v duchu. Tedy úspěšné u mužů.
Ano, mužů, jelikož Isabel si loni prožila románek s profesorem lektvarů, který zaskakoval za profesora Křiklana a jakmile se to provalilo, Is všem namluvila, že milý profesor Grey ji svedl, dostal padáka a celá aféra byla smazána. Ani rodiče děvčat se to nedozvěděli.
"A nechceš to teď změnit?" Sirius nasadil svůj neodolatelný úsměv, který ovšem neplatil na An, která ho sice poslouchala, ale nesledovala.
"To jako, že bych šla s tebou?" zašeptala tak tiše, že ji černovlasý mladík sotva slyšel.
"Jo!"potvrdil její domněnku.
"Proč radši nepozveš Isabel?" zeptala se, odlepila od zdi, popadla tašku a vyšla z učebny, jelikož se právě ozval zvonek ukončující hodinu.
Anabel došla k učebně starodávných run, kde se k ní připojila Lilly s vítězoslavným úsměvem na rtech.
"Co ti chtěl Black?" zajímala se, když vcházely společně do třídy.
Černovláska mávla rukou a posadila se do první lavice.
"Povídej!" naléhala na ni zrzka usadivší se vedle ní.
Povzdechla si. "Chtěl vědět, jestli bych s ním nešla do Prasinek."
Lilly vytřeštila oči. "Vážně?"
"Vážně!"
"A co jsi mu na to odpověděla?"
Ušklíbla se. "Proč nejde s mým drahým oblíbeným dvojčetem."
Lilly se zamyslela. "Možná by nebylo na škodu jeho pozvání přijmout," prohodila a upřela zrak na tabuli proti nim, na níž se objevil výklad.
"Cože?" vyjekla An. "Proč bych to proboha dělala?" ztlumila hlas, když na ni profesorka upřela zamračený pohled.
"Protože Isabel ti závidí," vysvětlila prostě a dál soustředěně opisovala.
"Co by mi asi tak mohla závidět?"
"No, zajímá se o tebe Black a o ni ne," prohodila klidně.
"Is ho stejně nechce."
Lilly pokrčila rameny. "To je pravda, ale ona nesnese pomyšlení, že tebe někdo chce a ji nikdo!"
An nevěřícně naslouchala jejímu vysvětlení. "Jak to víš?"
"Znám Isabel šest let! Je to potvora, která nemá ráda, když si jí lidi nevšímají, navíc kvůli tobě," podívala se na An a věnovala jí omluvný úsměv.
"Aha," kývla hlavou a opsala několik posledních vět z tabule.
***
Isabel neustále vrtalo hlavou, co řešil Sirius s její nenáviděnou sestrou. Nebylo tudíž divu, když v péči o kouzelné tvory dostala trest, protože nechala utéct blikače, jehož dostala na starost a po zbytek hodiny za ním pobíhala po bradavických pozemcích.
Kruci! Musím se to dozvědět! Jakto, že si letos všímají Anabel víc než mě? Co se mohlo přes prázdniny stát? Vždyť je pořád stejná! Zuřila v duchu.
"Sakra!" zaťala ruku v pěst a praštila jí do nočního stolku vedle postele.
"Co ti zase přeletělo přes nos?" optala se jí Laura, jež si přišla do ložnice odnést brašnu s učebnicemi, s úsměvem.
Is neměla náladu ani na jednu svou spolubydlící a Lauru z nich měla beztak nejmíň ráda. "Nestarej se!"
Na Lauřině obličeji nezůstalo stopy po předcházejícím úsměvu. "Promiň, že jsem se vůbec zeptala!"
Černovláska obrátila oči ke stropu a dál si blondýnky nevšímala.
***
"An, obdivuju tě! Kdyby byla Isabel moje sestra, tak bych se z ní zcvokla!" oznámila Laura jakmile sešla po schodech zpět do společenské místnosti.
"Copak udělala?" zajímala se An nevzrušeně.
"Je strašně náladová! Člověk se jí přátelsky zeptá a ona mu odsekne. Jako kdyby to nešlo říct normálně!" blondýnka si znechuceně odfrkla.
Anabel se smutně pousmála. "Omlouvám se."
Laura nevěřícně vykulila oči. "Za co?"
"Za to můžu já...nejspíš. Ona...dneska se na mě dívala tím svým nenávistným obviňujícím pohledem. Nevím, co jsem udělala, ale je určitě hodně naštvaná, nevšímej si jí. Nebo se o to alespoň pokus."
"Ale to přece vůbec není tvoje vina!" vyhrkla Lilly.
Pokrčila rameny. "Možná není, ale ona ji na mě hází a budu se s tím muset smířit," poznamenala odevzdaně.
"Nezbláznila ses náhodou?" Lillyin výraz jasně naznačoval, co si o tomhle Anabelině sebeobviňování myslí.
"Možná, ale určitě nejsem daleko od pravdy. Is mě nemá ráda, nikdy neměla a vždycky ze všeho obvinila mě. I z toho svého románku, z něhož se vykroutila."
Zrzka na tohle nenašla žádnou odpověď a tak raději pokračovala v rozhovoru, jež vedla s Kerstin a nyní se k němu připojila i Laura.
Černovláska se ponořila do vzpomínek na onen osudný den.
Znovu před očima viděla obličej, tolik podobný tomu svému, v němž se zračila veškerá nenávist, které byla její sestra schopna a zlomený slzami podbarvený hlas jí oznamoval: "Ty za všechno můžeš! Kdybys to nevyžvanila, tak se nic z toho nemuselo stát! Vždycky všechno zkazíš! Kéž bys neexistovala!"
"Ale já přece nic neřekla!" zavolala za odcházející Isabel, avšak ta ji neslyšela, nebo nechtěla slyšet. Modré oči se jí zalily slzami a Anabel se zlomeně svezla po zdi na podlahu, kde si objala pažemi kolena, opřela si o ně čelo a ještě než se rozplakala, naposledy zašeptala: "Vážně ne."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martnka Martnka | Web | 5. dubna 2012 v 11:11 | Reagovat

Tak tahle kapitola mě víc než potěšila, nemám co vytknout. Jen jsem si všimla- Lily se píše s jedním L- Lily ne Lilly.
Ale jinak moc povedená kapitola, nemám slov, jdu na další a těším se jako malá :D

2 Mňoukla&vymňoukla Mňoukla&vymňoukla | Web | 2. června 2012 v 22:33 | Reagovat

Máš tam dokonale vykreslené emoce... Obdivuju, fakt.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama