Kdo je její otec?

7. listopadu 2010 v 11:27 | Hopísek |  Pouta minulosti
avatar
5.kapitola


Anne a Shirley by byly schopné se objímat ještě dlouho, ale vyrušil je hlas jejich matky, která je zvala dovnitř slovy: "Holky, nemohly by jste se objímat doma? Nechcete přece být nemocné, že ne?" stála v otevřených dveřích, ruce v bok, zvednuté obočí a koutky pozvednuté v úsměvu.
Sestry Benettovy se tedy přesunuly do domu, kde zamířily do kuchyně.
Veronica šla těsně za nimi, počkala až se usadí, postavila před každou hrnek s čajem a odešla se dívat na televizi, cítila, že si dcery potřebují promluvit o samotě.
Shirley si nervózně pohrávala s hrníčkem a nějak nevěděla, jak začít. Pozvedla oči k Anne a zjistila, že ji s úsměvem pozoruje. "Proč se na mě tak díváš?"
"Přemýšlím, jak moc jsi se změnila ode dne, kdy...však víš," mávla rukou Anne.
"A?" upřela na ni tázavý pohled.
"Vůbec. Jsi pořád stejná. Shirley já se bála, že mě nepřijmeš! Že mě vyhodíš, po tom všem, co jsem ti provedla. Jenže láska k Regulovi byla silnější a já tě opravdu nechtěla ztratit!" přiznala se a v očích se jí zaleskly slzy.
Shirley natáhla ruku a dotkla se Anneiny. "Já už ti odpustila! A myslím, že jsem Regula nikdy opravdu nemilovala, spíš...ehm...," nechala větu nedokončenou.
"Spíš miluješ Siria, viď?" stiskla jí ruku a usmála se.
"Jak to víš?" vyhrkla Shirley a ani se nesnažila něco popírat, nemělo by to smysl.
"Jsi moje sestra. Nemyslím, že někdo jiný by to poznal. Dokázala jsi skvěle předstírat nevšímavost. A to i když jsi ho viděla každý den s jinou, za to tě obdivuju," přiznala.
Shirley sklopila oči a tváře jí zrůžověly. Nevěděla, co na to odpovědět a tak se napila čaje.
Anne udělala to samé a potom opět promluvila. "Kde máš dcerku? Tuším, že se jmenuje Charlotte."
Shirley se rozkašlala, nestačila polknout doušek čaje a ten jí zaskočil, stejně jako otázka mladší sestry, která se k ní naklonila a bouchla pořádně do zad. "J-j-jak jsi na to přišla? Já nemám dceru," ovšem teď už se snažila zapírat.
"Přede mnou ji schovávat nemusíš. Vlastně ani před Regulem. My to Siriovi neřekneme! Bydlí sám, po nedělním obědě si většinou hraje s Jessem a s náma prohodí ztěží deset vět. Sice netuším, jestli s Regulem nemluví v práci, ale to je přeci úplně jedno. Navíc, co je mu do toho, že máš dítě?"
Hodně je mu do toho, protože je i jeho! "Charlotte si hraje nahoře v pokoji," přiznala mdlým hlasem.
"Můžu ji vidět?" zeptala se Anne, počkala až její sestra přikývne a zvedla se. "Nepůjdeš se mnou?"
Shirley opět přikývla a taky se zvedla. Anne ji nechala jít první.
Když vstoupily do dětského pokoje, zvedly se k nim stejné modré oči, jaké vlastnily i ony.
"Charlotte, tohle je tvoje teta Anne, moje sestra, vyprávěla jsem ti o ní v Americe, pamatuješ?"
Holčička horlivě přikývla, postavila se, došla k Anne a pozorně si ji prohlížela.
Anne se usmála a přidřepla si k ní.
"Jsi hodně podobná mojí mamince," prohlásilo děvčátko.
"Já vím," Annein úsměv se rozšířil. "Takže věříš, že jsem maminčina sestra a tvoje teta?"
Charlotte svraštila obočí a na okamžik se zamyslela, pak se usmála a přikývla. Anne rozpřáhla paže, holčička na nic nečekala a pevně ji objala.
"Víš, že mám doma o rok staršího chlapečka?" posadila se s ní na zem.
"Maminka žíkala, že mám blatlance," přikývla a pohrávala si s pramenem Anneiných vlasů, jenž se jí uvolnil z copu.
Shirley se pousmála a odešla z pokoje.
***
"Kdo je její otec?" rozlehl se obývacím pokojem hlas Anne Blackové.
Veronica a Shirley se na ni podívaly. Vypadala jako bůh pomsty.
"Regulus to není!" ujistila ji Shirley.
"Ale je Blacková, že jo?" chtěla vědět a propalovala ji pohledem.
Teď se na svou starší dceru zadívala i paní Benettová. Shirley si své tajemství chránila, jak nejlépe dovedla a po celou dobu, kdy žila v Americe se jí to dařilo.
Měla jsi s tím počítat! Copak sis vážně myslela, že když se odstěhuješ zpátky do Anglie, tak se ti to podaří zatajit?
Shirley se zmohla pouze na přikývnutí.
Anne se musela posadit, Veronica zalapala po dechu a očima rozšířenýma překvapením ji němě pozorovala.
"Teď už chápu, proč jsi nechtěla přiznat, že ji máš. Myslím, že bys mu měla říct, že je otcem, dřív než se to dozví jinak."
"Opovaž se mu něco říct!" varovala ji ledově Shirley.
"Já mu nehodlám nic říkat, ale oni to poznají! Copak jsi zapomněla, co se nachází v sídle Blackových?"
Shirley na okamžik zavřela oči a potom zavrtěla hlavou. "Nedozví! Charlotte má moje příjmení! Nikdy se nebude jmenovat Blacková!"
"To je jedno! Je pouze otázkou času než se tam objeví a ty to víš!" upozornila.
"Dobře, dobře! Já mu to řeknu, jen ještě nevím kdy! Stačí?"
"Musí mi to stačit!" povzdychne si Anne, zavrtí hlavou a podívá se na Shirley lehce vyčítavým pohledem. "No, raději půjdu. Jesse je doma jenom s chůvou a já se zdržela déle, než bylo v plánu." zvedla se a použila letaxovou síť pro návrat na Grimauldovo náměstí.
***
"Miláčku? Víš, že máme neteř?" zeptala se toho večera Anne svého manžela, když přišel z práce.
"O čem to mluvíš?" pohlédl Regulus nechápavě na svou ženu.
"Tak jak to říkám. Shirley má holčičku! Jmenuje se Charlotte a je Blacková!"
"No, moment! Já s Shirley nic neměl!"
"Já neřekla, že měl," usmála se na něj Anne.
"Počkej, ty chceš říct, že je...," zarazil se.
Přikývla. "Přesně tak! Sirius a moje sestra spolu mají dceru a musím přiznat, že je krásná a strašně roztomilá."
"Sirius o tom ví?" zajímal se.
"Ne a já slíbila, že mu nic nepovím. Ale měli by jsme je dát dohromady, protože mám takový pocit, že ona mu to neřekne."
"A když je dáme dohromady, tak jo?" zadíval se na ni pochybovačně.
Anne přesvědčeně přikývla.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Maysie Maysie | E-mail | Web | 3. listopadu 2012 v 14:10 | Reagovat

Nějak hodnej Regulus.. jak se hned bránil chudák :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama