Dva tábory a problémy s rozvrhem

7. listopadu 2010 v 1:28 | Hopísek |  Život není pohádka
avatar
4.kapitola


Zastavila se ve dveřích a pozorně si prohlédla pokoj, jenž měla minimálně do Vánoc obývat spolu se svými novými spolužačkami. Ráda by je nazvala přítelkyněmi, ale to při nejlepší vůli nedokázala, nebyla si jistá, zda to tak je či ne.
Nalevo od dveří se nacházely další, které, jak se domyslela a později i přesvědčila, vedly do koupelny. V rohu proti nim stála postel, k níž zamířila, jelikož ta jediná nebyla obsazená. Postel stála blízko Mandyiny, dělily je od sebe pouze dva noční stolky. Lilly seděla na pelesti postele nacházející se v rohu, který svíraly delší zeď, k níž byly kratšími stranami přiražena lůžka mladších děvčat, a o pouhého půl metru kratší zeď. Lillyina postel byla jako jediná v celé místnosti delší stranou k delší zdi. Postele patřící Lauren a Tamaře byly postaveny stejně jako Christiina a Mandyina, ovšem s tím rozdílem, že Laurenina byla v nejvzdálenějším koutu, úhlopříčně od Christine.
V ložnici bylo jedno velké střešní okno, zasazené do střechy částečně nad Mandyinou postelí a přímo proti dveřím.
Chris se posadila a pozorovala Lauren s Tamarou, které se právě převlékaly do něčeho pohodlnějšího než byla školní uniforma, aby mohly vyrazit na rande, jež si stačily domluvit a jak vyposlechla z rozhovoru, který vedly, tak šlo o jejich bývalé přítele, s nimiž se rozešly pouze na prázdniny, aby si je mohly užít, aniž by potom měly černé svědomí.
Když za Lauren s Tamarou zapadly dveře, střelila pohledem k Lilly, avšak ta byla začtená do jakési knihy. "Mandy?" prohodila tiše.
"Ano?" zrzka se posadila na posteli, na níž do té chvíle ležela, s mírným úsměvem na rtech.
"Ehm," Christine si začala hrát s vlasama, což vypovídalo o její nervozitě nebo strachu, "řekni mi něco o Siriovi," zrudla a sklopila zrak.
Mandyin úsměv se rozšířil. "Většina holek na škole si myslí, že je hrozně hezký a má smůlu v lásce. Chodil snad se všema, které jsou v pátém, šestém a sedmém ročníku. To jsou ty naivky, co doufají, že právě ony pro něj budou ty pravé. Ale ten zbytek," ukázala na sebe, "zastává názor, že Sirius Black je nafoukaný idot využívající holky. Možná si léčí komplexy, co já vím. Když s někým chodí, tak ne dlouho. Týden, čtrnáct dní, to je obvyklá délka jeho vztahů, jen vyjímečně se stane, že je měsíc s tou samou," trochu se zamračila, "ovšem i to se stalo...párkrát."
Tine pokývala hlavou. "A do které skupiny patříte ty a Lilly?" otázala se nesměle.
Mandy se krátce zasmála, čekala, kdy tahle otázce přijde a doufala, že až na ni bude odpovídat, tak uslyší odpověď i Lilly. "My patříme do té menšiny, která si myslí, že je nafoukaný, arogantní a bůh ví co ještě dalšího. To víš, když je člověk zamilovaný do jiného kluka, tak ho nějaký Black nezajímá," pokrčila rameny.
"Zamilovaný do někoho jiného?" zamumlala a stáhla přemýšlivě obočí. Na jazyku ji pálila otázka, ale neznala ji tak dobře, aby se odvážila zeptat.
Mandy tušila, že má strach položit tu otázku. Jelikož jí byla Chris sympatická, rozhodla se, že ji v tom nenechá plácat a rozpovídala se sama. "Jo! Lilly je zamilovaná do Jamese Pottera, ale odmítá si to připustit!" I když nemohla svou sestřenku vidět, věděla, že ztuhla a ráda by protestovala, ale hrdost jí to nedovolila. Lilly Evansová přece nikdy neposlouchá cizí rozhovory, ať už jsou jakkoliv hlasité. "Stejně jako nevěří, že ji James miluje! Někdy od jejich druhého ročníku za ní neustále chodí, vyznává jí lásku a zve ji na rande, jenže ona neustále odmítá, i když by s ním šla hrozně ráda!"
Christine zabloudila pohledem k nebelvírské premiantce, která nyní seděla na posteli a s otevřenou pusou zírala na temeno své mladší sestřenice. Jakmile si všimla Tineina pohledu, prudce zavrtěla hlavou a ústy němě sdělovala, že nic z toho není pravda.
Blondýnka se usmála a znovu stočila pohled na Mandy, jež se tvářila nadmíru spokojeně. "A ty?" odhodlala se zeptat.
"Já?" povytáhla mírně obočí. "Nejsem zamilovaná," odpověděla nepřesvědčivě.
Její slova ještě nestačila doznít a v mezeře mezi jejich postelemi stála Lilly s rukama v bok a tvářila se jako bůh pomsty. "Že ne?" pousmála se pomstychtivě na zrzku a otočila se tak, aby stála spíše k Tine. "Nevěř jí! Je zamilovaná až po uši!"
"To mi došlo," hlesla.
"A víš do koho?" optala se Lilly, počkala až zavrtí hlavou a pokračovala: "Do Rema! Myslí si, že to nikdo neví, ale opak je pravdou! On to možná nepoznal, protože si myslí, že pro něj láska neexistuje, jenže všichni kolem to ví! Nepopírám, že chození a případné soužití s Remusem by bylo problematičtější, ale ne nemožné. Mandy to ví, ale respektuje jeho rozhodnutí," potřásla hlavou, protočila panenky a obrátila se k ohromené Mandy, v jejíchž očích se zaleskly slzy. "Přestaň předstírat, že je ti lhostejný a řekni mu to! Nemůžeš nic ztratit! Znáš jeho tajemství a víš, jaké jsou zápory! Jak můžeš být takový odborník na city jiných a přitom ignorovat ty svoje. Oběma by se vám ulevilo, kdyby jste si je konečně přiznali!"
Christine se neubránila pousmání, když viděla Lillyin vítězoslavný úšklebek a Mandyin překvapený obličej.
"Já si nemám co přiznávat!" odsekla Mandy, zvedla se a rychlým krokem zamířila do koupelny, kde za sebou rázně a hlasitě zavřela dveře.
Lilly zavrtěla hlavou, mávla rukou a s povzdechem se vrátila ke své posteli, kde se opět chopila knihy.
Christine ji několik málo okamžiků pozorovala přemýšlivým pohledem, ale poté ho stočila na dveře koupelny, odkud se ozýval zvuk sprchy. Nevěděla, co se tady děje, ale doufala, že na to brzy přijde. V tom ji napadla ještě jedna otázka, na níž by ráda znala odpověď, ale jelikož Mandy tady nebyla, tak se rozhodla zeptat její sestřenice. "Lilly?"
Zrzka zvedla hlavu. "Ano?"
"Jak mi Mandy říkala o Siriovi a těch dívkách, co jsou rozdělené na dva tábory," odmlčela se, "tak v kterém tom táboře je Elizabeth?" Neměla ponětí, proč tolik touží po odpovědi právě na tuto otázku, možná se o své sestře toužila dozvědět víc než jí řekla ona sama, ale to v tuto chvíli nebylo podstatné.
Zrzčina ústa zkroutil úsměv. Čekala, kdy se zeptá, kdy projeví zájem o svou rodinu. "Nooo," protáhla, "Liz je taková ta výjimka potvrzující pravidlo. Ona se s ním normálně baví a tudíž nepatří do žádného toho tábora, jak říkáš."
"Aha," hlesla. "Myslíš," vylétlo z ní dřív, než se dokázala zastavit, "že to něco znamená?"
Zelené oči provrtaly blondýnku zkoumavým pohledem. "Řekal bych, že ne, ale pravdivou odpověď by ti na to mohla dát jen ona."
Přikývla a sklopila zrak k zemi.
***
Chris právě dojídala topinku, když k nebelvírskému kolejnímu stolu přistoupila profesorka McGonagallová a začala rozdávat rozvrhy. Blondýnku si nechala na konec. "Slečno Malfoyová, s vaším rozvrhem mám trochu problém. Sice tady mám předměty, které jste studovala v Kruvalu, ale některé tady my nevyučujeme," profesorka se zatvářila omluvně.
"Já vím," ujistila ji dívka a pohrávala si s pramenem vlasů.
"Takže jsme se s panem ředitelem a ostatními profesory dohodli, že váš rozvrh bude stejný jako rozvrh slečny Woodové."
"Super!" vyhrkla Mandy.
Profesorka pozvedla jedno obočí a poklepala hůlkou na pergamen, na němž se začala objevovat jednotlivá políčka s vepsanými předměty. Žena odkudsi vytáhla do ruličky smotaný pergamen a rozložila ho na stole. "Takže přeměňování," pohledem přeskočila z rozvrhu na list a zpět, "lektvary, kouzelné formule, věštění z čísel, starodávné runy a," na okamžik se zarazila, pohlédla na blonďatou dívku a zpět na pergameny na stole, "obrana proti černé magii," dořekla.
"Obrana proti černé magii?" vyjekla a vytřeštila na profesorku oči.
"Ano slečno," souhlasně přikývla.
"Ale paní profesorko, vždyť já jsem nikdy neměla obranu. Čermou magii ano," znechucený úšklebek na okamžik zkřivil její rty, "ale obranu ne. To nezvládnu!" zoufalý tón jejího hlasu nešel přeslechnout.
"Já vím, ale zajistila jsem vám doučování."
Nechápavě na ni zírala. "Doučování? S kým?"
"Buďte dnes v osm hodin večer před vchodem do společenské místnosti a vše se dozvíte."
"Dobře," přikývla.
Profesorka se s děvčaty rozloučila a odcházela z Velké síně.
Christine nechápavě hleděla směrem, jímž odešla a v hlavě jí vířila spousta otázek. Všechny se týkaly jejího doučování. Potřásla hlavou a rozhlédla se po síni. Její pohled se setkal s Elizabethiným, sestry se na sebe usmály a Christine se zvedla, aby mohla vyrazit na první hodinu, která patřila starodávným runám.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 faille-draco faille-draco | Web | 4. srpna 2011 v 14:51 | Reagovat

By mě zajímalo, kdo ji bude doučovat. Sestra, Potter, nebo snad Sirius? Áááá, musím se to dozvědět ;). Jdu číst dál

2 Maysie Maysie | E-mail | Web | 25. listopadu 2012 v 16:55 | Reagovat

Určitě Siri :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama